Plevel, který hyzdí a poškozuje veřejná prostranství i soukromé pozemky, není nutné ničit chemicky. To totiž ohrožuje zdraví, přírodu i podzemní vody

Přestože existuje mnoho ekologických variant, jak si s nechtěnou vegetací poradit, některé obce a instituce stále volí herbicidy, které jsou kvůli obsahu glyfosátu toxické, pravděpodobně pro člověka karcinogenní a pro zdraví lidí při přímém kontaktu velmi nebezpečné. Dostávají se do půdy, podzemních vod a následně do lidského organismu, kde mohou napáchat nevratné škody.

Herbicidy jsou používané hlavně jako prostředek na likvidaci plevele a dalších nežádoucích rostlin v zemědělství. Řada měst a obcí je však používá při údržbě městské zeleně, chodníků a dalších ploch. I když jsou v řadě zemí herbicidy s obsahem glyfosátu na seznamu zakázaných látek, Česká republika jejich používání prozatím dovoluje. Přitom právě při údržbě a čištění veřejných prostor se dají zvolit jiné neinvazivní a ekologické přístupy.

,,Na zelených plochách je vhodnější používání ekologičtějších variant boje s plevelem. Na chodnících a komunikacích se osvědčuje využít jednoduché řešení, kde postřiky nejsou třeba, a tím je pravidelné zametání," říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher a dodává: ,,Při pravidelném zametání se včas odstraní semínka, ze kterých by jinak vyrostl plevel či ne vždy žádoucí rostliny, jako například pampelišky. Zametání kvalitním zametacím strojem odstraní také zárodky nechtěné vegetace a ostatní materiál, který podporuje růst vegetace. Funkčním řešením je také použití silného proudu horké vody, který dokáže zničit i kořeny plevele a jiných nežádoucích rostlin."

,,Používání nebezpečných chemikálií může mít vliv i na znečištění podzemní vody. Nebezpečné látky se pak mohou dostat do lidského organismu, kde mohou poškodit zdraví. Tyto toxické látky mohou u některých lidí také ovlivňovat mimo jiné imunitu a mohou být i jednou z příčin nevyléčitelných chorob," říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Systematické měření kvality vody je oblastí, v níž máme v České republice stále velké rezervy, a to jak v průmyslové výrobě, tak v zemědělství. Od škodlivých pesticidů a dalších zdraví nebezpečných látek nelze pitnou vodu dostatečně vyčistit. Čistíren odpadních vod v Česku sice přibývá, stále jen část z nich je ale vybavena terciárním, tedy nejvyšším stupněm čištění. Do přírody, ale i pitné vody se tak dostávají látky, které jí prokazatelně škodí.