Podmínky hospodaření na erozně ohrožené půdě budou nejspíš mírnější

Podmínky pro zemědělce, kteří hospodaří na erozně ohrožené půdě, budou nejspíš mírnější. Na mírně erozně ohrožené půdě dostanou farmáři doporučení, jaké technologie a postupy mají používat, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, a sankci dostanou, až pokud by se tato událost stala. Úpravu podmínek dnes na setkání s novináři představil ministr zemědělství Marek Výborný, přesná podoba protierozních opatření ale podle něj ještě není finální.

V původním plánu bylo dodržování určitých postupů povinné, za nedodržení hrozilo krácení dotací. Zemědělci si loni stěžovali na to, že pravidla jsou příliš přísná a složitá, ministerstvo zemědělství proto odložilo termín splnění podmínek o rok na červenec 2025.

Výborný přiznal, že původní systém byl poměrně striktní. Původní plán fungoval na principu, že zemědělci dostali stanovené podmínky, pokud je nesplnili, čelili sankcím. "Já chci jít spíše cestou motivace než přísné regulace," řekl Výborný.

Silně erozně ohrožené půdy zůstanou podle Výborného ve stejném režimu, budou mít nařízené půdoochranné technologie a osevní postupy, které budou muset zemědělci respektovat. "Tam je situace tak vážná, že nemůžeme jít jinou cestou než striktně regulační," uvedl Výborný. Plocha silně erozně ohrožené půdy dosahuje podle ministra zhruba 65.000 hektarů.

Mírně ohrožené půdy by ale mohly mít mírnější podmínky, půdoochranné technologie budou pouze doporučené. "Budeme přísně monitorovat a trestat až ty samotné erozní události," řekl Výborný. Farmář se tak může sám rozhodnout, zda doporučené postupy bude dodržovat, či ne, pokud ale monitoring eroze zjistí erozní událost, nevyhne se zemědělec přísným postihům.

Mírná sankce bude dosahovat jednoho až tří procent ze všech přímých plateb, pokud se erozní události budou opakovat, půda se dostane režimu vyššího ohrožení. V případě, že erozní událost způsobila vyšší moc a zemědělec dodržoval doporučené postupy, trestán podle Výborného nebude.

Dosud se protierozní pravidla vztahovala na čtvrtinu orné půdy v ČR, podle dřívějšího vyjádření ministerstva by se nově měla týkat 65 procent orné půdy. Agrární komora ČR ale tvrdila, že by se jednalo o nejpřísnější pravidla v EU a kritizovala také chybějící dopadovou studii.

Ohledně standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES 5), jehož cílem je minimalizovat vyčerpání půdy v důsledku eroze používáním nejpříznivějších technik pro obdělávání půdy, se podle Výborného konají jednání.

Z portálu k monitoringu eroze vyplývá, že v loňském roce bylo v Česku 509 erozních událostí, což je více něž dvojnásobek oproti roku 2023. Ekologové už dříve uvedli, že nárůst eroze je způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou. Eroze podle nich způsobuje škody za miliardy korun a kritizovali proto ministra za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek.