Evropský parlament dnes schválil směrnici o energetické náročnosti budov. Česko potřebuje plán, jak přeměnit budovy na energeticky úsporné
Čtvrtou verzi směrnice o energetické náročnosti budov dnes odhlasoval Evropský
parlament. Jedná se o další krok k finálnímu schválení směrnice, na jejímž znění
[https://www.budovy21.cz/epbd_bezemisnibudovy_renovace/] se shodly vlády
členských států, Evropská komise a Evropský parlament dne 8. 12. minulého roku.
Směrnice popisuje, jak mají členské státy dosáhnout bezemisního fondu budov v
roce 2050. To znamená jak bydlet, pracovat nebo se učit v takových budovách,
které mají díky kvalitnímu zateplení a novým technologiím stálou teplotu v létě
i v zimě, nepotřebují k vytápění ani chlazení využívat fosilní paliva jako je
plyn nebo uhlí a pokud to jde, využívají energii z obnovitelných zdrojů. Důraz
je kladen i na zajištění dostatku čerstvého vzduchu, především v budovách jako
jsou nemocnice nebo školy, čehož lze dosáhnout instalací řízeného větrání s
rekuperací tepla.
Čtvrtou verzi směrnice o energetické náročnosti budov dnes odhlasoval Evropský parlament. Jedná se o další krok k finálnímu schválení směrnice, na jejímž znění se shodly vlády členských států, Evropská komise a Evropský parlament dne 8. 12. minulého roku. Směrnice popisuje, jak mají členské státy dosáhnout bezemisního fondu budov v roce 2050. To znamená jak bydlet, pracovat nebo se učit v takových budovách, které mají díky kvalitnímu zateplení a novým technologiím stálou teplotu v létě i v zimě, nepotřebují k vytápění ani chlazení využívat fosilní paliva jako je plyn nebo uhlí a pokud to jde, využívají energii z obnovitelných zdrojů. Důraz je kladen i na zajištění dostatku čerstvého vzduchu, především v budovách jako jsou nemocnice nebo školy, čehož lze dosáhnout instalací řízeného větrání s rekuperací tepla.
§ Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené obytné domy ,,budovami s nulovými emisemi". U nebytových budov bude požadavek platit o dva roky dříve. Takové budovy budou mít velmi nízkou energetickou náročnost a nulové emise uhlíku z pálení fosilních paliv (především uhlí a zemního plynu) v místě, kde stojí.
§ Česko, stejně jako ostatní členské státy, musí po schválení směrnice připravit renovační strategii, která nám umožní až ztrojnásobit tempo kvalitních renovací všech budov a dosáhnout bezemisního fondu budov v roce 2050.
§ Od roku 2040 by se měly všechny budovy obejít bez vytápění kotli na uhlí, plynem a další fosilní paliva.
U obytných budov, kterých je většina, si každý členský stát může zvolit vlastní mix nástrojů, které by měly umožnit všem vlastníkům nemovitostí je kvalitně zrenovovat. Kvalitní renovace sníží energetickou náročnost budovy o cca 60 až 90 %. Při renovacích stávajícího fondu budov bude zvláštní důraz kladen na budovy s nejhoršími parametry. U veřejných budov budeme mít povinnost vybrat ty nejvíce energeticky náročné a zrenovovat je do úsporného standardu. Pro renovace všech typů budov jsou a nadále budou dostupné štědré dotace z evropských fondů.
Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu, říká:
,,Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov ponechává tak jako její předchozí verze členským státům velký prostor pro vytvoření vlastních plánů, jak kvalitnějších úsporných budov dosáhnout. Technologie a potřebné znalosti k tomu máme, řadu kroků už jsme dělat začali. Vláda se teď musí zaměřit to, aby si doslova každá domácnost mohla dovolit svůj dům zrenovovat. Potřebujeme výrazně hustší sít bezplatného poradenství, kde majitelé získají plán, jak své domy najednou či po krocích opravit, a další možnosti dostupného financování pro středněpříjmové a nízkopříjmové skupiny obyvatel."
Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, říká:
,,Tři čtvrtiny rodinných domů postavených v ČR před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. U bytových domů potřebujeme důkladně zrenovovat přibližně polovinu. Pokud chceme splnit cíle vztahující se k úsporám energie v právě schválené směrnici, budeme muset zrychlit tempo renovací budov až 3x a soustředit se na kvalitní celkové renovace. Například zateplení méně než 18 až 20 cm izolantu v této době už nedává smysl. Stát teď musí nastavit předvídatelné a stabilní prostředí, ve kterém budeme schopni poptávku po těchto opatřeních dlouhodobě uspokojit."
Nástroje, které pomohou zrychlit tempo renovací
Finanční: dotace vyplácené předem, nízkoúročené půjčky, daňová zvýhodnění, energetické úspory se zárukou (EPC), tedy rekonstrukce budov a technologických systémů s garantovanou návratností investic z úspor, a další.
§ Nízkoúročené půjčky s dlouhou splatností bez nutnosti ručit nemovitostí by měly být široce dostupné. Aktuálně je mohou využít žadatelé o dotaci v programu Oprav dům po babičce, který zároveň i vyplácí dotaci předem.
§ Dotace z programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light jsou dostupné pro rodinné i bytové domy, žádat o dotaci vyplacenou předem mohou nízkopříjmoví majitelé bytů a domů.
Bezplatné a široce dostupné poradenství: Ve všech regionech musí vzniknout jednotná kontaktní místa, která poskytují integrované služby v oblasti energetické renovace. Jednotná kontaktní místa by měla poskytovat technickou pomoc a být snadno dostupná všem subjektům zapojeným do renovací budov, včetně vlastníků domů a malým a středním podnikům.
§ V současné době už v Česku funguje síť poraden EKIS a poradenství pro sociálně zranitelné skupiny obyvatel poskytují v rámci Místních akčních skupin (MAS) speciálně vyškolení poradci. Další poradenství začínají poskytovat i stavební spořitelny.
Individuální plán renovace pro každou budovu: Renovace v postupných krocích, které na sebe promyšleně navazují a dovolí majiteli dojít k celkové renovaci, by měla být podpořena vznikem tzv. renovačních pasů budovy. Renovační pas by hned na začátku procesu definoval jednotlivé kroky pro kvalitní komplexní renovaci, která vede k maximálním úsporám energie. Stavebník by ji mohl realizovat i po částech, ty by ale na sebe navazovaly a vzájemně se neblokovaly.
§ Renovační pasy by fungovaly v souladu s průkazy energetické náročnosti, které dnes musí mít všechny nově postavené budovy, budovy po větší renovaci nebo při prodeji či novém pronájmu, kdy dávají nájemníkům či kupujícím ověřenou informaci o kvalitě budovy a nákladech na energie.
Informační kampaň: Stát by měl zajistit dlouhodobou informační a osvětovou kampaň pro širokou veřejnost, která by poskytovala ověřené a aktuální informace pro majitele nemovitostí, investory i nájemníky.
Centrum pasivního domu v rozvoji všech uvedených nástrojů sehrálo zásadní roli a na jejich vývoji spolupracuje se státní správou a experty z dalších odvětví. Hlavním cílem je zajistit dlouhodobé úspory energie výhodné i z ekonomického pohledu jak pro stavebníky, tak pro stát.
Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu, dodává:
,,Problémem Česka je pomalé tempo kvalitních renovací. Směrnice nám dává důležitý impulz, abychom výrazně přidali. Většina nástrojů, jak toho dosáhnout, přitom už funguje nebo je v pokročilé fázi přípravy. Dotační programy podporují komplexní renovace, máme zavedený renovační úvěr a rozjetou spolupráci bankovního sektoru, stát připravuje robustnější odbornou poradenskou síť i renovační pasy a bezemisní budovy u nás vznikají už léta. Toho bychom měli využít a pomoci dalším tisícům českých domácností svoje domy opravit do úsporného a zdravého standardu."
DALŠÍ KROKY
Po finálním schválení směrnice o energetické náročnosti budov Radou EU nastane tzv. transpoziční období, které obvykle trvá 2 roky, kdy budeme mít prostor požadavky dané Směrnicí co nejlépe včlenit do českého legislativního rámce.
Kontext
Budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v členských státech Evropské unie a 36 % jejích emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Přitom 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. V Česku tři čtvrtiny, tedy 716 tisíc rodinných domů postavených před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. U bytových domů potřebuje důkladně zrenovovat přibližně polovina z celkového počtu 207 540.
Domy ale renovujeme pomalu, i proto až 30 % českých domácností trpí energetickou chudobou. Aktuální tempo je 1 - 1,2 % renovací ročně, což pro představu znamená jen kolem 10 000 rodinných domů ročně. Mezi odborníky panuje shoda, že toto tempo je potřeba zvýšit na 3 % ročně. Trojnásobně zrychlit tempo renovací jsme si stanovili i ve Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a jak bude plnit své evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030. Na tento dokument navazuje Státní energetická koncepce, která nyní prochází aktualizací.
Sdílet článek na sociálních sítích
