Energetické úspory pro města a obce: Na programu byly možnosti umístění FVE v obci, dotace i větrná energie

Setkání se konalo pod záštitami Mgr. Petra Hladíka, ministra životního prostředí, JUDr. Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna, Lukáše Dubce, 1. náměstka hejtmana Jihomoravského kraje, Ing. Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí, Ing. Jozefa Síkely, ministra průmyslu a obchodu a MUDr. Martina Kuby, člena Rady Asociace krajů České republiky. Akce se konala za finanční podpory města Brna a Jihomoravského kraje.

Hned v úvodu vystoupil Mgr. Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, která byla generálním partnerem setkání. Zdůraznil, že obce jsou klíčovým partnerem při jakémkoliv rozvoji, ať už jde o infrastrukturu či právě energetiku. Právě proto je tak důležité, aby se obdobné akce konaly. Dále komentoval současnou situaci z hlediska budování nových zdrojů obnovitelné energie. ,,V Česku probíhá druhý solární boom. Na rozdíl od prvního se koná zatím především na střechách rodinných domů. Loni jsme postavili přibližně 80 tisíc nových zdrojů s celkovým výkonem 1 Gigawatt. Ve srovnání s předchozími lety jsou to velmi dobrá čísla, stále máme ale co dohánět. Pořád stavíme v přepočtu na obyvatele výrazně méně ve srovnání dalšími státy, třeba s Polskem," uvedl Jan Krčmář.

Jaké jsou konkrétní problémy při pořizování FVE a možnosti umístění v obci? Mezi 5 nejfrekventovanějších patří - nedostatek vhodných ploch, omezení v území a pomalé procesy, nekoncepčnost, solární antipatie, nedostatek finančních zdrojů. O kontextu těchto faktorů hovořil Aleš Korostenský, MBA, člen Solární asociace. Hovořil také o alternativách umístění FVE. ,,Kupříkladu sportovní areály skýtají nečekaný potenciál, jedním z takových příkladů mohou být fotbalové stadiony - tedy různé přístřešky, či tribuny," sdělil Korostenský s tím, že právě hledání netradičních ploch přispívá ke skutečnému budování komunitní energie s návratností investic obce již od 3 let.

Ministerstvo životního prostředí zastupoval RNDr. Radim Misiaček, koordinátor přípravy akceleračních zón. Jeho tématem byla Příprava zón pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, jinak tzv. akcelerační zóny. ,,Aktuálně se finalizuje transpoziční zákon REDIII v gesci MPO s harmonogramem platnosti k 1. 1. 2025. Hlavním cílem směrnice je usnadnit a zrychlit povolování obnovitelných zdrojů," informoval Radim Misiaček.

Zajímavým tématem byla výstavba horkovodu Dukovany - Brno, o kterém hovořil ředitel technického rozvoje Teplárny Brno Ing. Martin Šroubek. ,,Nápad vznikl již v době výstavby jaderné elektrárny, už v roce 1985 se pak dokonce začalo s výstavbou některých prvků. Nyní jsme jej v souvislosti s energetickou krizí restartovali. Cílem je snížení závislosti na zemním plynu spolu se snížením cen energií, v neposlední řadě pak redukce emisí v Brně," vysvětlil Martin Šroubek. Aktuálně je tento projekt v procesu dalšího plánování a probíhá příprava podkladů pro realizaci.

Další blok témat patřil představení krajských projektů. Prvním představeným krajem byl Jihomoravský. S dotačním programem DP Energion účastníky seznámil Ing. Bc. Pavel Fišer, Ph.D. z odboru regionálního rozvoje Jihomoravského kraje. Jak uvedl, příjem žádostí je do 28. 6. 2024 s alokovanou částkou celkem 5 mil Kč. Cílem je podpora realizace energeticky úsporných opatření a rozvoj lidských zdrojů v oblasti energetiky. Mezi podporované aktivity patří - příprava projektových koncepcí, energetické audity, činnost energetického manažera, studie proveditelnosti aj.

Dále vystoupil Ing. Petr Lysek, radní Olomouckého kraje. ,,Máme v plánu založit krajskou energetickou agenturu, momentálně řešíme její koncepci, tedy jaká bude přesně náplň její činnosti.

Obnovitelné zdroje energie v kraji Vysočina byly tématem Mgr. Hany Hajnové, 1. náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina. ,,Každá krize s sebou nese příležitost, a proto jsme se na energie začali jako kraj dívat jinou optikou," uvedla Hana Hajnová s tím, že největší problém je v rámci vyjednávání s distributory elektrické energie o vhodnosti a dostatečnosti dodávek. ,,Výchova nových odborníků je taktéž jedním z klíčových témat a z toho důvodu zavádíme i nové studijní obory zaměřené na oblast energetiky na středních školách v územní působnosti Vysočiny," doplnila Hajnová.

Projekt Centra veřejných energetiků představil Ing. Jakub Unucka, Ph.D., MBA, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. ,,Každý veřejný energetik bude mít na starost 10 obcí. 2x měsíčně bude celý den v dané obci a poradí s energetickým managementem a úsporami energií. Pomoc obcím je jednou z našich priorit," zdůraznil Jakub Unucka.

Možnosti energetických úspor prostřednictvím EPC projektů představil Bc. Radim Hanzel, MSc. MBA, zástupce obchodního ředitele pro obchodní vztahy společnosti Veolia energie ČR, která byla dalším partnerem akce. ,,Dokážeme navrhnout úsporná opatření, kdy jsou úspory smluvně garantované a město projekt následně splácí až právě z těchto úspor," přiblížil Radim Hanzel.

S praktickými tipy z hlediska energetického managementu vystoupila Ing. Kateřina Vosičková, energetička města Prostějov. ,,Energetický management je systém, cílem je efektivní hospodaření s energiemi, snížení nákladů, zlepšení kvality vnitřního prostředí a komfortu uživatelů," vysvětlila a současně zdůraznila, že je to nikdy nekončící proces. Větrný park Vysočina představil Mgr. Ivan Šulc, starosta Stonařova.

S praktickými zkušenostmi s dotacemi a FVE se podělil Petr Kunc, starosta brněnských Židenic. Prezentoval svou roční zkušenost: ,,Největší smysl dává vybudovat fotovoltaiku na radnici a spotřebovávat přímo na radnici," dodal Kunc a upozornil na nepřiměřeně dlouhé doby u některých dotačních výzev.

Dalším partnerem akce byla společnost Plus Projekt, která městům a obcím nabízí komplexní projektové řízení a dotační financování energeticky úsporných projektů. ,,Energetika je jen jeden z dílků mozaiky z celé skládačky dané investice. A podle typu a účelu nám do toho vstupují zpravidla další podmínky, a ty je potřeba zapracovat, spočítat a vyhodnotit jestli se konkrétní dotační titul z hlediska investora vyplatí a akce bude dávat smysl," upozornil Ing. Petr Kolář, jednatel, Plus Projekt.

Komunální a komunitní energetika, resp. možnosti podpory byly tématem Ing. Jakuba Hrbka, ředitele Sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu ze Státní fond životního prostředí ČR.

Agrovoltaiku jako příležitost pro české zemědělství i energetiku představil Ing. Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky ze Solární asociace. ,,Legislativa pro agrovoltaiku je nyní ve finální fázi a její platnost je stále nastavena na 1. 7. 2024. Pokud půjde vše podle plánu, měli by mít zemědělci v České republice po tomto datu možnost postavit agrovoltaické systémy zatím ve spojení s trvalými kulturami," doplnil Jiří Bím.