Bílá krytina je v létě lepší než zelená střecha, nejhorší je černá, říká vědec

Bílá střešní krytina udělá pro ochlazení okolí v horkém létě víc než zelené střechy pokryté vegetací. A černé střechy, které se staly v poslední době módní, jsou v létě z pohledu teplot nejhorší, co může být, vyplývá z pokusných měření, které už několik let dělají vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. ČTK to řekl vedoucí oddělení toků látek a energie Marian Pavelka.

Při výzkumu vědci zjistili, že zeleň dokonce za určitých okolností okolí ohřívá, ač se to zdá nelogické. "Zjistili jsme, že i dobře zalévaný trávník vypaří za den v horkém létě sloupec vody o výšce nejvýše čtyři milimetry, i když energie absorbovaná ze slunečního záření by stačila na výpar více než 12 milimetrů. Podobně je na tom horský smrkový les. Na fotosyntézu jdou asi jen čtyři procenta energie, takže zbytek energie, zhruba dvě třetiny, převedou rostliny na teplo," vysvětlil Pavelka.

Zatímco na plochách ve městě je trávník lepší než asfaltová plocha, která se více zahřívá a sálá do okolí, vegetační kryt už zdaleka není nejlepší volba pro střechy. Je jen jednou z možností a je třeba zvažovat, kde se střecha nachází a jaký má její majitel potřeby. Pokud by měla střecha zůstat co nejchladnější a ještě co nejvíce sluneční energie odrazit zpět, jsou vhodnější bílé střešní krytiny. "Pokud bychom teoreticky chtěli, aby se město ohřívalo v létě co nejméně, můžeme všechny plochy natřít bíle a teplotně to bude fungovat lépe než trávníky, ale asi by nás bolely oči a nelíbilo se nám to. U střechy je situace jiná," naznačil Pavelka.

Z měření vyplynulo, že maximální teplota povrchu bílých střech se za slunečných horkých dní pohybuje mezi 40 až 48 stupni podle zvoleného materiálu. Teplota černých střech je mezi 65 a 75 stupni. Intenzivně zalévaná zelená střecha měla sice při měření jen 35 stupňů, ale její údržba, zejména zálivka, je velmi drahá, pokud neprší. Nezalévaná travnatá střecha měla 46 stupňů a extenzivní zelená střecha se sukulenty, konkrétně s netřesky, 52 stupňů. Obě tedy podobně nebo i více než bílé střechy. "Náklady na obyčejnou bílou střechu jsou přitom řádově nižší než na zelenou," řekl Pavelka. Zároveň je velký rozdíl v množství pohlceného slunečního záření. Bílá střecha pohltí podle materiálu od 15 do 32 procent, zbytek se odrazí. "Přičemž asi tři čtvrtiny odraženého záření projdou atmosférou až zpět do vesmíru. Černé střechy pohltí i více než 90 procent záření, které přemění na teplo, to pak předávají do atmosféry, což zesiluje efekt městského tepelného ostrova. Zelené střechy pohltí přes 80 procent záření a většinu z něj převedou na teplo," uvedl Pavelka. Odkázal na typickou středomořskou architekturu bílých domků a modrých střech.

Zelené střechy podle něj dávají smysl například tehdy, když se na ně člověk dívá z okna, aby ho neoslňovala bílá, zároveň může poskytovat útočiště hmyzu. "Nejsem zastánce bílých střech na všech budovách, ale rozhodně mi nedává smysl paušálně zelené střechy dotovat bez ohledu na konkrétní situaci," řekl Pavelka. A zmínil ještě fakt, že zelené střechy pokryté sukulenty své okolí přes den v období sucha vůbec neochlazují, protože sukulentní rostliny otevírají svoje průduchy až v noci, aby přes den šetřily vodou.

U stromů ve městě Pavelka vyzdvihuje jejich schopnost poskytovat stín. "A to nejen lidem, ale také se díky němu tolik neprohřívá dlažba. Navíc jde vícevrstvé stínění a v tomto mají největší efekt starší vzrostlé stromy," řekl vědec. Jeho kolegové Daniel Kopkáně a Jan Novotný také zkoumali, jaká je vhodná výška kosení trávníku, aby se plocha příliš nezahřívala a trávník dobře prospíval. Vyšlo jim zhruba deset až 30 centimetrů. "Jako dobrý kompromis doporučujeme 15," doplnil Pavelka.