Meziresortní spolupráce i moderní technologie: Konference pozemkových úprav přinesla klíčové závazky
Zlepšení legislativy, rychlejší zápisy do katastru nemovitostí i intenzivnější
spolupráci při budování protipovodňové ochrany či výstavbě liniových staveb. Již
XXIV. ročník Konference pozemkových úprav nabídl tento týden platformu pro
diskusi zástupcům ministerstev, starostům, projektantům i odborníkům na ochranu
krajiny. Plnění zformulovaných cílů vyhodnotí organizátoři v příštím roce.
Zlepšení legislativy, rychlejší zápisy do katastru nemovitostí i intenzivnější spolupráci při budování protipovodňové ochrany či výstavbě liniových staveb. Již XXIV. ročník Konference pozemkových úprav nabídl tento týden platformu pro diskusi zástupcům ministerstev, starostům, projektantům i odborníkům na ochranu krajiny. Plnění zformulovaných cílů vyhodnotí organizátoři v příštím roce.
Ve dnech 19. a 20. listopadu 2024 pořádal v Milovech na Vysočině Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov Ministerstva zemědělství a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy již XXIV. ročník Konference pozemkových úprav.
Konferenci zahájila ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová a ve své zdravici připomněla důležitost samotného oboru pozemkových úprav a výzvy, před kterými stojí. ,,Pozemkové úpravy nejsou jen technickým procesem, ale zásadním nástrojem pro udržitelný rozvoj venkova, ochranu půdy a adaptaci krajiny na klimatické změny. Státní pozemkový úřad musí usilovat o zrychlení procesu jejich provádění, zlepšit komunikaci a spolupracovat na inovativních postupech a řešeních spolu s dalšími aktéry a odborníky." a doplnila, že právě tuto konferenci vnímá jako vhodnou příležitost pro sdílení zkušeností a hledání nových cest napříč oborem.
Dopolední část programu pokračovala zdravicemi čestných hostů, mezi nimiž nechyběl náměstek Miroslav Skřivánek (Ministerstvo zemědělství), náměstek Radim Sršeň (Ministerstvo pro místní rozvoj) nebo europoslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová. I oni zdůraznili význam pozemkových úprav pro ochranu krajiny a podpořili myšlenku další spolupráce napříč resorty. Starosty vyzval ke spolupráci také Karel Rejchrt, člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR.
Dopolední částí programu rezonovalo aktuální téma povodní. Ředitel Sekce krajinotvorby František Pavlík představil příklady efektivní povodňové ochrany napříč republikou i konkrétní kroky pomoci, které SPÚ v koordinaci s Ministerstvem zemědělství pro postižené oblasti připravil. Ředitelka Krajského pozemkového úřadu pro Kraj Vysočina doplnila, že od roku 2013 SPÚ úřad do pozemkových úprav na Vysočině investoval téměř 1,5 mld. Kč.
Odpolední část nabídla odborný program s třemi diskusními skupinami, které se věnovaly tématům od legislativy a metodiky přes financování krajinných opatření až po využití moderních technologií, jako jsou drony a GPS zařízení. Panelových diskusí se zúčastnili odborníci z univerzit, zástupci státních institucí i specialisté na technická řešení pozemkových úprav. Významná část byla věnována krajinným prvkům, prevenci eroze a zlepšení hospodaření s vodou.
Dvoudenní konference ve středu pokračovala blokem přednášek zaměřených na spolupráci při výstavbě dopravní infrastruktury. Jak probíhá majetkoprávní příprava a další koordinace činností při výstavbě liniových staveb představili Martin Švehlík ze Správy železnic a David Jalůvka z Ředitelství silnic a dálnic.
Pozemkové úpravy v praxi mohli vidět účastníci komentované terénní exkurze do katastrálního území Olešenka, kde díky pozemkovým úpravám vznikly polní cesty, vodní nádrž, údolnice nebo průlehy.
Cílem letošního inovovaného formátu konference bylo společně nastínit hlavní problémy jednotlivých oblastí a diskutovat možná řešení. V rámci diskusních skupin byly ve shodě přítomných účastníků a expertů navrženy oblasti ke zlepšení a formulovány konkrétní kroky či úkoly. Mezi ty hlavní patří např. aktivnější propagace oboru pozemkových úprav, zpracování návrhu podoby celostátní databáze krajinných prvků, úprava legislativy vedoucí ke zjednodušení a zrychlení nakládání s majetkem státu v kontextu pozemkových úprav, posílení spolupráce se Státním fondem životního prostředí na nových dotačních programech ve prospěch obcí i soukromých subjektů, zintenzivnění využívání dronů pro zaměření polohopisu a výškopisu nebo zrychlení zápisu výsledků pozemkových úprav do katastru nemovitostí.
Právě k vyhodnocení těchto úkolů by se organizátoři konferenci chtěli vrátit během dalšího ročníku.
Sdílet článek na sociálních sítích