Intersolar 2011 křižovatka k budoucnosti energetiky

Investoři si uvědomují, že další dotovaný výkup prodražuje finální produkt, který musí být konkurenceschopný. To však neznamená, že by byla omezována výstavba dalších solárních celků. Fotovoltaika se stává důležitou součástí budov, která dokáže snižovat energetickou spotřebu objektů a poskytuje základ na vybudování smysluplných chytrých sítí, které budou levně napájet objekty pro bydlení, výrobu a budou se podílet i na sítí pro elektromobilitu. Velké fotovoltaické celky se pravděpodobně budou přesouvat na jiné kontinenty, kde není dostatečná energetická základna v jiných technologiích.

Proto byl letošní Intersolar v Mnichově obrovským lakmusovým papírkem, kam že se bude v budoucnu odvíjet celá světová energetická koncepce a kde a jaké místo budou mít technologie OZE. A protože jsme na největším světovém solárním veletrhu, tak tady hledáme odpověď na budoucnost solární termické a elektrické technologie.

Rozvoj solární termiky

Solární tepelná technika se stává nedílnou součástí výroby tepla v domácích a průmyslových aplikacích po celém světě. Inovační technologie neustále rozšiřuje oblasti, v nichž sluneční energie najde nové uplatnění. Letošní Intersolar se zaměřil na inovativní technologie pro ukládání dat, solární klimatizaci a solární termální generaci průmyslových procesů tepla. Abychom jmenovali jen několik příkladů: ze 600 vystavovatelů 300 z nich vystavují obě solární a fotovoltaické technologie nebo dokonce hybridní kombinace.

Solární technologie vstupují do nových oblastí. Síla slunce obsadí ohřev užitkové vody. Německá solární tepelná technologická platforma (DSTTP) s programem "Low Temperature Solar termal 2030" bude schopna pokrýt 50% výroby tepla do roku 2030.

Solární stavební plánování

Solární systémy stanoví v dohledné budoucnosti nové normy pro nové budovy "Sluneční domy" pokryjí roční potřebu teplé vody z 50 %. Solární kolektory na střeše a na fasádách poskytnou architektům a stavbařům možnosti modernizaci stávajících budov multifunkční mi technologiemi. I zde bude podíl solární energie více než padesátiprocentní, navíc poslouží jako je tepelná izolace nebo poskytování světla.

Rozvoj vodních zásobníků na horkou vodu umožní ukládání energie během slunečných letních měsíců na chladné období. Současný vývoj se zaměřuje na akumulátory latentního tepla, nebo PCM akumulátory, které jsou založeny na materiálech s fázovou změnou. PCS akumulátory používají teplo absorbující při určité teplotě k fázové změně, např. z pevné na kapalné. Nové kolektory dokáží využívat teplo vznikající při průmyslové výrobě, sbírají je a využívají ve svém tepelném procesu.

Technická řešení jsou vyvinuta pro procesních teplot až do 250 ° C. Odborníci očekávají, že poptávka po technologiích, které zvládají solární tepelné procesy, včetně aplikací střední teploty až 250 ° C poroste v Německu až na asi 50 PJ ročně - to by vyžadovalo přibližně 35 milionů m2 kolektorové plochy.

Solární tepelné technologie v klimatizační a chladící techniky

Poptávka po chladicí energii je na vzestupu v obchodě, průmyslu a zemědělství. Poptávka po chlazení budov se také zvyšuje. Zdroj energie z horkých slunečních dnů je ideálním "motorem" pro technologie solárních chladicích systémů. Solární chlazení může být použito pro téměř všechny aplikace klimatizace a chladící techniky.

Novinky ve fotovoltaice

Hlavním úkolem konstruktérů a vývojových pracovníků je dosáhnout parity mřížky, aby celé fotovoltaické zařízení bylo za konkurenceschopnou cenu. Dalším trendem je zvyšování účinnosti pro větší výkon. Takže jsem v Mnichově zaznamenal vývojový produkt z Fraunhofer Institute Freiburg - křemíkový solární článek dosahuje nové rekordní efektivity 19,3% .

Výzkumní pracovníci se zabývají i možností, jak zvýšit účinnost solárních baterií. Výběr optimálního křemíku a vývoj nových inovativních výrobních metod zvyšují funkci zářiče. Nanotechnologie a průkopnické technologie laserového zpracování se používají například při optimalizaci zadní struktury povrchu solárních článků.

Za posledních 20 let jsme svědky obrovského technologického pokroku v oblasti fotovoltaiky. V roce 1989 byl světový rekord pro efektivitu u polykrystalických článků 14,5%. V roce 2004 se zvýšil na 17,7% a 20% je již v dohledu pro nejbližší období. Kromě vývoje v oblasti krystalických křemíkových solárních článků, jsou spotřebitelé dnes motivováni s řadou alternativních systémů, zejména tenkovrstvých technologií založených na CIS / CIGS, telurid, kadmium, zinek, nové měď, cín, sirník (CZTS).

Vysokou návštěvnost zaznamenaly i doprovodné programy. Pochopitelně mezi ně patřily i čtyři tematické oblasti "Smart Grid", "Inteligentní budova a e-mobility", "Smart PV města" a "Smart PV technologie a ekonomika".

Zdeněk Kučera. Intersolar Mnichov

Tolik telegraficky z letošního veletrhu Intersolar Europe z Mnichova, který se konal 8. - 10. června. Článek zařazujeme už po uzávěrce, ale považujeme za nutné přinést základní informace. Podrobněji se k veletrhu vrátíme v dalším vydání.

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz