Zemědělství Rumunska a Bulharska

Rumunsko - Podíl zemědělství na HDP se konstantně snižuje, i když v roce díky propadu průmyslové výroby a poklesu stavebnictví se podíl dočasně zvýšil. Zemědělství se tradičně zaměřuje na rostlinnou výrobu, hlavně obilniny včetně kukuřice. Dále se pěstuje cukrová řepa, slunečnice, sojové boby, brambory, ovoce, vinná réva, konopí a len, které dohromady tvoří cca. 65% celkové zemědělské produkce. V r. 2011 bylo zemědělství hlavním tahounem rumunské ekonomiky. V r. 2012 byla sklizeň díky extrémně nepříznivé zimě a také suchu v létě měnší, což mělo za následek navýšení cen základních potravin (brambory, mouka apod.).

Zemědělský sektor se i přes některá zlepšení způsobená vstupem cizího kapitálu vyznačuje třemi základními rysy - je velmi roztříštěný, technicky velmi špatně vybavený (a finančně velmi poddimenzovaný) a velmi neefektivní (slabá produktivita a značné problémy v prvotní fázi zpracování a v distribuci).

Existují rezervy pro investice a obnovu vozového parku, nicméně na druhé straně chybí finance (Rumunští rolníci většinou nemají finance). Na projekty obnovy zemědělství lze aplikovat vládní investiční pobídky nebo EU fondy. Zemědělství nabízí řadu příležitostí pro obnovu vozového parku, linky na zpracování bio odpadu (bioplyn, kogenerace, pelety, brikety apod.). Rumunsko produkuje kvalitní vína.V zemědělství byl v 1. čtvrtletí 2011 zaznamenán růst o 8,8% meziročně.V roce 2010 růst zemědělské výroby představoval 6 %.

Bulharsko - Zemědělství se celoročně na celkovém HDP podílí zhruba 10 %. Bulharsko má díky dobrým klimatickým podmínkám a dostatku úrodné půdy dlouholetou tradici v pěstování zemědělských kultur, zejména obilovin, zeleniny a vinné révy. V důsledku zaostávání ve strukturálních změnách a přizpůsobování se tržním a kvalitativním podmínkám a požadavkům světových trhů byl však zemědělský sektor v Bulharsku již od počátku 90. let minulého století zatažen do vleklé krize. V sektoru převládají malá neefektivní hospodářství zápasící s nedostatkem finančních zdrojů a v posledních letech i s přísnými kvalitativními požadavky ze strany EU, čehož negativní důsledky se projevily zejména po vstupu Bulharska do EU v roce 2007.

Zemědělství se řadí mezi nejvíce dotovaná odvětví, nicméně dosavadní efekt z nalévání evropských peněz do uvedeného odvětví je zatím zanedbatelný a projevuje se pouze pomalým růstem podílu plochy zemědělsky obhospodařované půdy, sjednocováním zemědělských parcel a růstem podílu větších zemědělských podniků na celkové výrobní základně zemědělského sektoru. Nicméně nedostatečné plánování, neefektivní řízení a absence střednědobé či dlouhodobé vize rozvoje zemědělství doprovázená nízkou rentabilitou výroby jsou hlavními příčinami velmi pomalého a z hlediska celkového objemu zanedbatelného rozvoje uvedeného odvětví. V důsledku uvedeného se prohlubují disproporce mezi zemědělskými výrobci a ve struktuře výroby.

Bulharští zemědělci začínají postupně reagovat na zvýšený zájem o technické plodiny, využívané zejména k výrobě biopaliv. Rušení dosavadních daňových úlev pro zemědělské výrobce v roce 2010 však situaci v uvedeném sektoru poměrně zkomplikovala. Jedná se především o dosavadní zvýhodněnou spotřební daň na pohonné hmoty, osvobození zemědělských výrobců od daně z příjmů, sníženou daň ze zisku a dotované pojistné sazby.

ZDROJ: www.businessinfo.cz