Stanou se brzy aukce efektivním nástrojem podpory obnovitelných zdrojů energie v Česku?

Od roku 2017 je podle pravidel EU možné podporovat obnovitelné zdroje jen na základě soutěžního nabídkového řízení. Stále populárnější jsou proto aukce, které umožňují udělovat podporu na základě tržního mechanismu. Postupně se v rozmanitých variacích rozšiřují do řady států Evropské unie, používané jsou ale i v Asii, Severní a Jižní Americe. Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že aukce by mohly od roku 2020 fungovat i v České republice. První informace o podobě aukcí by MPO měly poskytnout během několika dní. Pro inspiraci a zkušenosti však nemusíme chodit daleko - stačí se podívat do Německa, Francie či Dánska. Aukce vs. osvědčené systémy podporyV České republice se v současnosti uplatňují dva způsoby podpory obnovitelných zdrojů energie. Jedním z nich je zelený bonus, který se vyplácí za každou vyrobenou kWh nad rámec tržní výkupní ceny, která kolísá. Druhým způsobem jsou fixně stanovené výkupní ceny, opět za každou vyrobenou, respektive do sítě dodanou kWh. Tato podpora je poskytována v souladu s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, který platí do roku 2020. Je tedy namístě uvažovat o tom, jakým směrem se bude státní politika obnovitelných zdrojů energie ubírat po tomto datu. Záleží na státu, jaký způsob podpory energie z obnovitelných zdrojů zvolí a jaké nastaví konkrétní parametry a podmínky podpory. Stát při tom samozřejmě musí dbát, aby splnil požadavky Evropské unie na státní podporu. Zvolené opatření především nesmí narušovat hospodářskou soutěž, musí mít jednoznačné a transparentní podmínky a nesmí být diskriminační. Český systém podpory je s těmi to pravidly v souladu. Od 1. 1. 2017 však přibylo jedno pravidlo nové:  podle pokynu Evropské komise je možné udělovat státní podporu už jen na základě soutěžního nabídkového řízení, tedy například aukce.  Jednotliví výrobci soutěží mezi sebou o to, kdo získá státní podporu, přičemž vítězí ty nabídky, které požadují podporu nejnižší. Výjimky, kdy není nutné o podporu soutěžit se týkají např. podpory zařízení do 1 MW výkonu (podpora decentralizace), nebo situace, kdy by soutěžní nabídkové řízení vedlo k ještě vyšší míře podpory. Aukční systémy Německa nebo Francie už Evropská komise odsouhlasila jako vyhovující. Varianty aukcíVariabilita je jednou z předností aukčního systému rozdělování podpory. Stát má prostor analyzovat prostředí a podle aktuálních potřeb vybrat vhodný model, který bude nejlépe vyhovovat jeho cílům. Jak je vidět z praxe v zahraničí, možností, které splňují požadavky evropského práva, je mnoho. Prvním rozhodnutím státu by mělo být, kterých zdrojů energie (dle velikosti či typu zdroje) se má aukce týkat. Do aukčního systému lze zahrnout všechny obnovitelné zdroje. V některých případech ale takovou hromadnou aukcí nemusí být dosaženo požadovaných výsledků, zejména pokud je cílem podpora zcela nové inovativní technologie s dlouhodobým potenciálem nebo diverzifikace energetického mixu. Z těchto důvodů lze v aukcích nabízet podporu jen pro některé zdroje (např. pouze pro solární a větrné elektrárny) a tím je zvýhodnit oproti ostatním, které nebudou v podpoře zahrnuty, nebo pořádat aukce pro jednotlivé zdroje odděleně. Možnost účastnit se aukce lze omezit i podle instalovaného výkonu zdroje energie. Při podpoře energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím aukce je třeba stanovit také kritéria, na základě kterých budou nabídky provozovatelů hodnoceny. V aukcích klasicky hraje roli primárně cena, tento přístup se nazývá price only. Státy však mají možnost vzít v úvahu i další kritéria a tím přizpůsobit tržní mechanismus aukcí potřebám stability sítě, bezpečnosti dodávek energie, životního prostředí, atd. Podle pravidel Evropské unie nesmí být posuzovaná kritéria diskriminační, musí být jasná a jednoznačná a musí být účastníkům aukce dopředu známa. Jako vhodný doplněk k posuzování ceny se jeví např. uhlíková stopa jednotlivých technologií nebo jiné dopady podporované technologie na životní prostředí. Hodnocení vícero kritérií ale může mít i negativní dopad. Náklady účastníků aukce se prokazováním dalších kritérií zvyšují, což může menší provozovatele od účasti v aukci zcela odradit.Státy mají na výběr ze dvou základních aukčních systémů. Prvním z nich je pay as bid (platba podle vlastní nabídky). Jde o systém, kde jednotliví účastníci aukce nabízejí, s jakou výší podpory jsou ochotni a schopni vyrábět energii z obnovitelných zdrojů. Ve výsledku potom vybraní účastníci dostanou takovou míru podpory, jakou sami do aukce přihodili - vítězi aukce tedy dostávají nejnižší podporu, ostatní vybraní účastníci potom postupně vyšší. Druhým možným systémem je uniform price - jednotná cena. V aukci na principu uniform price dostanou všichni vybraní účastníci stejnou míru podpory, která je rovna nejvyšší míře podpory, tedy hodnotě, kterou přihodil účastník, který se ve výběru umístil jako poslední. Oba tyto systémy jsou běžně užívané a z hlediska ekonomického chování účastníků aukce mají své výhody i nevýhody. Jako dlouhodobě efektivnější je však označován princip uniform price.Podle průběhu rozlišujeme aukce na statické (tzv. obálková metoda) a dynamické. Pro rozdělování podpory energie z obnovitelných zdrojů je zatím užívána pouze statická aukce. Účastníci zde ve stanoveném období odevzdávají své nabídky, které jsou až po uplynutí tohoto období všechny najednou vyhodnoceny. Na základě závěrečného hodnocení jsou vybráni úspěšní účastníci aukce, kteří dostanou státní podporu. Není ale vyloučeno použití dynamické aukce, kde by účastníci v reálném čase měnili své nabídky v reakci na ostatní zájemce. Takový způsob aukce by mohl přinést efektivnější snížení státní podpory, ale zároveň by byl poměrně organizačně náročný a mohl by některé účastníky odradit. Dynamický model aukce podpory zatím nebyl nikde testován a prozatím se jeví spíše jako experiment.Aukce mohou obsahovat i sankční mechanismy, pokud není podporovaný projekt realizován v časové lhůtě. Frekvence konání aukcí je zcela na uvážení státu, například Indie v roce 2016 uspořádala 13 aukcí na podporu solární energie, Dánsko a Německo po dvou aukcích. Výhody a rizika aukcíJak již bylo uvedeno, velkou výhodou aukcí je jejich variabilita. Státy si mohou volit mezi systémem uniform price a pay as bid. Aukce lze organizovat po různých skupinách zdrojů podle jejich konkrétních parametrů a tak regulovat rozmanitost energetického mixu a přesněji cílit státní podporu. Státy mohou stanovit také např. maximální hodnotu podpory, kterou je možné udělit (tzv. referenční částku) nebo předem udat množství peněžních prostředků určených na státní podporu, případně objem výroby elektřiny, který bude v aukci podpořen. Velkou výhodou je také možnost hodnotit v aukci jiná kritéria než jen cenu, například uhlíkovou stopu technologie po vzoru Francie, nebo obecně vliv na životní prostředí, přispění k výzkumu a vývoji technologií nebo k místní ekonomice.Aukce nabízejí státním orgánům jistotu ohledně ceny a maximální množství podporované energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň jsou zdrojem stabilního garantovaného příjmu pro účastníky aukcí, čímž se vyrovnají tzv. feed-in tarifům. Navíc aukce zajišťují i včasné a přesněji kontrolované dosažení cíle podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Díky aukcím vznikají kontrakty, které jasně stanoví práva a povinnosti každé strany, tedy jak státu, tak účastníků aukce. Nabízí tak právní jistotu pro investory a minimalizují pravděpodobnost, že stanovené podmínky se budou v budoucnosti měnit, ať už z důvodu změn na trhu, nebo kvůli změně energetické politiky státu. Vzhledem k tržnímu principu, na kterém aukce fungují, je jejich výhodou i potenciál identifikovat skutečnou tržní cenu. Redukují informační asymetrii mezi provozovateli elektráren a subjekty zodpovědnými za stanovení výkupové ceny a míry podpory (v případě České republiky především Energetický regulační úřad). Potenciál aukcí zjišťovat skutečné tržní ceny je obzvláště důležitý v dnešním prostředí, kde ceny technologií rychle klesají. Nevýhody aukcí postupně odhaluje praxe a kritika odborné veřejnosti. Jedním z možných problémů je omezení malých hráčů na poli energetiky v případě, že je účast v aukci pro ně příliš náročná. K tomu může dojít při přemíře formálních kritérií pro zapojení do aukce. Aukce samy o sobě nevylučují z účasti malé provozovatele, k tomu může dojít až na základě konkrétních parametrů aukce. Právní úprava by ale měla v každém případě respektovat jejich sníženou možnost nést transakční náklady aukce.Dalším rizikem je možnost, že se velcí provozovatelé budou pokoušet aukcemi manipulovat, zejména tím, že by se do nich přihlásili s více malými projekty. V takovém případě by ale mohli logicky vyhrát podporu jen pro některé z nich. Možnost ovlivňovat průběh aukce bude samozřejmě záležet na konkrétní regulaci, která by měla manipulacím předcházet. V prvotních pokusech o aukce podpor pro obnovitelné zdroje energie se státy v některých případech setkaly s nízkou účastí, která mohla být způsobena mimo jiné nízkou informovaností o průběhu a možnostech zapojení. Autor: Laura Haiselová, Frank Bold