Tsunami Evropě nehrozí. Ale její energetikou už zatřásla

Jaderná havárie v Japonsku změní podobu energetiky v Evropě. Na výsledek debaty čeká i ČEZ - závisí na tom budoucnost této firmy

Zemětřesením a tsunami poškozená jaderná elektrárna v japonské Fukušimě stále hrozí ekologickou katastrofou. Japonští experti zatím nad poškozenými reaktory nezvítězili, do okolí uniká radiace a následky nikdo není schopen odhadnout. Přesto už teď jsou některé dopady jasné.

Havárie zasadí těžkou ránu majiteli elektrárny, společnosti Tepco. A ovlivní -už dnes ostatně ovlivňuje - trh s elektřinou i budoucnost energetiky ve světě, včetně střední Evropy.

Evropa v pohotovosti

Pod dojmem Fukušimy rozhodla minulý týden Evropská unie, že provede zátěžové testy všech svých jaderných elektráren. Posuzovat se bude zabezpečení proti zemětřesení, záplavám a teroristickým útokům, ale i stáří a technický stav reaktorů a jejich chladicí systémy.

Podoba testů, na jejichž základě mají být stanoveny jednotné evropské bezpečnostní standardy pro jaderné bloky, bude stanovena až po vyhodnocení havárie v Japonsku. "Je dobré, že evropští politici rozhodují s chladnou hlavou," říká účastník bruselského jednání o testech, "jaderný" zmocněnec české vlády Václav Bartuška. Jenomže testy mají být hotovy do konce roku. Takže ještě budou probíhat ve zjitřené "fukušimské" atmosféře. A je pravděpodobné, že Evropa své bezpečnostní standardy zvýší, což provoz jaderných elektráren i stavbu nových bloků prodraží. Nic povzbudivého pro spotřebitele elektřiny ani pro českou energetickou jedničku ČEZ. Ta tento vývoj už víceméně čeká.

"Zpřísnění bezpečnostních parametrů po Fukušimě jistě přijde. Tak jako přišlo po haváriích v americké Three Miles Island a v Černobylu. Pro jaderný průmysl to je hlavně šance, aby se dál zdokonaloval," tvrdí výrobní ředitel ČEZ Vladimír Hlavinka.

Experti také předpovídají, že evropské vlády mohou nařídit energetickým firmám, aby se proti jaderným rizikům pojišťovaly vyššími částkami. Nebo aby odváděly vyšší "jaderné" daně, tvořily si větší rizikové rezervy. Také to by mělo nepříznivý vliv na ČEZ.

Domácí lídr trhu dnes vyrábí ve svých jaderných elektrárnách megawatthodinu elektřiny průměrně za 8 až 10 eur, na burzách ji nyní prodává skoro za 60 eur. "Vyšší náklady spojené s náročnějšími bezpečnostními požadavky by efekt levné výroby z jádra výrazně snížily," říká analytik Wood & Company Jan Tomaník. Navíc by vyšší bezpečnostní nároky prodražily stavbu nových jaderných bloků, jež ČEZ plánuje.

Rozhodne politika

Budoucnost evropského jádra - i české energetiky - závisí teď nejen na výsledcích stress testů, ale hlavně na politické debatě v Evropské unii. Ta se povede hlavně mezi jadernými a nejadernými státy.

Jaderné elektrárny má více než polovina z 27 členských zemí unie, přesně 14. Nejaderné země budou na zpřísnění podmínek zvlášť tlačit. "Záleží na politické debatě, která po vyhodnocení testů přijde," upozorňuje Bartuška.

Proti zpřísnění podmínek bude jistě lobbovat vlivná Francie, jejíž energetika na jádru stojí. Velmi důležitý ale bude postoj Německa, které z jádra vyrábí jen asi 23 procent své elektřiny. Jeho kurz je zatím ve hvězdách.

Vláda Angely Merkelové v reakci na Fukušimu nechala - zatím - na tři měsíce odstavit a prověřit všechny reaktory spuštěné před rokem 1980. V zemi nyní stojí elektrárny o kapacitě čtyř českých Temelínů. A není jisté, zda se ještě rozjedou.

Zrovna tak není jisté, zda Merkelové vláda nepřehodnotí půl roku staré rozhodnutí, na jehož základě se měla prodloužit životnost německých jaderných bloků do roku 2023. Původně měli Němci své reaktory po tomto datu odstavit, na podzim vláda postoj přehodnotila, ale teď po Fukušimě se nedá vyloučit další obrat k původnímu scénáři. A to by evropským trhem zamíchalo - nabídka elektřiny by se snížila a cena by rostla. Což by naopak byla pro ČEZ zpráva dobrá.

Cena roste už dnes

Čeští energetici si zatím mohou vliv Fukušimy jen pochvalovat.

Po odstavení německých reaktorů stoupla cena elektřiny na evropských burzách o 4 eura za megawatthodinu, jež se nyní prodává v průměru za 58 eur. "Trhy se dostaly téměř na úroveň před krizí v roce 2008," podotýká Tomaník. ČEZ zintenzivnil prodej své elektřiny, snaží se situace využít. Obrat přišel v době, kdy firma zápasí s propadem tržeb způsobeným krizí a vyšší ceny mohou její kondici slušně vyspravit.

Zda Fukušima ovlivní energetický trh na delší dobu, to se zatím experti neodvažují předvídat. "Vše záleží hlavně na dalším vývoji v Německu - a ten je v této chvíli pro nás zcela nejasný," říká Hlavinka.

S přispěním Ondřeje Soukupa
Zuzana Kubátová

Vývoj postoje jednotlivých států k jaderné energii po havárii v Japonsku

13. března - Švýcarsko

Švýcarská ministryně energetiky Doris Leuthardová oznámila, že zmrazuje schvalovací proces pro tři plánované jaderné elektrárny až do vyšetření nehody ve Fukušimě a nařídila bezpečnostní prověrku elektráren v provozu.

15. března - Německo

Kancléřka Angela Merkelová oznámila, že Německo zastaví na tři měsíce provoz v sedmi reaktorech, které byly postaveny před rokem 1980. Předpokládá se, že nejméně dva reaktory již nebudou spuštěny. Ostatní elektrárny projdou zátěžovými testy.

16. března - Čína

Čína zmrazila povolování výstavby nových reaktorů, dokud nebudou znovu prověřeny z hlediska bezpečnosti. Peking má přitom v různé fázi výstavby celkem 28 reaktorů, což je 40 % všech jaderných elektráren ve výstavbě na světě.

16. března - Británie

Britský ministr energetiky Chris Huhne vyjádřil znepokojení nad možným odchodem soukromých investorů z jaderné energetiky, což by podkopalo plány britské vlády na výstavbu nových elektráren. "Je mi líto, že někteří evropští politici již odvětví odsuzují, aniž bychom znali odpověď na to, co se stalo," řekl Huhne.

23. března - EU

Na zvláštním zasedání ministrů energetiky EU bylo odsouhlaseno, že všech 142 evropských jaderných elektráren projde hloubkovým auditem.

25. března - Francie

Prezident Nicolas Sarkozy slíbil, že pokud by jakýkoli z 58 francouzských jaderných reaktorů neprošel evropskými zátěžovými testy, bude okamžitě odstaven. Obhajoval ale právo každé země na použití jaderné energie. "Energetický mix je záležitostí každé členské země EU. Někdo si vybral větší podíl jádra, někdo naopak žádný," řekl Sarkozy.

Co se dělo v elektrárně Fukušima

11.3.
Zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály zasáhlo Japonsko, reaktory elektrárny Fukušima 1 se automaticky vypnuly a chlazení reaktorů obstarávají záložní dieselové generátory. Následná vlna tsunami je ale zničila a reaktory a nádrže s vyhořelým palivem se začínají nebezpečně přehřívat.

12.3.
Na třetím bloku došlo k explozi vodíku, která vážně poškodila střechu budovy. Vláda vyhlásila evakuaci obyvatel v dvacetikilometrové zóně kolem elektrárny, celkem oblast opustilo 185 tisíc lidí.

14.3.
Další exploze prakticky zničila budovu třetího bloku. Tajemník vlády Jukio Edano prohlásil, že vláda se domnívá, že výbuch nezničil ochranný obal samotného reaktoru, není to ale jak ověřit. V reaktoru číslo 2 úroveň vody klesla tak nízko, že palivové tyče jsou plně obnažené.

15.3.
Problémy začínají i ve čtvrtém bloku, který byl v okamžiku tsunami odstavený. Voda v nádrži s vyhořelým palivem se začíná vařit, v budově došlo ke krátkému požáru. Z elektrárny byli evakuováni všichni zaměstnanci s výjimkou "50 statečných".

17.3.
Japonská armáda nasadila vrtulníky, které shazovaly na elektrárnu mořskou vodu. Ke stejným účelům byla použita vodní děla. Situace znepokojuje i fanoušky elektroniky, experti varují, že kvůli výpadkům elektřiny a škodám na infrastruktuře se mohou zpozdit dodávky tabletů iPod2.

24.3.
Pumpy celý den čerpaly mořskou vodu do reaktorů 1, 2 a 3, radiace postupně klesala. Tři dělníci byli hospitalizováni poté, co stáli v radioaktivní vodě v obyčejných botách. Mluvčí elektrárny incident vysvětloval tím, že pracovníci nebyli proškoleni, protože se nikdy nepředpokládalo, že by mohli pracovat u reaktoru ve vodě.

25.3.
Úřady oznámily, že první tři reaktory mají nejspíše poškozené ochranné pláště a uniká z nich radioaktivita. Vláda vyhlásila dobrovolnou evakuaci z třicetikilometrové zóny kolem elektrárny. Úroveň radiace v tokijské vodě se vrátila k normálu.

27.3.
Zpráva o desetimilionkrát větší úrovni radiace u reaktoru číslo 2 vyvolala evakuaci všech pracovníků elektrárny. O několik hodin později ale TEPCO oznámilo, že měření bylo chybné. Úroveň byla zvýšena "jen" stotisíckrát.

20.3.
Více než 100 tun vody dopravila vodní děla do budovy čtvrtého bloku, kde vyhořelé palivové články hrozily vznikem požáru. O den dříve byly objeveny stopy radioaktivního jódu v tokijském vodovodním řádu, úřady doporučují dětem používat balenou vodu.

22.3.
Pracovníkům TEPCO se podařilo obnovit dodávky elektřiny do všech reaktorů, situace zůstává ale kritická, protože technici stále nemohou zapojit klíčovou vzduchotechniku a čerpání chladící vody do reaktorů.