Nárůst množství produkovaných odpadů je zatím neodmyslitelnou součástí ekonomického růstu společnosti, přitom právě oddělení růstu množství odpadů od hrubého domácího produktu (HDP) je důležitým krokem k trvale udržitelnému rozvoji.
Nástroje předcházení vzniku bioodpadů
V České republice se řeší pouze materiálové/energetické využití nebo odstranění odpadů. Prevenci vzniku odpadů se až na výjimky nevěnuje dostatečná pozornost.
Nedávno provedené LCA analýzy (Life Cycle Assesment) prokazují, že materiálové či energetické využití odpadů nemusí být pro životní prostředí vždy výrazně příznivější než klasické způsoby likvidace odpadů. Naopak u nástrojů na předcházení vzniku odpadů lze očekávat výrazně nižší vliv na životní prostředí. V důsledku toho, že odpadají náklady na sběr a svoz odpadů, jsou preventivní programy nejen šetrnější pro životní prostředí, ale jsou také výhodnější z ekonomického hlediska.
Významnou složkou komunálních odpadů (KO) jsou biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO), které tvořily v roce 1995 podle "Situační zprávy o biologicky rozložitelných komunálních odpadech v ČR" 41 % hmotnostních z celkového množství odpadů. Toto množství v následujících letech výrazně stouplo a nyní lze sezónně očekávat i více než 50 % hmotnostních biologicky rozložitelných odpadů ve zbytkovém komunálním odpadu (KO).
Stávající legislativa EU implementovaná do Plánu odpadového hospodářství ČR nám ukládá snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky o 65 % do roku 2020 oproti roku 1995. Zkoumání nástrojů, které pomáhají k dosažení cílů stanovených v POH vytváří znalostní předpoklady pro jejich efektivní použití.
Zahraniční zkušenosti
Na komunální bioodpady z domácností a zahrad lze dle zahraničních zkušeností uplatnit různé programy prevence vzniku odpadů. Takovéto programy se úspěšně rozvíjejí především v západní Evropě. Většina programů se zaměřuje především na domácí a komunitní kompostování, ale tím není spektrum nástrojů prevence vzniku bioodpadu vyčerpáno. Dalšími nástroji prevence bioodpadu může být podpora chovu drobných domácích zvířat (např. slepic) tam kde to dovoluje zástavba a kde nehrozí zhoršování sousedských vztahů, používání listí a travní seče jako mulč k zahradním rostlinám, uvážené používání hnojiv a kompostu, ekologické hospodaření na zahradě, např. snížení frekvence prořezávání stromů nebo podpora vermikompostování - kompostování přímo v domácnosti za pomocí žížal.
Domácí kompostování je v současné zahraniční praxi jedním z hlavních nástrojů předcházení vzniku BRKO. Podle zkušeností z Dolního Rakouska lze takto využít až 130 kg bioodpadu na osobu a rok) - v této spolkové zemi se domácím kompostováním zpracovává 58 % bioodpadu z domácností.
Podle belgických zkušeností lze intenzivní informační kampaní se zapojením dobrovolníků plošně zvýšit prevenci vzniku odpadů téměř řádově. V roce 1991 bylo systémem domácího kompostování v hustě osídlených Flandrech, které tvoří v podstatě jednu obydlenou městskou aglomeraci (434 obyv./km2), využito pouhých 40 tisíc tun odpadů, zatímco v roce 2002 již bylo takto minimalizováno 385 tis. tun, což je v přepočtu 64 kg na obyvatele a rok. Velmi důležitým přínosem informační kampaně na předcházení vzniku bioodpadu je fakt, že si občané uvědomí skutečný problém nakládání s tímto materiálem. Tyto kampaně tedy mají jistou výchovnou úlohu. Synergickým působením informační kampaně na předcházení vzniku odpadů s informacemi o odděleném sběru odpadů dochází ke zvýšení výtěžnosti odděleného sběru bioodpadu, zlepšuje se jeho čistota a tak klesá množství bioodpadu ve směsném komunálním odpadu.
Předcházením vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů lze také zvýšit relativní míru recyklace, neboť se sníží celkové množství odpadů, zatímco množství využitých složek zůstává stejné (schéma 1).
Ekonomické ukazatele v zahraničí
Prevence vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů je bezpochyby přínosná z hlediska životního prostředí. Nezodpovězená zůstává otázka ekonomického hodnocení a rentabilnosti takovýchto kampaní. Jejich efekt je přímo závislý na způsobu vedení kampaně. Tyto aktivity musí mít dlouhodobý charakter a to vyžaduje dlouhodobé plánování a vyšší výdaje.
Například podle studie provedené Státní univerzitou Severní Karolíny jsou náklady na domácí kompostování 1 tuny biologicky rozložitelných odpadů 12 USD, tyto náklady tvoří převážně vzdělávací kampaně na osvětu obyvatel. Při použití dobrovolníků lze stejného množství bioodpadů zkompostovat v domácím kompostéru za zhruba 1 USD. Na jedné tuně takto využitých odpadů je ušetřeno 23 USD za svoz a 32 USD za likvidaci odpadů. Čistá úspora tedy činí 43 až 44 USD na tunu tuhých komunálních odpadů. Podle této studie každá domácnost systémem domácího kompostování může zpracovat 293 kg za rok. Také město New York již v roku 1996 realizovalo pilotní projekt prevence vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Důvodem k tomu bylo především blížící se naplnění kapacity skládky, takže hrozilo, že se bude muset denně odvážet kolem 12 tis. tun odpadů na vzdálenou skládku.
Kampaň se zaměřila především na kompostování kuchyňských zbytků, protože tyto odpady tvořily významný podíl odpadů v New Yorku (asi 15 %), zatímco pouliční smetky např. listí tvořily pouze kolem 5 %. Před zahájením pilotního projektu byla úspěšnost kampaně bagatelizována, především proto, že New York má značně hustou a odlišnou zástavbu i kulturu bydlení. Do projektu byly zapojeny některé ulice v nevalně proslulých čtvrtích jako Brooklyn či Bronx, ale i čtvrť s luxusní vilovou zástavbou (Staten Island). Také výsledky nebyly co do množství srovnatelné s ostatními pilotními projekty, neboť se do programu prevence vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů podařilo zapojit pouze 9,4 % obyvatel.
Občané využívající domácí kompost však produkovali o 1,1 kg méně odpadu na domácnost a týden (tj. 59 kg na domácnost a rok). Opět byl vysledován synergický efekt: během intenzivní kampaně na podporu domácího kompostování došlo také ke zvýšení separace recyklovatelných složek odpadů. Ačkoli výsledky tohoto pilotní projektu nedospěly k závěru, že domácí kompostování může výrazně snížit množství odpadů produkovaných na území města New York, přesto bylo doporučeno v programech pokračovat, neboť náklady na jednu tunu bioodpadů zužitkovaných domácím kompostováním byly vyčísleny na 24 USD, zatímco ceny za likvidaci a transport odpadů jsou výrazně dražší (kolem 100 USD).
Podpora ve Švýcarsku
Velmi zajímavý přístup na podporu domácího a komunitního kompostování mají také ve švýcarském Luzernu. Zde byla hlavním motivem zavedení programů prevence vzniku bioodpadu nedostačující kapacita městské spalovny. Ve městě platí nařízení, že při výstavbě nového domu musí být vyčleněn prostor pro kompostoviště, aby se noví obyvatelé mohli rozhodnout, zda jej využijí. Výstavba kompostovišť je dotována 50 švýcarskými franky na domácnost, což není příliš, ale pokud se spojí dohromady více rodin, tak to může postačit na výstavbu komunitního kompostoviště např. s produkcí 5 tun ročně.
Dále jsou poskytovány dotace ve výši 100 švýcarských franků na každý m3 vyrobeného kompostu, ale pouze v případě, že se na kompostovišti vyrábí minimálně 2 m3 kompostu ročně a využívají jej minimálně tři lidé. Celkem bylo tímto systémem v roce 2003 využito 3760 tun biologicky rozložitelných komunálních odpadů.
Ekonomické podmínky v ČR
K 1. 3. 2001 bylo v ČR 1 632 131 bytů v rodinných domech, což představuje při 2,64 osoby na byt, 4 308 826 osob, tedy 42,12 % všech obyvatel ČR. Pokud budeme uvažovat, že přibližná průměrná roční produkce BRKO je 130 kg na osobu a rok, znamená to roční produkci 560 147 tun BRKO. Pokud by se podařilo dosáhnout zapojení obyvatel z rodinných domů do domácího a komunitního kompostování, které by vedlo k nárůstu využití bioodpadu o 20 %, znamenalo by to roční snížení produkce BRKO o 112 029 tun. To představuje roční úsporu zhruba 39,2 milionu Kč (při ceně 350 Kč/tuna), kterou by jinak obce platily za zpracování v kompostárně. Další desítky milionů se ušetří za svoz a manipulaci s odpadem.
Přínosem by mělo být také zefektivnění systémů odděleného sběru BRKO. Jediné náklady, které s tímto typem prevence vzniku bioodpadu jsou spojeny, jsou náklady na kvalitní osvětu, která se opírá o relevantní odborné informace.
V současné době se připravuje celostátní kampaň na podporu domácího kompostování, více informací a možnost spolupráce naleznete na www.ekodomov.cz.
AUTOR: Ing. Jan Habart,
AUTOR: prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc.,
Česká zemědělská univerzita, katedra agrochemie a výživy rostlin,
AUTOR: Tomáš Hodek,
Sdružení Ekodomov
Nedávno provedené LCA analýzy (Life Cycle Assesment) prokazují, že materiálové či energetické využití odpadů nemusí být pro životní prostředí vždy výrazně příznivější než klasické způsoby likvidace odpadů. Naopak u nástrojů na předcházení vzniku odpadů lze očekávat výrazně nižší vliv na životní prostředí. V důsledku toho, že odpadají náklady na sběr a svoz odpadů, jsou preventivní programy nejen šetrnější pro životní prostředí, ale jsou také výhodnější z ekonomického hlediska.
Významnou složkou komunálních odpadů (KO) jsou biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO), které tvořily v roce 1995 podle "Situační zprávy o biologicky rozložitelných komunálních odpadech v ČR" 41 % hmotnostních z celkového množství odpadů. Toto množství v následujících letech výrazně stouplo a nyní lze sezónně očekávat i více než 50 % hmotnostních biologicky rozložitelných odpadů ve zbytkovém komunálním odpadu (KO).
Stávající legislativa EU implementovaná do Plánu odpadového hospodářství ČR nám ukládá snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky o 65 % do roku 2020 oproti roku 1995. Zkoumání nástrojů, které pomáhají k dosažení cílů stanovených v POH vytváří znalostní předpoklady pro jejich efektivní použití.
Zahraniční zkušenosti
Na komunální bioodpady z domácností a zahrad lze dle zahraničních zkušeností uplatnit různé programy prevence vzniku odpadů. Takovéto programy se úspěšně rozvíjejí především v západní Evropě. Většina programů se zaměřuje především na domácí a komunitní kompostování, ale tím není spektrum nástrojů prevence vzniku bioodpadu vyčerpáno. Dalšími nástroji prevence bioodpadu může být podpora chovu drobných domácích zvířat (např. slepic) tam kde to dovoluje zástavba a kde nehrozí zhoršování sousedských vztahů, používání listí a travní seče jako mulč k zahradním rostlinám, uvážené používání hnojiv a kompostu, ekologické hospodaření na zahradě, např. snížení frekvence prořezávání stromů nebo podpora vermikompostování - kompostování přímo v domácnosti za pomocí žížal.
Domácí kompostování je v současné zahraniční praxi jedním z hlavních nástrojů předcházení vzniku BRKO. Podle zkušeností z Dolního Rakouska lze takto využít až 130 kg bioodpadu na osobu a rok) - v této spolkové zemi se domácím kompostováním zpracovává 58 % bioodpadu z domácností.
Podle belgických zkušeností lze intenzivní informační kampaní se zapojením dobrovolníků plošně zvýšit prevenci vzniku odpadů téměř řádově. V roce 1991 bylo systémem domácího kompostování v hustě osídlených Flandrech, které tvoří v podstatě jednu obydlenou městskou aglomeraci (434 obyv./km2), využito pouhých 40 tisíc tun odpadů, zatímco v roce 2002 již bylo takto minimalizováno 385 tis. tun, což je v přepočtu 64 kg na obyvatele a rok. Velmi důležitým přínosem informační kampaně na předcházení vzniku bioodpadu je fakt, že si občané uvědomí skutečný problém nakládání s tímto materiálem. Tyto kampaně tedy mají jistou výchovnou úlohu. Synergickým působením informační kampaně na předcházení vzniku odpadů s informacemi o odděleném sběru odpadů dochází ke zvýšení výtěžnosti odděleného sběru bioodpadu, zlepšuje se jeho čistota a tak klesá množství bioodpadu ve směsném komunálním odpadu.
Předcházením vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů lze také zvýšit relativní míru recyklace, neboť se sníží celkové množství odpadů, zatímco množství využitých složek zůstává stejné (schéma 1).
Ekonomické ukazatele v zahraničí
Prevence vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů je bezpochyby přínosná z hlediska životního prostředí. Nezodpovězená zůstává otázka ekonomického hodnocení a rentabilnosti takovýchto kampaní. Jejich efekt je přímo závislý na způsobu vedení kampaně. Tyto aktivity musí mít dlouhodobý charakter a to vyžaduje dlouhodobé plánování a vyšší výdaje.
Například podle studie provedené Státní univerzitou Severní Karolíny jsou náklady na domácí kompostování 1 tuny biologicky rozložitelných odpadů 12 USD, tyto náklady tvoří převážně vzdělávací kampaně na osvětu obyvatel. Při použití dobrovolníků lze stejného množství bioodpadů zkompostovat v domácím kompostéru za zhruba 1 USD. Na jedné tuně takto využitých odpadů je ušetřeno 23 USD za svoz a 32 USD za likvidaci odpadů. Čistá úspora tedy činí 43 až 44 USD na tunu tuhých komunálních odpadů. Podle této studie každá domácnost systémem domácího kompostování může zpracovat 293 kg za rok. Také město New York již v roku 1996 realizovalo pilotní projekt prevence vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Důvodem k tomu bylo především blížící se naplnění kapacity skládky, takže hrozilo, že se bude muset denně odvážet kolem 12 tis. tun odpadů na vzdálenou skládku.
Kampaň se zaměřila především na kompostování kuchyňských zbytků, protože tyto odpady tvořily významný podíl odpadů v New Yorku (asi 15 %), zatímco pouliční smetky např. listí tvořily pouze kolem 5 %. Před zahájením pilotního projektu byla úspěšnost kampaně bagatelizována, především proto, že New York má značně hustou a odlišnou zástavbu i kulturu bydlení. Do projektu byly zapojeny některé ulice v nevalně proslulých čtvrtích jako Brooklyn či Bronx, ale i čtvrť s luxusní vilovou zástavbou (Staten Island). Také výsledky nebyly co do množství srovnatelné s ostatními pilotními projekty, neboť se do programu prevence vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů podařilo zapojit pouze 9,4 % obyvatel.
Občané využívající domácí kompost však produkovali o 1,1 kg méně odpadu na domácnost a týden (tj. 59 kg na domácnost a rok). Opět byl vysledován synergický efekt: během intenzivní kampaně na podporu domácího kompostování došlo také ke zvýšení separace recyklovatelných složek odpadů. Ačkoli výsledky tohoto pilotní projektu nedospěly k závěru, že domácí kompostování může výrazně snížit množství odpadů produkovaných na území města New York, přesto bylo doporučeno v programech pokračovat, neboť náklady na jednu tunu bioodpadů zužitkovaných domácím kompostováním byly vyčísleny na 24 USD, zatímco ceny za likvidaci a transport odpadů jsou výrazně dražší (kolem 100 USD).
Podpora ve Švýcarsku
Velmi zajímavý přístup na podporu domácího a komunitního kompostování mají také ve švýcarském Luzernu. Zde byla hlavním motivem zavedení programů prevence vzniku bioodpadu nedostačující kapacita městské spalovny. Ve městě platí nařízení, že při výstavbě nového domu musí být vyčleněn prostor pro kompostoviště, aby se noví obyvatelé mohli rozhodnout, zda jej využijí. Výstavba kompostovišť je dotována 50 švýcarskými franky na domácnost, což není příliš, ale pokud se spojí dohromady více rodin, tak to může postačit na výstavbu komunitního kompostoviště např. s produkcí 5 tun ročně.
Dále jsou poskytovány dotace ve výši 100 švýcarských franků na každý m3 vyrobeného kompostu, ale pouze v případě, že se na kompostovišti vyrábí minimálně 2 m3 kompostu ročně a využívají jej minimálně tři lidé. Celkem bylo tímto systémem v roce 2003 využito 3760 tun biologicky rozložitelných komunálních odpadů.
Ekonomické podmínky v ČR
K 1. 3. 2001 bylo v ČR 1 632 131 bytů v rodinných domech, což představuje při 2,64 osoby na byt, 4 308 826 osob, tedy 42,12 % všech obyvatel ČR. Pokud budeme uvažovat, že přibližná průměrná roční produkce BRKO je 130 kg na osobu a rok, znamená to roční produkci 560 147 tun BRKO. Pokud by se podařilo dosáhnout zapojení obyvatel z rodinných domů do domácího a komunitního kompostování, které by vedlo k nárůstu využití bioodpadu o 20 %, znamenalo by to roční snížení produkce BRKO o 112 029 tun. To představuje roční úsporu zhruba 39,2 milionu Kč (při ceně 350 Kč/tuna), kterou by jinak obce platily za zpracování v kompostárně. Další desítky milionů se ušetří za svoz a manipulaci s odpadem.
Přínosem by mělo být také zefektivnění systémů odděleného sběru BRKO. Jediné náklady, které s tímto typem prevence vzniku bioodpadu jsou spojeny, jsou náklady na kvalitní osvětu, která se opírá o relevantní odborné informace.
V současné době se připravuje celostátní kampaň na podporu domácího kompostování, více informací a možnost spolupráce naleznete na www.ekodomov.cz.
AUTOR: Ing. Jan Habart,
AUTOR: prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc.,
Česká zemědělská univerzita, katedra agrochemie a výživy rostlin,
AUTOR: Tomáš Hodek,
Sdružení Ekodomov
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
