Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027
Dne 17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 ,,Koncepci
ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027",
která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení
plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala ,,Zpráva o plnění
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období
2017-2022", (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň
Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na
omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je třeba v nich
pokračovat. Jen v několika případech byla opatření (zejména legislativní úpravy)
již splněna, takže nepokračují do dalších let.
Dne 17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 ,,Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027", která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala ,,Zpráva o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017-2022", (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je třeba v nich pokračovat. Jen v několika případech byla opatření (zejména legislativní úpravy) již splněna, takže nepokračují do dalších let.
Upravená Koncepce je opět výstupem činnosti Mezirezortní komise VODA-SUCHO, založené dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí v roce 2014, která plní koordinační úlohu pro aktivity resortů odpovědných za naplňování opatření. Tato Komise rovněž hodnotí výsledky realizace opatření v ,,pozičních zprávách" pro informaci vládě, které budou připraveny každoročně do konce února.
V Přílohách 4 a 5 jsou, na základě požadavku vlády uvedeny dva soubory indikátorů k hodnocení realizace opatření obsažených v Koncepci. Jednak byl rozšířen seznam dosud používaných indikátorů k plnění věcného pokroku v realizaci opatření ve vazbě na využité finanční podpory, a jednak doplněny nové indikátory, které dovolují posoudit trend plnění cílů vytyčených v Koncepci.
V úvodu Zprávy je stručné zhodnocení hydrologické situace, ve které až do roku 2020 dominoval významný výskyt sucha a nedostatku vody, závislý na nerovnoměrnosti srážek a na vysokých letních teplotách vzduchu. Tyto situace jsou průvodní důsledky změny klimatu s negativními dopady na vodní poměry, a odpovídají nepříznivým scénářům vývoje i do budoucnosti. Výrazné omezení emisí skleníkových plynů, jako příčiny změn klimatu, se zjevně globálně nepodaří v nejbližších desetiletích. Lze tedy očekávat další nárůst teploty vzduchu a zvýšení o + 2o C (a velmi pravděpodobně i více), provázený zvýšeným výskytem suchých období a nerovnoměrných srážkových epizod již po roce 2040. Z tohoto důvodu roste nutnost realizace adaptačních opatření, efektivních k zajištění vodních zdrojů zejména pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, pro zabezpečení energetických zdrojů, a současně k zadržení a posílení vody v krajině pro krajinné ekosystémy i zemědělskou produkci.
Z předchozí analýzy potřeby finančních zdrojů na realizaci opatření obsažených v Koncepci na období 2021-2030, stejně jako ze zkušenosti z předchozích let, vyplývá každoroční potřeba finančních prostředků v objemu přibližně 15,9 mld. Kč pro Ministerstvo zemědělství a přibližně 9,0 mld. Kč pro Ministerstvo životního prostředí. Aby Ministerstvo zemědělství mohlo realizovat efektivní opatření k zabezpečení dostatečných vodních zdrojů a jejich dostupnosti pro obyvatelstvo i hospodářské sektory, je minimální potřeba finančních zdrojů v úrovni 4 mld. Kč/rok. Zabezpečení dostatečných finančních zdrojů zajistí zúčastněné resorty v rámci svých schválených rozpočtů na příslušné období a z přídělů fondů EU.
(PDF, 2 MB)
Sdílet článek na sociálních sítích
