Fotovoltaické rozčarování

Zaujalo mě, že jeden z našich výrobků začali v poslední době kupovat provozovatelé fotovoltaických elektráren. Nešlo mi do hlavy, k čemu potřebují vypínač ovládaný telefonem. Tak jsem se zeptal.

Oslovení technici mi vysvětlili, že si všimli nepříjemného efektu. Během slunečního dne elektroměry elektrárny napočítají celkem znatelný příjem. Další den ráno nebo po sérii zamračených dnů se ale část naměřeného výdělku kamsi ztrácí.

Hodiny jdou pozpátku

Vysvětlení je jednoduché. Levnější verze elektronických měničů slunečních elektráren mají poměrně vysokou klidovou spotřebu.

Takže pokud slunce svítí, elektrárna dodává do sítě a odměřuje příjem cca 12 korun za kWh. Když je ale tma či zataženo, zařízení elektřinu odebírá a elektroměr se točí opačným směrem za stejně nesmyslnou cenu. Čím déle je tedy elektrárna připojena k síti v době nepohody, tím více provozovatel ztrácí.

Z rozhovorů vyšla najevo i další zjištění. Ukazuje se, že elektrárny většinou nedodávají takové výkony, jaké byly vypočteny v projektu.

Účinnost panelů totiž klesá s rostoucí teplotou, takže v horkých slunečních dnech nelze paradoxně docílit optimálního výsledku.

Výkon článků navíc snižuje prach a postupné stárnutí jejich struktury.

Ztracené iluze

Sen o rychlé návratnosti investovaných peněz se tak rozplývá nejen kvůli zavedené solární dani. S nízkou účinností slunečních elektráren se také vytrácí iluze o jejich významném ekologickém přínosu. Ono totiž k výrobě každého solárního panelu bylo potřeba spousty kWh energie.

Teď se ukazuje, že některé instalované panely asi nebudou schopné během své životnosti vyrobit ani tolik energie, kolik jí bylo spotřebováno na jejich zhotovení.

Osobně se bojím, že časem budeme jezdit podél opuštěných a kopřivami zarůstajících solárních jizev na naší krajině.

Snad bychom si už pomalu měli začít vymýšlet pohádky pro vnoučata, která se jednou zeptají, kde se tu to černé harampádí vzalo.

Myslím, že jim bude snadnější napovídat, že to tu zůstalo z kosmických lodí mimozemšťanů, než se jim snažit vysvětlit, že to mělo prospět životnímu prostředí.

Dalibor Dědek
Zakladatel Jablotronu. Řídí holding firem, které patří mezi renomované světové výrobce zabezpečovací a komunikační techniky. Při psaní se snaží používat selský rozum.