Obce a úředníci v Olomouckém kraji mají kompletní databázi významných alejí
OLOMOUC - Unikátní databáze alejí pro obce a státní správu vznikla v Olomouckém
kraji. Starostům, úředníkům i silničářům pomůže plánovat péči o cenná stromořadí
a evidovat pěstební zásahy, které už proběhly. Databáze obsahuje
fotodokumentaci, informace o způsobu výsadby, vlastnících pozemků, zdravotním
stavu stromů, jejich počtu a velikosti a další potřebné údaje o téměř stovce
stromořadí čítající dohromady víc než 70 kilometrů. Vývoje databáze se účastnili
pracovníci Krajského úřadu Olomouckého kraje, Agentury ochrany přírody a
krajiny, České inspekce životního prostředí a krajské silniční správy. Tvůrci si
od ní slibují koncepční přístup k alejím, zejména zastavení kácení zdravých
stromů, zavedení pravidelné odborné péče a také zahájení obnovy stromořadí a
výsadby nových alejí. Sdružení Arnika ve spolupráci s Univerzitou Palackého v
Olomouci nyní nabízí podobnou inventarizaci alejí dalším krajům. Díky možnosti
zapojení studentů i laické veřejnosti lze minimalizovat náklady.
"Olomoucký kraj je prvním, který získal podrobnou databázi alejí. Podle
zkušeností ze sousedního Německa je systematické mapování prvním krokem k
ochraně stromořadí a jejich udržení v krajině. Věříme, že minimální náklady
kraje přesvědčí, aby k mapování alejí přistoupily," vysvětluje Martin Skalský ze
sdružení Arnika. "Celkový přehled o alejích jednak umožní plánování péče o
jednotlivé stromy a nové výsadby a současně nabízí podklady pro vyhlášení aleje
významným krajinným prvkem či její zpamátnění. V době, kdy zákon obecně chrání
zejména jednotlivé stromy, získají obce také důležitý argument proti případnému
zásahu do krajinného rázu," podotkl vedoucí kampaně "Zachraňme stromy" Jakub
Esterka z Arniky. Databáze navazuje na tištěnou mapu alejí, kterou vydalo
sdružení Arnika ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci vloni. Mapa
byla určena převážně turistům a obyvatelům kraje. Obsáhlejší internetová
databáze umožní například obcím či úřadům plánovat nové turistické trasy.
Celkem databáze zaznamenává 94 stromořadí v celkové délce 74 023 metrů. Nejdelší
aleje jsou na Prostějovsku a jedná se o aleje ovocných stromů: například
jabloňová alej mezi Vícovem a Plumlovem měří více než 3 km. Největší alej čítá
486 stromů, nejmenší 10 stromů. K nejzajímavějším alejím patří alej nářků v
Jeseníku, alej u hradu Helfštýn nebo v Náměšti na Hané, stromořadí u zámku v
Přestavlkách aj. Nejvíce nových alejí přibylo na Jesenicku.
Metodiku mapování alejí vyvinula Univerzita Palackého v Olomouci spolu s
Výzkumným ústavem krajiny a okrasného zahradnictví Silva-Taroucy v Průhonicích.
"Řada našich odborníků se alejemi a stromořadími v krajině i u pozemních
komunikací zabývá již dlouhou dobu v rámci výzkumných úkolů. V poslední době se
toto téma opět dostává do popředí zájmu veřejnosti a je zapotřebí se mu věnovat
nejen z hlediska technologického, ale především s ohledem a ve spolupráci s
místními komunitami a zájmovými sdruženími," uvedl Jan Hendrych z výzkumného
ústavu.
Samotné mapování prováděla skupina tří desítek studentů během roku 2010. Celá
databáze je zpracována pomocí volně šiřitelného softwaru a úřady, které dnes
dostaly databázi do užívání, tak nemusejí za její provoz nic platit. "Jednotliví
starostové a pracovníci úřadů se mohou v systému zaregistrovat a k jednotlivým
alejím postupně doplňovat další informace. Široká veřejnost má přístup pouze k
prohlížení údajů," vysvětluje funkce databáze RNDr. Aleš Létal z Univerzity
Palackého.
"Jeden z mých nejranějších zážitků z dětství se vztahuje k procházce s tátou po
krásné lipové aleji vedoucí od zámeckého parku ve Štáblovicích u Opavy k
místnímu lesu. Můj otec tehdy pracoval u sadovnické sekce správy silnic. Ovocné
stromy podél cest v našem regionu byly sázeny ještě koncem osmdesátých let
minulého století. Dodnes dokážu vyjmenovat druhy a odrůdy ovoce, které se v dnes
již zanedbaných torzech stromořadí vyskytují. Až později jsem se dozvěděl, že
tyto aleje mají svůj prapůvod v tereziánských dobách, kdy osvícená panovnice
poručila kolem cest vysazovat ovocné stromy, aby poutníci měli možnost
bezplatného lahodného osvěžení," říká Dalibor Horák, starosta Uničova, který je
jedním z budoucích uživatelů databáze.
Arnika s Univerzitou Palackého nyní nabízí zpracování podobné inventarizace
alejí dalším krajům. Metodika umožňuje zapojit studenty i laickou veřejnost a
minimalizovat tak náklady. Kvůli rozsahu práce a využití moderních metod je
tento způsob mapování nejvýhodnější pro větší územní celky. Výsledná databáze
zachycuje aktuální stav a umožňuje snadné aktualizace včetně evidence nově
vysazených nebo dříve nezachycených stromořadí.
Jak ukazují zkušenosti z Německa, krásné historické aleje mohou být výrazným
motorem turistického ruchu i v odlehlejších, turisticky méně využívaných
regionech. V 90. letech vzniklá zážitková turistická trasa "Německá alejová
cesta" vede 2500 kilometrů z Braniborska až k Bodamskému jezeru. Díky tomu, že
se většinou vyhýbá hlavním silnicím, lidé mohou poznávat krajinu na kole i
pěšky, což pomáhá ekonomickému rozvoji obcí u této cesty.
Aleje byly, jsou a budou nezastupitelným prvkem české krajiny ve městech i na
venkově. Každý z nás si aleje pamatuje z dětství a každý nejspíše ví, kudy
nějaká pěkná alej vede. I když se změnily priority českého člověka ve vztahu k
využití krajiny, neměla by se měnit tvář typické české krajiny. Aleje jsou zatím
jedním ze symbolů historie, které se nepodařilo úplně zničit, stojí určitě za to
je chránit a zachovat pro další generace.
OLOMOUC - Unikátní databáze alejí pro obce a státní správu vznikla v Olomouckém kraji. Starostům, úředníkům i silničářům pomůže plánovat péči o cenná stromořadí a evidovat pěstební zásahy, které už proběhly. Databáze obsahuje fotodokumentaci, informace o způsobu výsadby, vlastnících pozemků, zdravotním stavu stromů, jejich počtu a velikosti a další potřebné údaje o téměř stovce stromořadí čítající dohromady víc než 70 kilometrů. Vývoje databáze se účastnili pracovníci Krajského úřadu Olomouckého kraje, Agentury ochrany přírody a krajiny, České inspekce životního prostředí a krajské silniční správy. Tvůrci si od ní slibují koncepční přístup k alejím, zejména zastavení kácení zdravých stromů, zavedení pravidelné odborné péče a také zahájení obnovy stromořadí a výsadby nových alejí. Sdružení Arnika ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci nyní nabízí podobnou inventarizaci alejí dalším krajům. Díky možnosti zapojení studentů i laické veřejnosti lze minimalizovat náklady.
"Olomoucký kraj je prvním, který získal podrobnou databázi alejí. Podle zkušeností ze sousedního Německa je systematické mapování prvním krokem k ochraně stromořadí a jejich udržení v krajině. Věříme, že minimální náklady kraje přesvědčí, aby k mapování alejí přistoupily," vysvětluje Martin Skalský ze sdružení Arnika. "Celkový přehled o alejích jednak umožní plánování péče o jednotlivé stromy a nové výsadby a současně nabízí podklady pro vyhlášení aleje významným krajinným prvkem či její zpamátnění. V době, kdy zákon obecně chrání zejména jednotlivé stromy, získají obce také důležitý argument proti případnému zásahu do krajinného rázu," podotkl vedoucí kampaně "Zachraňme stromy" Jakub Esterka z Arniky. Databáze navazuje na tištěnou mapu alejí, kterou vydalo sdružení Arnika ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci vloni. Mapa byla určena převážně turistům a obyvatelům kraje. Obsáhlejší internetová databáze umožní například obcím či úřadům plánovat nové turistické trasy.
Celkem databáze zaznamenává 94 stromořadí v celkové délce 74 023 metrů. Nejdelší aleje jsou na Prostějovsku a jedná se o aleje ovocných stromů: například jabloňová alej mezi Vícovem a Plumlovem měří více než 3 km. Největší alej čítá 486 stromů, nejmenší 10 stromů. K nejzajímavějším alejím patří alej nářků v Jeseníku, alej u hradu Helfštýn nebo v Náměšti na Hané, stromořadí u zámku v Přestavlkách aj. Nejvíce nových alejí přibylo na Jesenicku.
Metodiku mapování alejí vyvinula Univerzita Palackého v Olomouci spolu s Výzkumným ústavem krajiny a okrasného zahradnictví Silva-Taroucy v Průhonicích. "Řada našich odborníků se alejemi a stromořadími v krajině i u pozemních komunikací zabývá již dlouhou dobu v rámci výzkumných úkolů. V poslední době se toto téma opět dostává do popředí zájmu veřejnosti a je zapotřebí se mu věnovat nejen z hlediska technologického, ale především s ohledem a ve spolupráci s místními komunitami a zájmovými sdruženími," uvedl Jan Hendrych z výzkumného ústavu.
Samotné mapování prováděla skupina tří desítek studentů během roku 2010. Celá databáze je zpracována pomocí volně šiřitelného softwaru a úřady, které dnes dostaly databázi do užívání, tak nemusejí za její provoz nic platit. "Jednotliví starostové a pracovníci úřadů se mohou v systému zaregistrovat a k jednotlivým alejím postupně doplňovat další informace. Široká veřejnost má přístup pouze k prohlížení údajů," vysvětluje funkce databáze RNDr. Aleš Létal z Univerzity Palackého.
"Jeden z mých nejranějších zážitků z dětství se vztahuje k procházce s tátou po krásné lipové aleji vedoucí od zámeckého parku ve Štáblovicích u Opavy k místnímu lesu. Můj otec tehdy pracoval u sadovnické sekce správy silnic. Ovocné stromy podél cest v našem regionu byly sázeny ještě koncem osmdesátých let minulého století. Dodnes dokážu vyjmenovat druhy a odrůdy ovoce, které se v dnes již zanedbaných torzech stromořadí vyskytují. Až později jsem se dozvěděl, že tyto aleje mají svůj prapůvod v tereziánských dobách, kdy osvícená panovnice poručila kolem cest vysazovat ovocné stromy, aby poutníci měli možnost bezplatného lahodného osvěžení," říká Dalibor Horák, starosta Uničova, který je jedním z budoucích uživatelů databáze.
Arnika s Univerzitou Palackého nyní nabízí zpracování podobné inventarizace alejí dalším krajům. Metodika umožňuje zapojit studenty i laickou veřejnost a minimalizovat tak náklady. Kvůli rozsahu práce a využití moderních metod je tento způsob mapování nejvýhodnější pro větší územní celky. Výsledná databáze zachycuje aktuální stav a umožňuje snadné aktualizace včetně evidence nově vysazených nebo dříve nezachycených stromořadí.
Jak ukazují zkušenosti z Německa, krásné historické aleje mohou být výrazným motorem turistického ruchu i v odlehlejších, turisticky méně využívaných regionech. V 90. letech vzniklá zážitková turistická trasa "Německá alejová cesta" vede 2500 kilometrů z Braniborska až k Bodamskému jezeru. Díky tomu, že se většinou vyhýbá hlavním silnicím, lidé mohou poznávat krajinu na kole i pěšky, což pomáhá ekonomickému rozvoji obcí u této cesty.
Aleje byly, jsou a budou nezastupitelným prvkem české krajiny ve městech i na venkově. Každý z nás si aleje pamatuje z dětství a každý nejspíše ví, kudy nějaká pěkná alej vede. I když se změnily priority českého člověka ve vztahu k využití krajiny, neměla by se měnit tvář typické české krajiny. Aleje jsou zatím jedním ze symbolů historie, které se nepodařilo úplně zničit, stojí určitě za to je chránit a zachovat pro další generace.
Zajímavosti a čísla z databáze alejí (arnika.org/databaze-aleji-v-cislech):
. Celková délka evidovaných stromořadí: 74 023 m
. Průměrná délka stromořadí: 813 m
. Počet stromů: 11 077 stromů
. Minimum: 10 stromů
. Maximum: 486 stromů
Mezi nejstarší aleje patří:
- Alej nářků v Jeseníku
- Aleje v lázních Jeseník
- Alej u hradu Helfštýn
- Alej v zámku Přestavlky
- Alej Náměšť na Hané
Zajímavá NEJ:
- Nejdelšími stromořadími jsou ovocné aleje na Prostějovsku: třešňová alej Mostkovice - Ohrozim (3200 m) (bohužel je ve špatném stavu) a jabloňová alej Vícov-Plumlov (3100 m)
- Unikátní z hlediska délky i zachovalosti je javorové stromořadí u Šubířova v délce 3000 m
- Smíšená ovocná alej tvořená třešněmi a jabloněmi (Supíkovice - Písečná)
- Nejvíce třešňových alejí je na Prostějovsku (Mostkovice-Smržice, Mostkovice-Ohrozim)
- Nejdelší hrušňovou alejí je alej Tučín-Radslavice (2020 m) s počtem cca 300 stromů
- Nejvíce nových alejí je v oblasti Jesenicka (souvisí to s rekonstrukcí silnic)
- Většina tradičních alejí tvořených lípou je již ve statutu ochrany
- Zajímavá je Rybářská alej v Přerově či Šestikrejcarová alej v Zábřehu. Unikátní je samozřejmě Rudolfova alej v Olomouci, která prochází celkovou rekonstrukcí.
- V rámci krajinné kompozice, historické hodnoty i celkové délky je Poutní alej na Svatý Kopeček unikátní v rámci celého kraje. Původně vedla z Klášterního Hradiska na Svatý Kopeček.
- Z hlediska rozsahu a krajinné kompozice je zajímavá i alej u zámku Náměšť na Hané, která patří zároveň mezi nejstarší v kraji.
Další informace:
Fotogalerie vybraných alejí: arnika.org/fotogalerie/zajimavosti-z-databaze-aleji
Databáze alejí Olomouckého kraje: aleje.upol.cz
Metodika mapování alejí: arnika.org/mapovani-aleji
Německá alejová cesta: arnika.org/nemecka-alejova-cesta-deutsche-alleenstrasse
Stránky Arniky věnované alejím: arnika.org/aleje
Sdílet článek na sociálních sítích
