Kam putuje nošené oblečení?

Textilní kontejnery jako pohodlné řešení pro všechny

I přesto končí dle Ministerstva životního prostředí v černých kontejnerech na smíšený odpad přibližně 180 000 tun textilu ročně. Přitom k výrobě některých oděvů jsou využívány materiály jako polyester či elastan, které se nedokážou zcela rozložit a při jejich rozkladu mohou vznikat nebezpečné chemikálie. Textilní kontejnery s logy charitativních organizací se tedy jeví jako dobré řešení. Kam se ale takto darované oblečení skutečně dostane?

Textilní kontejnery spravuje v ČR několik organizací a soukromých firem. To je také důvod, proč lidé mohou narazit na kontejnery různých barev a tvarů. Vhozené oblečení čeká různý osud v závislosti na tom, která společnost daný kontejner spravuje, přesto bývá první zastávka takto vytříděného oblečení stejná. Poté, co je oblečení svezeno z kontejnerů, putuje na třídicí linky, kde se ručně rozděluje podle toho, zda je ještě nositelné nebo vhodné k recyklaci. Zachovalé a kvalitní kusy oblečení putují do charitativních obchodů, second handů nebo k neziskovým organizacím, které pomáhají potřebným v rámci ČR. Zároveň ale ze stran některých společností dochází i k vývozu oblečení do zemí třetího světa, kde je věnováno potřebným nebo se stane součástí místního trhu s použitým oblečením. V tom nejhorším případě doputuje až na místní skládky. Velká část darovaného textilu je pak určena k recyklaci. Oblečení, které již recyklovat nelze, je nutné zlikvidovat.

Při darování vytříděného oblečení by lidé měli dbát i na to, aby bylo čisté a v použitelném stavu. Špinavé nebo poškozené oblečení by se do kontejnerů vůbec dostat nemělo. ,,Pokud chtějí lidé znát konkrétní odpovědi na to, jak bude s vytříděním oblečením naloženo, doporučujeme se obrátit přímo na konkrétní organizaci, která spravuje kontejnery v jejich okolí," vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. Ačkoliv některé společnosti provozující kontejnery často i finančně přispívají na charitu, musí také, aby pokryly svoje náklady, generovat zisk­?, a tak s částí oblečení obchodují. Od roku 2025 bude podle evropské směrnice recyklace textilu povinná, stejně jako je tomu u plastu a papíru. ,,Tato nová povinnost bude přenesena na obce, což může vést k významným změnám na trhu s nepotřebným textilem," doplňuje dále Eduarda Hekšová.

Skutečná pomoc, nebo jen marketingový trik?

Některé módní řetězce nabízí recyklační kontejnery přímo ve svých prodejnách. I když se tyto iniciativy tváří jako krok směrem k udržitelnosti, často se setkávají s kritikou kvůli podezření na tzv. greenwashing. Mnohé řetězce totiž neuvádějí, kam oblečení z těchto kontejnerů skutečně putuje, a případná přeprava textilu po celém světě je v přímém rozporu s ekologickými principy, které propagují. Je tedy otázkou, zda využití těchto kontejnerů může skutečně přispět ke snížení negativních dopadů textilního průmyslu na životní prostředí.

Rada na závěr

Recyklace textilu je drahý a náročný proces. K tomu přispívá i fakt, že se velká část oblečení vyrábí ze směsi vláken, což recyklaci značně ztěžuje, v některých případech i znemožňuje. Nejlepší způsobem, jak omezit negativní dopady na planetu, je zamyslet se nad každým nákupem a podporovat udržitelný přístup k módě. Pokud se spotřebitel rozhodne zbavit starého oblečení, zvážit může i darování konkrétním osobám, azylovým domům nebo lokálním secondhandům.

Pokud spotřebitelé mají otázky k tomuto tématu, mohou se obrátit na bezplatnou spotřebitelskou poradnu dTestu, a to elektronicky na www.dtest.cz telefonicky na číslo 299 149 009.

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest - 299 149 009 - je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již statisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.