zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekoaudit v ochraně přírody a krajiny

26.03.2013
Příroda
Ekoaudit v ochraně přírody a krajiny

Odstranění překážek konkurenceschopnosti podnikatelů (tzv. ekoaudit) - opatření v ochraně přírody a krajiny

Usnesením č. 72 ze dne 30. ledna 2013 schválila vláda České republiky návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí. Schválená opatření jsou výsledkem další etapy prací v rámci tzv. ekoauditu, kdy jsou shromažďovány podněty z podnikatelské sféry vztahující se k předpisům na ochranu životního prostředí a na základě nich se prověřuje, zda nejsou jednotlivé požadavky vyplývající z českých předpisů neodůvodněně přísné, zejména ve vztahu k předpisům EU.

Konkrétní opatření byla v průběhu srpna a září 2012 projednávána zástupci MŽP, MPO, podnikatelské sféry, popřípadě dalších subjektů. Jde o konkrétní podněty, u nichž bylo po dohodě konstatováno, že jsou relevantní z pohledu dopadu na podnikatelskou sféru a přitom nepovedou ke zhoršení ochrany životního prostředí či k porušení závazků vyplývajících z legislativy EU.

Schválená opatření v ochraně přírody a krajiny:

1) Problematika ořezu dřevin

Podnět: V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není řešen ořez dřevin, který je nutno provádět při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (např. podle energetického zákona). Povolení není podle § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. třeba mimo jiné ke kácení dřevin při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, avšak ořez dřevin při stejné činnosti, kterou nařizuje energetický zákon, řešen není. Podle zkušenosti bývá někdy tento ořez orgány ochrany přírody posuzován jako poškození dřevin.

Řešení podnětu: Ořez dřeviny musí být proveden tak, aby nedošlo k poškození dřeviny (podle § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. jsou dřeviny chráněny před poškozováním a ničením). Ořez tedy musí být proveden s ohledem na konkrétní druh stromu a jeho přiměřenost je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu. MŽP za tím účelem připravuje podrobnější pravidla pro posuzování, v jejichž rámci budou nedovolené zásahy do dřevin podrobněji specifikovány. V případě, kdy při plnění zákonem jemu uložených povinností musí správce sítí provést radikální zásah, který je možné kvalifikovat jako poškození dřevin, lze doporučit dřeviny pokácet.

Závěr: Metodika MŽP bude zpracována v I. pololetí 2013. Bude vycházet z arboristického standardu. Bude zdůrazněno, že při dodržení postupu podle metodiky nelze takový ořez považovat za poškození dřeviny.

2) Problematika vydávání správních aktů orgány ochrany přírody při činnostech vykonávaných podle energetického zákona

Podnět: V případě, že se jedná o plnění zákonné povinnosti (např. údržba ochranného pásma podle energetického zákona), neměla by se na oprávněné subjekty vztahovat povinnost vyžádat si závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§ 4 odst. 2) či souhlas orgánu ochrany přírody (§ 12 odst. 2).

Řešení podnětu: Výkon činností uložených energetickým zákonem nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy a tedy ani s právními předpisy na ochranu přírody a krajiny. Pro vydání závazného stanoviska k zásahu do krajinného rázu platí analogicky lhůty uvedené v § 83 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., tj. v jednoduchých případech rozhodne orgán ochrany přírody bezodkladně, v ostatních případech do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení. Lhůta pro vydání stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. je 30 dní. Je-li (opakovaná) údržba ochranného pásma zásahem do významného krajinného prvku, je k ní třeba závazné stanovisko/rozhodnutí OOP, které však lze - s ohledem na opakující se charakter prací - vydat na několik let dopředu a administrativní zatížení je tak minimální.

Závěr: Pravidla pro zjednodušení postupu budou obsažena v metodice MŽP, která bude zpracována v I. pololetí 2013.

3) Problematika střetu činností vykonávaných podle energetického zákona s omezeními stanovenými zákonem o ochraně přírody a krajiny

Podnět: Všechny společnosti provozující přenosovou soustavu a všechny distribuční společnosti se velmi často dostávají do střetu se zákonem č. 114/1992 Sb. Ten sice deklaruje vazbu na zákon č. 458/2000 Sb., ale nerespektuje povinnosti tohoto zákona týkající se ochranných pásem stávajících vedení přenosových a distribučních soustav. Nejsme účastníky řízení při vyhlašování zvláště chráněných území (ani při registraci významných krajinných prvků), ani se nemůžeme zapojit do plánů péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Řešení podnětu: Uložení povinnosti jedním zákonem neznamená "automatickou" možnost porušování zákona jiného. Výkon činností uložených společnostem provozujícím přenosovou soustavu nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy a tedy ani s právními předpisy na ochranu přírody a krajiny. V řízení o registraci VKP jsou společnosti provozující přenosovou soustavu účastníky řízení.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území je podle § 40 zákona č. 114/1992 Sb. projednáván s obcemi, s kraji a s vlastníky dotčených nemovitostí a následně (jakožto návrh právního předpisu vyhlašujícího ZCHÚ) i s dotčenými resorty. Z návrhu na vyhlášení ZCHÚ přímo nevznikají vlastníkům ani uživatelům pozemků žádná omezení.

Plán péče o ZCHÚ je odborný a koncepční dokument ochrany přírody (§ 38 zákona č. 114/1992 Sb.), slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.

Závěr: Pravidla pro postup orgánů ochrany přírody (společnosti provozující přenosovou soustavu jsou účastníky řízení o registraci VKP) budou obsažena v metodice MŽP, která bude zpracována v I. pololetí 2013.

4) Problematika rozdílných procesů posuzování vlivů na Naturu 2000 a územního řízení / projednávání územně plánovací dokumentace

Řešení podnětu: EIA má jako preventivní nástroj předcházet nikoli stavebnímu, ale již územnímu řízení, a proto nelze začlenění EIA až do stavebního řízení podpořit. Obecně lze souhlasit se sloučením postupů posuzování vlivů záměrů a návazných povolujících řízení, opět ale musí platit, že výstup posouzení je objektivním, odborným a respektovaným podkladem pro tato řízení, tzn., musí být zajištěna odbornost úřadů i dalších subjektů v oblasti posuzování vlivů. Z pohledu ochrany území soustavy Natura 2000 je dále třeba zajistit závaznost výstupů posouzení vlivů záměrů na tato území.

Kompenzační opatření jsou podle § 45i odst. 11 zákona č. 114/1992 Sb. vydávána samostatným rozhodnutím pouze v případě záměrů, u opatření obecné povahy je stanoví orgán ochrany přírody a musí být následně zahrnuta do schvalované koncepce. Smyslem kompenzačních opatření je zajistit, že v době realizace záměru nebo schválení koncepce s významně negativními vlivy na území soustavy Natura 2000 bude existovat adekvátní náhrada, tzn., budou zajištěny podmínky pro zachování předmětů ochrany v ovlivněné lokalitě nebo dojde k vytvoření takových podmínek v lokalitě jiné. Podstatný rozdíl mezi řízením o povolení záměru a řízením o stanovení kompenzačních opatření (obdobně též u vydání opatření obecné povahy) je ve schvalujícím orgánu - zatímco v prvním případě jde o stavební úřad, ve druhém případě je kompetentní orgán ochrany přírody - a obdobný rozdíl je v předmětu obou řízení.

Závěr: Další postup bude řešen na základě výsledků aplikace novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb.

5) Problematika výjimek ze zákazů u zvláště chráněných živočichů a rostlin

Podnět: Podle zákona č. 114/1992 Sb. lze výjimku ze zákazu ve vztahu k zvláště chráněným druhům rostlin a živočichů udělit jen ve stanovených případech (§ 56 odst. 1 a 2), možnost udělení této výjimky je přitom pro realizaci některých staveb zásadní podmínkou. Podle § 56 odst. 2 písm. c) lze výjimku povolit v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu vč. důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí. Pro přijatelnou charakteristiku veřejného zájmu a jeho váhy vč. sociálního a ekonomického charakteru jako jednoho z možných důvodů výjimky je ale problematický výklad termínu převažující veřejný zájem. Dále není určena priorita uvedených důvodů, pokud se vyskytují u konkrétního případu ve více podobách.

Řešení podnětu: Podmínky udělení výjimky se liší případ od případu (v závislosti na druhu rostliny/živočicha, typu jejich stanoviště, charakteru a intenzity zamýšlené činnosti) a v zákoně je lze obtížně zobecnit. Současné znění § 56 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. bylo při novelizaci v r. 2009 upraveno do podoby prakticky doslovného překladu čl. 16.1 směrnice o stanovištích.

Závěr: Pravidla pro zjednodušení postupu budou obsažena v metodice MŽP, která bude zpracována v I. pololetí 2013. I zde však bude upřesnění (zejména vymezení veřejného zájmu) obtížné mj. s ohledem na existující judikaturu odkazující na potřebu veřejný zájem a jeho převahu nad jiným zájmem identifikovat vždy samostatnou úvahou v každém jednotlivém případě.


Autor: Mgr. Eva Mazancová,

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí