Studie: Nejrozšířenější poddruhy myši domácí kolonizovaly Evropu odlišně

Nový výzkum ukázal, že kolonizace Evropy oběma poddruhy myši domácí se uskutečnila zcela odlišně. Zatímco východní poddruh byl v Evropě zastoupen jednou hlavní linií, západní poddruh se šířil několika různými cestami. Tento objev může měnit dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a vrhá nové světlo na historické interakce mezi lidskými a zvířecími populacemi. Akademie věd ČR (AV ČR) o tom informovala v tiskové zprávě.

"Na rozdíl od předchozích studií vycházíme ze současných poznatků dokládajících bohaté obchodní kontakty mezi střední, západní a severní Evropou během doby bronzové," uvedl Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Další kolonizační fáze byla podle něj pravděpodobně spojena s odchodem germánských a následným příchodem baltsko-slovanských kmenů do uvolněného prostoru. "Naznačujeme, že tímto způsobem mohl vzniknout unikátní genetický mix severoevropských myší, který poutá pozornost vědců od 80. let minulého století," dodal.

V Evropě se setkávají dva nejrozšířenější poddruhy a na hranici jejich areálů vznikla takzvaná hybridní zóna, kde se oba poddruhy kříží. Nachází se ve střední Evropě. Tato zóna se táhne přibližně od Dánska přes Německo, Česko, Rakousko až na Balkán. Vědci měli k dispozici rozsáhlý soubor více než 7000 vzorků myší podél 900 kilometrů dlouhého úseku hybridní zóny napříč celou Evropou a 1000 dalších vzorků z celého světa.

"Na sekvencích dvou genů mtDNA jsme opět ukázali, jak je důležité nestudovat hybridní zónu v jednom místě, protože chování jednotlivých částí genomů podél jejího průběhu Evropou je dynamické," popsal Jaroslav Piálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který se na studii také podílel. Vědci doložili, že mtDNA v některých oblastech kontaktní zóny nepřechází vůbec, někde jedním směrem, jinde opačným.

Na základě nových archeologických dat promítnutých do genetických dat popsaných v nové studii vědci zpochybňují dosavadní představy o šíření myší v severní Evropě. Původní teorie předpokládaly buď absenci myší ve Skandinávii v době bronzové, nebo kolonizaci Skandinávie nejprve východním poddruhem, kterou následně nahradil západní poddruh. Avšak obě hypotézy mají podle vědců velké nedostatky.

Vědci proto navrhují alternativní scénář. Podle něj do severní Evropy jako první pronikl západní poddruh myši domácí společně s germánskými kmeny, zatímco východní poddruh se šířil později spolu s migračními vlnami Slovanů.

Myši domácí se poprvé objevily na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině zhruba před 500.000 lety, kde se posléze rozdělily do několika poddruhů. Přibližně před 12.000 lety se připojily k lidským společnostem a spolu s nimi se postupně rozšířily po celém světě.