Česká krajina jde do světa

Založení Regionálního biocentra v Čehovicích na Prostějovsku bylo natolik mimořádným počinem, že je pokládáme za důležité zmínit i s více než desetiletým odstupem. Jde o pozoruhodný příklad spolupráce partnerů všech možných oborů, kteří měli jediný společný úkol - vyčerpané, po staletí intenzivně zemědělsky využívané krajině na žírné Hané, která trpěla nedostatkem luk a mokřadů, dodat novou sílu a vrátit jí její původní krajinný ráz. Ještě v 16. století totiž tato krajina byla bažinatá a zamokřená.

V letech 1999-2000 se u Čehovic na ploše 23 hektarů uskutečnil ojedinělý projekt ekologické sítě, zasazený do intenzivně využívané roviny. Cílem bylo vytvořit kombinované biocentrum s řadou biotopů, jako jsou vodní plochy, mokřady, přechodové rákosiny a louky, měkký a tvrdý luh. Celkem se vysadilo 35 tisíc dřevin ve 28 druzích.

A jak se to Pozemkovému úřadu Prostějov podařilo? V rámci komplexních pozemkových úprav vyřešil hned několik problémů najednou - vztahy vlastnické i uživatelské, stejně jako problémy vodohospodářské i ekologické. Nebyl to snadný úkol: Představte si projednávat směny pozemků se 365 vlastníky, jimiž nebyl nikdo jiný než zemití hanáčtí sedláci, lpějící na každém kousku půdy. Ale díky vzácnému souznění všech, kdo se na realizaci podíleli, projektantem počínaje přes investora, obec až po realizační firmu, včetně vlastníků pozemků, mohl být projekt v požadovaném termínu dokončen. A to s přispěním téměř stoprocentní dotace z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Velká podpora ministerstva byla dána i tím, že jde o modelové biocentrum, které se poprvé vytváří v podmínkách, jako je úrodná Haná. Tento příklad revitalizace zemědělské krajiny je dodnes vzorem pro nový směr pozemkových úprav. Navíc, díky monitoringu, se projekt využívá jako studijní objekt pro odborníky i studenty přírodovědných, zahradnických, zemědělských a dalších příbuzných vysokoškolských oborů. Lokalitu hojně navštěvují i místní a přespolní obyvatelé.

Naše česká krajina putovala až do dalekého Japonska: AOPK totiž představila tento projekt na Světové výstavě EXPO 2005, která se odehrávala v Aichi na přiléhavé téma Moudrost přírody. O rok později projekt zvítězil v celostátní soutěži O nejlépe realizované společné zařízení v pozemkových úpravách. Loni obdržel Cenu české krajiny 2010 a jako vítěz byl nominován do evropské soutěže o Cenu Rady Evropy za krajinu.

Cena české krajiny, stejně jako Cena Rady Evropy pro krajinu je čestným oceněním pro politiku nebo opatření, provedená místními či regionálními orgány a jejich seskupeními nebo nevládními organizacemi, jež přispívají k udržitelné ochraně, správě a plánování krajiny. Soutěž si zároveň klade za cíl prohloubit vědomí občanů o významu krajiny pro jejich kvalitní život a posílení jejich účasti při rozhodovacích procesech. (Informaci o udělení ceny i prezentační videozáznam z realizace biocentra naleznete na stránkách naší firmy: www.zahrada-olomouc.cz.) Veškerá ocenění, která Čehovická oáza, jak je regionální biocentrum místně nazýváno, dostala plným právem, neboť návrh, rozsah díla, způsob realizace i financování, se zcela vymykají běžnému postupu.

Přejme biocentru ještě řadu dalších ocenění u nás i ve světě a mnoho stejně úspěšných následovníků. Česká krajina si to zaslouží. Nemusí jít vždy o tak velkou a složitou akci. I malé zlepšení v krajině může být velkým přínosem. A tak končí a zároveň začíná příběh jedné hanácké krajiny. Přírodě bylo navráceno to, co jí v minulosti bylo násilím odňato, a začala žít svým novým, zdravým životem. Jako zahradnickou realizační firmu nás hřeje dobrý pocit, že jsme měli tu čest být u jejího znovuzrození spolu s ostatními.

JAROMÍR OPRAVIL
DANA RYGAROVÁ
ZAHRADA Olomouc s. r. o.