Jednota: V Česku ubývá myslivců, důvodem jsou vysoké náklady a časová náročnost

V Česku dlouhodobě ubývá myslivců. Zatímco v roce 2014 mělo platný lístek 92.247 myslivců, v uplynulé lovecké sezoně bylo lístků o téměř 4000 méně, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty za poklesem stojí finanční i časová náročnost myslivecké práce. Také upozornil na to, že v posledních dvou letech se snížila dotační podpora od ministerstva zemědělství (MZe).

"Nájmy honiteb jsou dnes v statisícových částkách. K tomu je potřeba přičíst náklady na provozování myslivosti a případné hrazení škod působených zvěří. Dostáváme se do částek mezi jedním až dvěma miliony. Proti tomu stojí příjem za prodanou zvěřinu a poplatkové lovy. Tento příjem v žádném případě nepokrývá vložené náklady," řekl Janota.

MZe pokles spojuje se zvyšováním průměrného věku občanů a demografickým vývojem. "Řada myslivců přestane aktivně vykonávat myslivost z důvodu věku. Zároveň se společnost odklání od aktivit blízkých k přírodě, zejména pokud je součástí i lov," uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Klesající počet aktivních myslivců přitom může být do budoucna podle Janoty významný problém především pro zajištění odpovídajících stavů zvěře v krajině. MZe už dříve uvedlo, že přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila škody za minimálně 25 miliard korun. Snížit vysoké stavy spárkaté zvěře a škody, které působí, má připravovaná novela, kterou v červnu schválila vláda. Jednota ji zásadně odmítá.

Janota uvedl, že pro zlepšení situace musí ministerstvo zvýšit prezentaci a podporu myslivosti. "V posledních dvou letech klesla dotační podpora ze strany ministerstva zemědělství na 20 procent předchozích finančních prostředků," upozornil.

Z údajů, které MZe poskytlo ČTK, vyplývá, že od roku 2022 do loňska vyplatil úřad přes 14,8 milionu korun na 14 projektů neziskových organizací, jejichž hlavní náplní je myslivost, z toho polovina projektů byla myslivecké jednoty. V roce 2019 vyplatilo MZe uživatelům honiteb také 36,2 milionu korun, v roce 2020 to bylo 118,4 milionu a předloni 16,6 milionu korun. Peníze mohou myslivci využít například na pořízení chladicího zařízení, výsadbu remízků a stromořadí nebo odchytová zařízení.

Rozdíly ve vyplacených částkách jsou podle Bílého způsobeny počtem žádostí. "V roce 2021 si myslivci požádali o proplacení 323 chladicích zařízení a v roce 2022 již jen o 131. Jakmile si uživatel honitby pořídí vybavení, v následujících letech již nežádá. Nelze tudíž pokles ve vyplacených částkách na finanční příspěvky pro uživatele honitby brát jako pokles podpory myslivosti," dodal Bílý.

Ministerstvo se nicméně s myslivci shoduje v tom, že přibývá málo mladých myslivců. "Je složité nalézt způsob, jak zaujmout mladou generaci, aby trávila čas v přírodě a chtěla se zapojit do myslivosti," uvedl Bílý.

Janota tvrdí, že myslivecká jednota každoročně proškolí 1200 až 1400 nových adeptů, mladé ale podle něj často odrazují vysoké náklady na předepsané zkoušky a vybavení, které stojí až desítky tisíc korun. Myslivost je navíc časově náročná aktivita, dodal. "Výkon práva myslivosti se z podstatné části přesouvá do nočních hodin. Trávit několikrát do měsíce volný čas po nocích v honitbách řada z nich odmítá," uvedl.

Tereza Preisová