Ministerstvo chce rozvolnit chov šelem a zookoutky, 2/3 veřejnosti je proti
Ministerstvo životního prostředí se po prázdninové pauze vrátí k řešení zákona o
zoologických zahradách. Hlavním předmětem novely měla být legalizace soukromých
subjektů, které vystavují veřejnosti volně žijící druhy zvířat a vybírají
vstupné. Po velké kritice novely z řad odborníků ministr Petr Hladík
legislativní proces pozastavil. V září se rozhodne, zda a v jaké podobě půjde
novela dál do mezirezortního řízení. Za její prosazení se dlouhodobě staví
poslankyně Nina Nováková, která se netají svým pozitivním vztahem k drezuře
zvířat v cirkusech i chovu šelem doma. Z průzkumu veřejného mínění naopak
vychází, že ? veřejnosti jsou pro zpřísnění stávajícího zákona.
Ministerstvo životního prostředí se po prázdninové pauze vrátí k řešení zákona o zoologických zahradách. Hlavním předmětem novely měla být legalizace soukromých subjektů, které vystavují veřejnosti volně žijící druhy zvířat a vybírají vstupné. Po velké kritice novely z řad odborníků ministr Petr Hladík legislativní proces pozastavil. V září se rozhodne, zda a v jaké podobě půjde novela dál do mezirezortního řízení. Za její prosazení se dlouhodobě staví poslankyně Nina Nováková, která se netají svým pozitivním vztahem k drezuře zvířat v cirkusech i chovu šelem doma. Z průzkumu veřejného mínění naopak vychází, že ? veřejnosti jsou pro zpřísnění stávajícího zákona.
Právě šelmy jsou jedním z hlavních důvodů, proč se jedná o horké téma. Nejde jen o zookoutky, v České republice stále přetrvává problém s nelegálním chovem šelem a jejich množením.
,,Novela tak, jak vypadala na jaře, by prakticky jen legalizovala problematická zařízení, která vlastní větší počet volně žijících druhů zvířat, vystavují je veřejnosti, vybírají peníze a nemají licenci k provozování zoologické zahrady. Podle evropské směrnice Rady EU č. 99/22/ES je hlavním posláním licencovaných zoologických zahrad ochrana ohrožených druhů zvířat a návrat vybraných druhů do přírody, to v zookoutcích a soukromých zařízeních neexistuje. V roce 2020 se podařilo prosadit ukončení drezury a regulaci množení vybraných divokých druhů zvířat, a to nejen v cirkusech, ale i u soukromých chovatelů, což jsme považovali za velký posun. Teď jsou snahy tyto restrikce opět rozvolnit." Vysvětluje Marie Kolářová, z organizace Svoboda zvířat. Organizace v předchozích letech vedla kampaň Za cirkusy bez zvířat, věnovanou právě tomuto tématu.
S rozvolněním rozhodně nesouhlasí ani veřejnost. Podle průzkumu společnosti Focus si naopak 57 % dotázaných přeje přísnější regulace. 11 % z nich by dokonce bylo pro zrušení podobných zařízení. Celkově by 67 % respondentů ocenilo zpřísnění podmínek pro chov exotických zvířat. Pouze 17 % by naopak pravidla nezpřísňovalo. Nejvíc se zpřísněním souhlasí mladší lidé (18-24 let).
Úplně opačný názor vyznává poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL). Ta dlouhodobě brojí proti zpřísňování podmínek pro podobná zařízení a naopak by podle dostupných informací chtěla vrátit šelmy do cirkusu a zlegalizovat jejich soukromý chov. Poslankyně Nováková má k tématu velmi blízko, v rozhovorech například přiznala, že v roce 1985 vykrmila tygří mládě z cirkusu, které tam následně vrátila k drezuře.[1] V dalším interview tvrdila: ,,Zvířat jsem se nikdy nebála, miluju je. Vždy jsem snila, že budu mít tygra. Nakonec jsem se ve svých třiceti letech stala důvěryhodnou osobou, která je schopná odchovat tygří mládě. Vychovala jsem pět tygříků a pro plzeňskou zoo i dva medvídky. Neváhala bych do toho jít znovu."[2] Mluvčí plzeňské zoo Martin Votruba následně popřel, že by kdykoliv v novodobé historii zoo převzali zvíře od poslankyně Novákové.
Sdílet článek na sociálních sítích
