Evropská komise je tlačena členskými státy a nevládními organizacemi, aby do r. 2015 uvedla do praxe směrnici o odpadech z potravin a aby do r. 2025 došlo ke snížení těchto odpadů na polovinu.
Nevyhazujte zbytečně potraviny, tlačí na obchodníky EU
Společná deklarace členských států prezentovaná v Evropském parlamentu již v minulém roce také vyzývá Komisi k stanovení ekvivalentu CO2, kterého by se dosáhlo recyklací a kompostováním podle národních plánů emisí a při podpoře programu "binding and ambitious targets for the recycling of food waste". Současně je třeba, aby národní instituce vytvořily informační programy pro spotřebitele ohledně likvidace odpadů.
Podle provedených studií je vyhazováno asi 50 % potravin, avšak jsou velké rozdíly mezi zeměmi (USA 40 %, Švédsko 25 %). Ve Velké Británii probíhá kampaň "Love Food, Hate Waste", během které se odhaduje snížení odpadu o 18 mil. t, čímž se ušetří ročně 10 mld. liber. Apeluje na snížení velikosti porcí a dlouhodobé plánování jídelníčku, a tím snížení odpadů. Dále upozorňuje na sledování data spotřeby, aby se starší potraviny spotřebovávaly dříve než novější, a také na lepší organizaci při využívání ledniček a mrazáků.
V UK je v současnosti recyklováno nebo znovu využíváno 90 % obalových a potravinových odpadů z průmyslu spadajícího pod Food and Drink Federation (FDF). Ze 481 tis. t odpadu vzniklého ve 149 podnicích FDF v r. 2009 bylo 435 tis. t, využito nebo recyklováno (přes 90 %) a jen 43 tis. t (9 %) vyvezeno na skládky. Je to pokrok proti r. 2008, kdy bylo vyvezeno na skládky 12,5 % a r. 2006 16,5 %. Cílem je, aby do r. 2015 nebylo na skládky vyváženo nic. V letech 2008 a 2009 omezili výrobci množství potravinových odpadů na skládkách o 340 tis. tun, především jejich využitím ke zkrmování.
Podle některých studií vyžaduje likvidace odpadů čtvrtinu celkové spotřeby vody a ročně přes 300 mil. barelů oleje. Každá tuna odpadů generuje 4,2 t CO2, takže snížení na polovinu by vypadalo jako odstranění jednoho vozidla ze čtyř ze silnic.
Další informace
Pro snížení komunálního odpadu byla v řadě zemí legislativně řešena problematika sběru organického odpadu. Značné aktivity v tomto směru vyvíjí Rakousko, Švýcarsko, Švédsko, Norsko, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Německo. V Německu od r. 1989 vzniklo 71 projektů na sběr organického odpadu., Od r. 2006 se zlepšila situace i ve Velké Británii. Zaostávají stále země jako Francie, Španělsko, Řecko, Portugalsko, a Irsko, ale i tam se situace postupně lepší.
Podle zjištění British Retail Consorcium je v současné době z velkoobchodu UK na skládky vyvážena méně než čtvrtina potravin, obalů a stavebního materiálu, zatímco v r. 2005 to bylo 50 %. Podařilo se to díky nalezení partnerů, kteří jsou schopni odpady využít a díky vývoji alternativních technologií pro využití organických odpadů (anabiotický rozklad pro energetické využití). Podle zprávy BRC o přínosu ke zlepšení klimatu v r. 2010 (A Better Retailing Climate Progress Report 2010) došlo v porovnání s rokem 2005 ke snížení emisí z budov a z přepravy zboží o 18 %.
Příznivým příkladem je první sklad na světě s nulovými emisemi CO2 (zero-carbon store) - Tesco in Ramsey, Cambridgeshire, který byl zprovozněn v prosinci 2009. Značné změny však je třeba provést především u skladů ve starých budovách.
Zpráva Ministerstva životního prostředí UK (DEFRA) o strategii UK při zacházení s odpady (Review of the UK's strategy on waste disposal) z června 2010 referuje o nových možnostech zacházení s komerčním odpadem a o podpoře zodpovědného přístupu. BRC však požaduje větší podporu vlády pro další zlepšování situace s odpady. Pozitivní je např. Skutečnost, že množství materiálu spotřebovaného na plastové sáčky se v UK od r. 2006 ročně snižuje o 39 700 t (mezi r. 2006 až 2010 celkem o 4,6 mld. odnosných tašek méně).
ZDROJ: www.agronavigator.cz, mírně upraveno