Globální zdravotní krize hrozí, že přetíží již tak přetížené zdravotnické systémy, naruší globální dodavatelské řetězce a způsobí neúměrnou devastaci zdrojů obživy lidí, včetně žen a dětí, a ekonomik nejchudších a nejzranitelnějších zemí...
27. prosince - Mezinárodní den připravenosti na epidemie
Je proto naléhavě nutné, aby zdravotnické systémy byly odolné a robustní a aby se dostaly k těm, kteří jsou zranitelní nebo se nacházejí v ohrožených situacích.
V případě absence mezinárodní pozornosti by budoucí epidemie mohly svou intenzitou a závažností překonat předchozí epidemie. Jako účinná opatření pro prevenci epidemií a reakci na ně je velmi potřebné zvyšování povědomí, výměna informací, vědeckých poznatků a osvědčených postupů, kvalitní vzdělávání a programy na podporu epidemií na místní, národní, regionální a celosvětové úrovni.
Je důležité posílit prevenci epidemií uplatněním zkušeností získaných v oblasti řízení epidemií a způsobů, jak zabránit zastavení základních služeb, a zvýšit úroveň připravenosti, aby bylo možné co nejdříve a co nejadekvátněji reagovat na jakoukoli epidemii, která může vzniknout, a také uznat hodnotu integrovaného přístupu ,,Jednoho zdraví", který podporuje integraci lidského zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin, jakož i životního prostředí a dalších příslušných odvětví.
Mezinárodní spolupráce a multilateralismus hrají v reakci na epidemie důležitou roli. Musíme zdůraznit význam partnerství a solidarity mezi každým jednotlivcem, komunitou a státem a regionálními a mezinárodními organizacemi ve všech fázích zvládání epidemií a také důležitost zohlednění genderového hlediska v tomto ohledu.
Systém Organizace spojených národů, zejména Světová zdravotnická organizace, hraje klíčovou roli při koordinaci reakcí na epidemie v souladu se svým mandátem a při podpoře národního, regionálního a mezinárodního úsilí o prevenci, zmírnění a řešení dopadů infekčních nemocí a epidemií v souladu s cílem prosazovat Agendu 2030.
Musíme uznat primární úlohu a odpovědnost vlád a nepostradatelný přínos příslušných zúčastněných stran při řešení globálních zdravotních problémů, zejména žen, které tvoří většinu světových zdravotnických pracovníků.
Členské státy OSN se zavazují zajistit inkluzivní, rovnou a nediskriminační účast se zvláštním zřetelem na ty, kteří jsou zranitelní nebo se nacházejí v ohrožených situacích s nejvyšší pravděpodobností nákazy epidemií.
Valné shromáždění OSN vyzývá všechny členské státy, organizace systému OSN a další globální, regionální a subregionální organizace, soukromý sektor a občanskou společnost, včetně nevládních organizací, akademických institucí, jednotlivců a dalších příslušných zúčastněných stran, aby Mezinárodní den připravenosti na epidemie každoročně vhodným způsobem a v souladu s vnitrostátními podmínkami a prioritami připomínaly prostřednictvím vzdělávacích a osvětových aktivit s cílem zdůraznit význam prevence epidemií, připravenosti na ně a partnerství proti nim.
Zdroj: https://www.un.org/en/observances/epidemic-preparedness-day
Sdílet článek na sociálních sítích
