Solární tunely

Druhá nejživější dálnice Evropy - 800 km dlouhá "Á-trojka", táhnoucí se od nizozemských hranic přes Kolín n. Rýnem, Frankfurt a Norimberk do Pasova - navzdory postupujícímu rozšiřování na šest až osm proudů zůstává nejproklínanějším dopravním tahem Německa. Na mnoha místech musí zvládnout denně až 170 000 automobilů, v dobách dovolené se popojíždí v mnohahodinových kolonách. Na okraji Aschaffenburku, kde se dálnice protahuje hustou zástavbou mezi Hösbachem a Goldbachem, se podařilo obyvatelům sužovaným hlukem a exhalacemi roku 2003 konečně prosadit místo hlukových bariér úplné překrytí šestiproudu dvojicí betonovým tunelů lichoběžníkového profilu, dlouhých 2,7 km. Příležitosti se chopily soukromé elektrárenské společnosti Goldbach-Hösbach a "A3-Solar". S využitím podpory "zeleným energiím" rozšířily projekt o instalaci 16 tisíc fotovoltaických panelů, které "tunel" změnily v obří solární elektrárnu o výkonu 2,8 MW. Polykrystalické panely dodané společností Evergreen Solar Inc. jsou ve sklonu 20° neseny příhradovou konstrukcí na betonovém stropu tunelu a jednoduché lávky umožňují jejich pravidelnou očistu a údržbu. Výrobce panelů se chlubí tím, že díky technologii křemíkových membrán String Ribbon dosahují účinnosti až 17,8 % a výroba je ekologicky nejšetrnější, s minimálními emisemi CO2. Část elektrického výkonu napájí osvětlovací síť tunelu, větší podíl je distribuován do místní sítě s 600 domácnostmi. Ve dne je tunel osvětlen přirozeným světlem pronikajícím okny. Z nich 1440 je osazeno hydraulickým otevíráním, řízeným bezpečnostním havarijním systém ze stanice Nürnberg/Fischbach. Výtěžkem z vyrobeného proudu se investice 11 milionů eur do fotovoltaického systému má amortizovat během 16 let.

Po čtyřletém provozu si obyvatelé Goldbachu i Hösbachu zmizení dálnice pod jinak dost nevzhledným betonovým "hadem" pochvalují, i když se v tisku ozvaly obavy, zda obrovská plocha "zrcadel" panelů, které se mohou v létě zahřívat až k 80 °C, jako "horký pás" nepříznivě neovlivní místní mikroklima. Problémy s hustým provozem na dálnici ovšem nezmizely. Když se 2. 8. 2011 po havárii v tunelu vzňal osobní automobil, kouřová čidla sice bezpečně zastavila vjezdy do tunelů a hasičům se podařilo tunel zprovoznit během jediné hodiny, fronta ve směru na Frankfurt se však protáhla na 11 km...

Vysokorychlostní vlaky poprvé pod solárními panely

Nekonečné soudní tahanice Belgických národních železnic SNCB, žalovaných v okolí svých tratí vedoucích hustější příměstskou zástavbou kvůli hluku vlaků, skončily dnem 6. června 2011, kdy na severojižní spojce u hlavního nádraží Antverpy byl uveden do provozu "sluneční tunel". Betonové prefabrikáty s postranními skleněnými okny překrývají tříkolejnou vysokorychlostní trať, běžící v táhlém oblouku v délce 3,3 km paralelně s dálnicí E19 mezi obcemi Brasschaat a Schoten. Střecha tunelu obdélníkového profilu o ploše 50 000 m2 je pokryta fotovoltaickými panely od největšího čínského výrobce JinkoSolar, s jednotkovým výkonem 245 W/panel. Projekt realizovala zkušená společnost Solar Power Systems. Dílo provozuje belgická společnost pro obnovitelné energie Enfinity a roční elektrickou produkcí kolem 3300 MWh zásobuje železničního operátora Infrabel. "Zelená" elektřina, která by jinak vystačila k zásobování 1000 domácností, slouží výhradně železniční síti v okolí antver pského hlavního nádraží - zejména k napájení signalizace, osvětlení a vytápění stanic. Tím, že snižuje spotřebu z energetického mixu belgické sítě, ušetří krajině podle odhadu ročně až 2500 tun emisí CO2. Naivní představy novinářů, že by solární elektřina z investice 15,6 milionu eur, vložených do projektu, utáhla i hustý smíšený provoz na této spojce Paříž-Amsterodam, opravil prezident SNCB při slavnostním uvedení díla do provozu následovně: roční produkce instalovaných solárních panelů by vystačila k pohonu elektrických vlaků, které naší spojkou projedou v průběhu 24 hodin!

Kostky solárním pásům jsou vrženy

Myšlenka využít plochu, kterou zabírají silniční a železniční tahy, na vhodných místech i v roli zdroje solární energie začíná přitahovat projektanty a investory, v cestě stojí nejasný vývoj aktuální kontroverzní situace v otázkách dotační politiky. Belgie např. inspirovala britské železničáře, kteří by rádi 4400 solárními panely o výkonu 1 MW osadily střechu londýnského nádraží Blackfriars Station. Frankfurt n. Mohanem právě projednává možnost solárního "zatunelování" jedné z hlavních výpadovek procházejících vilovou čtvrtí, aby snížili hluk, italská společnost FAR představila zatím ideový projekt zakrytí vhodných úseků dálnic lehkou konstrukcí nosičů fotovoltaických panelů za účelem energetického zisku. Korunu realizacím co do výkonnosti nasadila letos Čína - centrální železniční stanice v Šanghaji je pokryta fotovoltaickými panely s celkovým výkonem 6,3 MW! V pozadí samozřejmě stojí zájem zajistit odbyt narychlo vyrostlým výrobcům fotovoltaiky v Evropě, USA, Japons ku a v Arabských emirátech. Německý Ralos GmbH právě otevírá projekční kancelář fotovoltaiky v Dubaji.

AUTOR: Jan Tůma