Podle organizace WWF klesl za 50 let počet volně žijících zvířat o 73 procent

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) za 50 let dramaticky klesl počet volně žijících živočichů. Největší pokles organizace zaznamenala v Latinské Americe, Karibiku a Africe, nejméně pak ve střední Asii a Evropě. Zvířata vymírají kvůli úbytku lesních porostů, suchu a dopadům klimatických změn, uvádí organizace na svém webu.

Zpráva WWF nazvaná Living Planet Report (LPR) uvádí, že mezi lety 1970 až 2020 došlo ke "katastrofálnímu" 73procentnímu úbytku populací volně žijících živočichů. Databáze Living Planet Index (LPI) sleduje na 35.000 populací obratlovců, což zahrnuje bezmála 5500 druhů. Nejstrmější pokles podle ní nastal u sladkovodních (85 procent), suchozemských (69 procent) a mořských (56 procent) živočichů.

LPI zmiňuje, že mezi lety 1990 a 2018 se populace hnízdících samic karet pravých na severu Velkého bariérového útesu snížila o 57 procent. Zhruba 88procentní pokles zaznamenali výzkumníci u lososů čavyč v Kalifornii a 65procentní u delfínovců amazonských. Loni těchto říčních kytovců jenom ve dvou jezerech při extrémní vlně horka a sucha uhynulo přes 330.

Na druhou stranu WWF hlásí i opačný trend. Ve východní Africe mezi lety 2010 až 2016 vzrostly počty goril horských o tři procenta. Úspěšný návrat do přírody slaví bizoni ve střední Evropě, jejichž populace v letech 1970 až 2020 narostla z nuly na 6800.

Největší úbytek populací divoce žijících živočichů - 95 procent - zaznamenala Latinská Amerika a Karibik, následovaná Afrikou (76 procent) a Asií a Tichomořím (60 procent). Lépe je na tom Severní Amerika, kde pokles činil 39 procent a Evropa se střední Asií s 35 procenty.

Na vině jsou podle WWF úbytek a degradace biotopů, nadměrná sklizeň, invazivní druhy, nemoci a změny klimatu. Příčinou je také ničení severoamerických borových lesů, kácení amazonského deštného pralesa a masové odumírání korálových útesů, které mohou ovlivnit potravinovou bezpečnost, živobytí a hospodářství států i mimo zmíněné oblasti.

"Příroda poskytuje základ pro lidské zdraví, stabilní klima, světovou ekonomiku a život na Zemi. Zpráva LPR nás informuje o tom, kolik jsme toho za padesát let ztratili a jaké body zlomu jsou před námi. (...) Je to varování a musíme se jím zabývat, a to hned," řekl generální ředitel americké pobočky WWF Carter Roberts.

Podle šéfky výzkumníků WWF Rebeky Shawové je strmý úbytek volně žijících živočichů jasným varováním, že příroda je v ohrožení a stává se méně odolnou. Ačkoli se světoví lídři domluvili na ochraně přírody například snižováním růstu globální teploty na 1,5 stupňů Celsia oproti předindustriální úrovni, LPR varuje, že závazky států zdaleka nedosahují potřebných cílů.

WWF svou zprávu LPR připravuje každé dva roky. Od roku 2020 se podle ní tempo vymírání živočichů nijak nezměnilo - mizí asi 2,5 procenta sledovaných druhů ročně.