Intenzivní deště ohrožují hlavně hmyzožravé ptáky, ostatním pomůže tučné krmivo

Současné počasí nedopadá jen na lidi, popasovat se s ním musí i volně žijící zvířata v našem sousedství. Pomoc je přitom snadná - stačí dodat vhodnou potravu či bezpečný prostor, kde mohou zvířata nepříznivé podmínky přečkat.

Ptáci i drobní savci mají při delších deštích omezenou možnost hledat potravu, a navíc se potřebují zahřát. První pomoc pro divoké tvory je nabídka potravy, ze které získají dostatek energie. ,,Nejsnadnější je nasekat vlašské nebo lískové ořechy, které si ptáci najdou na balkonech, v krmítkách i rozhozené v trávě. Vhodné jsou krmné směsi bohaté na bílkoviny a tuk - různé lojové koule, lojové koláče, sušené hmyzí larvy nebo třeba konzervovaní mouční červi," radí Martin Petrášek z e-shopu Zelená domácnost. Nabídnout lze i slunečnicová semínka, která chutnají sýkorám, strakapoudům a brhlíkům. Kosy potěší jablka a hrušky položené na zem, pro ježky existují speciální granule.

Některé opeřence ale může kombinace deště a chladu opravdu vyčerpat. ,,Jestliže najdeme zmoklého vysíleného ptáka, můžeme ho schovat do krabice od bot s otvory pro dýchání, kterou vysteleme papírovými utěrkami. Klid, tma a teplo dělají divy. Pták si odpočine, nabere energii a jakmile skončí největší průtrž, opět ho vypustíme," radí Petrášek. Pokud je ale zvíře viditelně zraněné, je lepší zavolat do záchranné stanice. Jejich seznam najdeme na webu www.zvirevnouzi.cz.

Obecně by si ptáci měli i s více deštivými dny v řadě poradit. Po srážkách jsou navíc aktivní dešťovky či hlemýždi, kteří jsou vítanou kořistí třeba pro drozdovité.

Největší dopad mají dlouhotrvající intenzivní deště na opeřence, kteří se živí výhradně létajícím hmyzem. ,,Vlaštovky a jiřičky rychlé ochlazení s nástupem srážek zaskočilo. Část populace ještě nestačila odletět na jih a teď se musí vypořádat s úbytkem potravy i chladem. Na rozdíl od ostatních ptáků bohužel nepomůže dokrmování, a to ani sušeným hmyzem. Oba druhy totiž chytají hmyz za letu, mouchy ale v dešti nelétají," vysvětluje Alena Klvaňová z České společnosti ornitologické. I když řada jedinců bohužel v důsledku hladu zahyne, většina jiřiček a vlaštovek těžkou situaci přečká a několik dní bez potravy zvládne. Mláďata, která vyžadují nepřetržité krmení, už z hnízd vyletěla. Ptáci se tak v těchto dnech sdružují na římsách, krovech i v dílnách a výrobních halách, kde se k sobě tisknou ve snaze usušit se a zahřát. Vhodné je ptáky nerušit, a neplýtvat tak jejich energií. Jakmile se počasí zlepší, hmyzožravci si opět nachytají dostatek potravy.

Pro celou řadu druhů vytváří intenzivní srážky příležitost. Na zatopená Zbudovská blata přilétlo nezvyklé množství racků chechtavých a bělohlavých nebo mořských orlů. Voda nesvědčí hrabošům, kteří utíkají z vlhkých nor a stávají se tak snadnou kořistí predátorů, a to včetně čápů, kteří se tak posílí před dlouhou cestou na zimoviště. ,,V řadě parků máme velké kopytníky, kteří udržují nízkou vegetaci. Všechny se nám podařilo dostat do bezpečí. Nezaznamenali jsme žádné větší škody, pro celou řadu našich parků je navíc částečné zaplavení přirozené a příroda se s ním dobře vypořádá," uvádí Klvaňová.