5. prosinec - Světový den půdy

U příležitosti Mezinárodního dne půdy bychom si měli uvědomit význam půdy, která je všude okolo nás, zamyslet se nad jejím významem a nepřehlížet ji, jak o tom ostatně psal i Karel Čapek: ,,Člověk se skutečně nestará, po čem šlape; žene se někam jako blázen a nanejvýš kouká, jaká jsou tuhle nahoře krásná oblaka nebo tamhle vzadu krásný horizont nebo krásné modré hory; ale nepodívá se pod své nohy, aby řekl a pochválil, že je tu krásná půda."

Existuje hned několik důvodů, proč bychom si něco tak běžného, jako je hlína pod našima nohama, měli připomenout. Třeba to, že bez zdravé půdy bychom neměli žádné jídlo. Více než 90 % naší potravy roste z půdy. Dvě třetiny světových živočišných druhů v ní žije. Půda také filtruje dešťovou vodu a vytváří z ní pitnou a po oceánech je největším rezervoárem uhlíku na naší planetě. Přestože je pro nás jako lidstvo zdravá půda naprosto klíčová, pomalu ale jistě se stává vzácností. Co s tím můžeme dělat?

Humus jako zdroj života
Každý rok se na celém světě znehodnotí přibližně 10 milionů hektarů orné půdy, což odpovídá velikosti Jižní Korei. V dnešní době půda navíc obsahuje podstatně méně humusu a živin, než před 25 lety, nebo už vůbec není vhodná pro pěstování plodin. Důvodem je odlesňování, vypalování, změny klimatu a intenzivní zemědělství. Přitom je to právě humus, který je nejúrodnější částí půdy.

Humus tvoří odumřelé organické látky živočišného a rostlinného původu, a to včetně spadaného listí nebo jehličí. Díky této různorodosti obsahuje důležité živiny a minerály, které jsou podstatné pro správný růst rostlin i vývoj půdních organismů. Klasická orná půda by měla obsahovat 1 až 4 % humusu, takzvaná černozem, která je na něho obzvlášť bohatá, až 12 %. Ať už hospodaříte na svých vlastních polích, nebo malých zahrádkách, nezapomínejte, že bez humusu nebude vaše úroda nikdy tak bohatá.

Řešení v podobě biodynamického zemědělství
Ve Weledě je pro nás zdravá půda základem všeho. Uvědomujeme si její nezbytnost i potenciál, proto o ni pečujeme a snažíme se do jejího ekosystému zasahovat co nejméně. Všechno, co roste a vzkvétá na našich záhonech a polích, pěstujeme podle pravidel biodynamického zemědělství a pomáháme tak půdě udržet nebo dokonce zvýšit její úrodnost. Využíváme k tomu celou řadu přírodních metod, třeba zelené hnojení v podobě vojtěšky či červeného jetele. V naší zahradě v Německu, která je největší biodynamickou zahradou v Evropě, pěstujeme například červený jetel jako meziplodinu. Zatímco jetel roste na polích, absorbuje energii ze slunce a dusík ze vzduchu a přeměňuje je na výživu pro půdní organismy. Většina rostlin ze zeleného hnojení velmi rychle vyklíčí a pokryje celou půdu, kterou tak chrání před sluncem, větrem a deštěm. Tím je zabráněno odplavování živin i erozi. Kořeny zeleného hnojení navíc provzdušňují půdu a zlepšují její strukturu.

Co může udělat každý z nás?
Ať už trávíte čas na vlastní zahrádce, nebo nakupujete v obchodech, můžete zdravý vývoj půdy podpořit. Tady je několik snadných tipů:

• Místo anglického trávníku nebo kamenité dlažby vysaďte na svém pozemku květinovou louku. Divoce rostoucí květiny poskytnou v zahradě útočiště drobným organismům a jejich rozmanité kořeny prorostou do různých hloubek půdy, čímž ji provzdušní.
• Využívejte zelené hnojení. Zasaďte rostliny jako je jetel nebo vojtěška a poté je do půdy zapracujte krátce před, během nebo po období květu. Získáte tak přírodní hnojivo, které provzdušňuje a vyživuje půdu a zlepšuje její schopnost zadržovat vodu.
• Nakupujte bio potraviny. Ekologické zemědělství nevyužívá chemické pesticidy a syntetická minerální hnojiva, což prospívá půdě. Také výrobky běžné spotřeby vybírejte u dodavatelů, kterým na přírodě záleží a tomu přizpůsobují své hospodaření i výrobní procesy.

Zdroj: https://www.weleda.cz/den-pudy