Náhoda přispěla k objevu unikátní technologie

Objevíme něco velkého, řekli si z legrace dva osmnáctiletí studenti Jan Nikl a Pavel Dušek, když nastupovali na stáž do Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Žertem pronesenou poznámku se jim podařilo proměnit ve skutečnost. Víceméně mimoděk totiž přišli na způsob, jak vyrábět černý hliník na velkých plochách.

Využití bude zajímavé hlavně pro průmysl. Objev může v budoucnu vylepšit třeba solární panely, protože černý hliník výborně pohlcuje sluneční záření. Látku je možné použít také k výrobě chemických senzorů do továren nebo v oblasti vojenství - odborníci z Akademie věd hovoří o možném využití při výrobě takzvaných neviditelných letadel, která nezachytí běžné radary. "Ve vědě je to skoro vždycky tak. Něco se nepovede a vznikne něco lepšího," komentuje student Pavel Dušek fakt, že k objevu černého hliníku přispěla hlavně náhoda.

"Neměli jsme zkušenosti"

Nikl i Dušek jsou už několik let nadšenými fyziky. Letos, během třetího ročníku střední školy, začali jednou týdně docházet na stáž do Fyzikálního ústavu.

Tam je měl "na povel" vědec Michal Novotný. Nikdo nečekal, že by studenti mohli skutečně něco objevit. Novotný je spíše seznamoval s laboratoří a přístroji. Například s magnetronem, ve kterém pomocí naprašování oxidu hliníku vznikal lesklý hliník.

Novotný kluky nechal, aby si zkusili takzvaný odrazný hliník vyrobit sami. "Byl to první vzorek, který nás pan Novotný nechal dělat samostatně. My jsme si udělali nějaký odhad, ale neměli jsme takové zkušenosti jako on. Takže jsme dobu naprašování asi čtyřnásobně překročili," popisují studenti.

Když se pak do přístroje podívali, zjistili, že vzorek plíšku není podle očekávání lesklý, ale černý. "Nejdříve jsme si mysleli, že jsme něco pokazili nebo že je to nějaké znečištění. Pan Novotný to ale odeslal na analýzu a zjistilo se, že je to černý hliník," popisuje student Jan Nikl.

První na světě

Černý hliník se dosud dal vyrobit jen dvěma způsoby. Ani jeden však neumožňoval široké průmyslové využití. Laser na povrchu vzorku vytváří jen úzký černý proužek v šířce paprsku. Napařování, které je však složité a drahé, navíc dokáže černý hliník vyrobit jen na malých plochách.

"Dělali jsme si rešerše, a pomocí naprašování ještě nikdo černý hliník nezískal," říká vědec Michal Novotný. Magnetrony se dělají různě velké, což umožňuje černý hliník vyrobit i na větších plochách.

Konkrétní praktické využití černého hliníku si ale vyžádá ještě další výzkum. "Černá vrstva, kterou jsme získali, se dá ze vzorku smýt i vodou. Bude potřeba vytvořit nějaký nátěr, který to stabilizuje. To už jde ale trochu mimo nás," říká student Nikl. Podle Novotného Akademie věd plánuje pokračování výzkumu.

AUTOR: Jana Machálková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz