Olejové hospodářství aneb jak mít chemii pod kontrolou?

Máte olejového hospodářství ve vašem podniku? Jak řešíte jeho havarijní zabezpečení pro různé provozní podmínky?

24. červenece 2023

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v § 39 vymezuje závadné látky vodám a povinnosti při nakládání s nimi. Vyjma povinnosti zpracování havarijního plánu (v případě překročení limitních prahů) musí každý učinit přiměřená opatření k tomu, aby nevnikly závadné látky do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

Osoba, subjekt, který zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu (zpravidla > 2000 l v kap. skupenství v přenosných obalech), popř. též s nebezpečnými závadnými nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody je povinen:

umístit zařízení v němž se závadné látky zachycují, používají, skladují, dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku,
používat pouze takové zařízení nebo způsob zacházení, který je vhodný z hlediska ochrany jakosti vod,
1x/6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy,
1x/5 let prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy.

Řešení?

Různé provozní podmínky, shromažďované závadné látky nebo skupenství či riziko vzniku nenadálé události si žádají jiný typ opatření.

Skladování/shromažďování závadných látek

Větší množství závadných látek je standardně skladováno ve shromažďovacích nádobách (sudy, IBC kontejnery, barely), které jsou k tomu určeny. Tyto musí být v každém případě označeny identifikačním štítkem dle článku 17 nařízení ES č. 1272/2008 o klasifikaci označování a balení chemických látek, směsí. Mají-li závadné látky nějaké nebezpečné vlastnosti, zpracovává se k nim taktéž bezpečnostní list (dle přílohy II. nařízení ES č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek). Bezpečnostní list v oddíle 7 obsahuje vždy informace o zacházení a skladování s danou chemickou látkou. Tyto informace jsou klíčové pro volbu vhodného shromažďovacího prostředku.

Pro malé, příruční množství závadných látek na jednotlivých pracovištích jsou ideálním řešením bezpečnostní skříně, které v sobě skloubí protipožární i ekologickou funkci. Vzhledem k tomu, že se nejedná o levnou záležitost, je důležitý správný výběr skříně, s tím vám pomůže přehledový článek.

Větším řešením jsou potom skladovací kontejnery, se standardně zabudovanou záchytnou vanou.

Záchytné vany

Nejčastější řešení pro havarijní zabezpečení jednotlivých shromažďovacích nádob se závadnými látkami v kterémkoliv typu provozu. Můžete si vybrat z nepřeberného množství různých typů, velikostí, materiálů, stacionárních či mobilních.

Záchytné vany - jaké použít a proč? Komplexně shrnuje tento článek.

Důležitou skutečností u záchytných van je jejich kapacita v souvislosti se shromážděnými závadnými látkami na této vaně. Norma ČSN 65 0201 pro hořlavé kapaliny uvádí ,,v požárních úsecích nevýrobních či výrobních objektů, kde se vyskytují hořlavé kapaliny v celkovém objemu do 2000L, mohou být havarijní jímky nahrazeny záchytnými jímkami, které musí být dimenzovány nejméně na 10% objemu hořlavých kapalin v tomto prostoru, nejméně však na objem největší nádrže." Co se týče ostatních závadných látek, tak v tomto případě je možné se odvolat na vyhl. č. 450/2005 Sb., která definuje ,,havarijní jímkou - jímka, záchytná vana nebo nádrž určená k zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže".

Sorbenty

Nastane-li nějaký únik, úkap menšího (řekněme do 2 000 l závadné látky) rozsahu v provozu, je možné jej zvládnout vlastními silami za pomoci sorpčních prostředků k tomu určených. Sorpční prostředky, které jsou na trhu se zpravidla dělí na textilní a sypké, u sorpčních sad pak na univerzální, chemické nebo hydrofobní. Více informací naleznete zde.

Mám-li instalovány na provozovně sorbenty či jiná havarijní opatření je vhodné s těmito seznámit všechny příslušné zaměstnance. Zacházím-li se závadnými látkami ve větším rozsahu mám též povinnost provádět školení havarijní připravenosti nebo obdobný výcvik odpovědných pracovníků plnící úkoly podle havarijního plánu.

Zdroj dat, obrázků: mevatec.cz, zákon č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 450/2005 Sb.

Sdílet článek na sociálních sítích