V naší republice šmahem mizí vzrostlé stromy podél silnic, v předzahrádkách, v parcích aniž bychom si uvědomovali, jak důležitý takový vzrostlý strom pro nás je.
Bez stromů by nebylo kyslíku
Stromy produkují kyslík jako produkt fotosyntézy, ale také dýchají, to znamená, že část kyslíku zase spotřebovávají. V součtu platí, že rostliny, tedy i stromy, vyrábějí více kyslíku, než kolik sami spotřebují. Každý strom, který zasadíme, přidá svým růstem do ovzduší drahocenný kyslík, do svého kmene a listí naváže oxid uhličitý, nejvýznamnější skleníkový plyn. Tím se snižuje množství oxidů uhlíku ve vzduchu a předchází klimatickým změnám, které s přibývajícími tzv. skleníkovými plyny úzce souvisí. Jen malý příklad: Například jeden 25 metrů vysoký buk s korunou o průměru 14 metrů má prostor koruny 2.700 m3 a listovou plochu okolo 1.600 m2. Takový strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro 10 lidí na celý rok. Je schopen pohltit jednu tunu prašného spadu za rok a při fotosyntéze zlikviduje stejné množství (stejný počet molekul) CO2 jako vyprodukuje kyslíku. V průměru ochladí prostředí až o 3° C, zvlhčí vzduch odparem vody v objemu až 400 litrů denně. A nebo: Odhaduje se, že stoletý listnatý strom produkuje za hodinu až 1,7 kg kyslíku, což je množství, které potřebuje k životu 10 lidí na dobu 24 hodin.
Nebýt neustálého přísunu volného O2 do vzduchu fotosyntetickou činností zelených rostlin, za deseti - či statisíce let by z ovzduší zmizel (až na malé zbytky) reakcemi s látkami na povrchu Země. V globálním měřítku produkuje veškeré rostlinstvo souše 2,6.1011 tun O2 za den, fotosyntéza oceánů 0,6.1011 tun O2 za den. Ten se téměř všechen spotřebovává na oxidaci odumřelých organismů a pouze 1,55.109 tun O2 za rok zůstává pro zachování živé hmoty. Člověk spotřebovává kyslík především na spalování fosilních paliv. Lidská činnost může ohrozit ozonovou sféru. Zmenšením obsahu O3 by ultrafialové záření dosáhlo až na zemský povrch. To by negativně ovlivnilo zdraví člověka a dalších živých organismů včetně rostlin. Obsah O3 může ovlivnit používání umělých hnojiv, z nichž se uvolňují oxidy dusíku, provoz nadzvukových letadel, nukleární zkoušky jaderných zbraní či hnací plyny rozprašovačů, takzvané freony.
ZDROJ: Lesy ČR