O čem byl seminář s názvem COP16: SVĚTOVÁ KONFERENCE STRAN ÚMLUVY OSN O BIODIVERZITĚ

Ladislav Miko seznámil posluchače s mechanismem jednání na konferencích COP a se složitým hledáním kompromisů. Na COP16 byl pověřen jako zkušený diplomat a člen české delegace, která má jisté renomé, právě vedením pracovní skupiny k finančnímu jednacímu mechanismu. Ten hlavní spor se na těchto akcích týká financování programů na ochranu biodiverzity bohatými státy státům tzv. rozvojovým. Na jejich stranu se staví např. Brazílie, JAR a Rusko, tedy státy, které však pod touto zástěrkou uplatňují svoje zájmy.

O snaze chudších států "rozvojového světa" vytvořit nový fond pro financování ochrany biodiverzity hovořil i Jiří Mach. Česká republika pro to ovšem nevidí důvod, když už existuje Globální fond životního prostředí (GEF).

Mezi státy tak v tomto bodě dochází ke ztrátě důvěry. Ve svém příspěvku pak analyzoval pozitivní i negativní výsledky konference COP16. Pochválil hostitelskou Kolumbii, vyzdvihl největší počet delegátů v historii těchto jednání, za přelomové považuje vznik podpůrného orgánu, který se bude zabývat rolí původních obyvatel na zachování biodiverzity, propojení klimatické agendy s agendou biodiverzity a rozhodnutí týkající se mořské biodiverzity.

Hana Jiráková představila Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti, platný od roku 2003. Jeho cílem je chránit biodiverzitu stanovením pravidel pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) a hodnocením rizik. I v jednáních v této oblasti se naráží na zájmy národních států, přičemž mezi smluvní státy nepatří např. USA a Rusko, což komplikuje situaci. Pokrok vidí v zdokonalovaném informačním systému biologické bezpečnosti a kontrolním mechanismu. Konkrétně pak uvedla rizika spočívající v tzv. genovém pohonu (angl. gene drive), kdy záměrně nové geny zdědí všichni potomci v následujících generacích (na rozdíl od očekávané poloviny potomstva při normální mendelovské dědičnosti), což mění genetické uspořádání celé divoké populace nebo vyhladí populaci či celý druh a informovala o snahách použít tento postup v modifikací komárů a hmyzu vůbec, tedy živočichů přenášející původce nemocí v tropických oblastech, což je pro tamní státy oproti našemu pohledu velmi důležité.

O tom, co zahrnuje Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům pohovořila Eliška Rolfová. Totiž využívání. biologických materiálů pro výzkum a produkty firem z oblasti biotechnologií generuje nemalé zisky. Podíl na nich a jeho rozdělení pro země původu a jejich obyvatelstvo je předmětem existující dohody. Situaci však mění současné možnosti, kdy je možné pro producenty využít jen genetické sekvence z veřejných databází. To vyvolává u zemí původu podezření, že firmy v bohatých státech onu dohoda o financích obcházejí.

Vojtěch Kotecký optimisticky komentoval zásadní posun, kdy se agenda ochrany klimatu stala pro státy i firmy tématem vskutku globálním, kterým se musí zabývat i politici. . A obdobný posun vidí nyní i u tématu biodiverzity.

Ladislav Miko jej doplnil postřehem, že stejně jako svět vnímá silněji tyto krizové oblasti, seriózně roste i opozice proti řešení těchto náročných problémů. Přesto i on je optimista. Potvrzuje to podobenstvím o ostrovu, na který se potřebujeme jako trosečníci dostat: "Vždy, po každém jednání, uplaveme jen 1 km, ale ten ostrov je 50 km před námi. Otázka zní, zda máme vůbec plavat, nebo to vzdát. Já říkám plavat. Ostatně nic jiného nám ani nezbývá.

Na semináři vystoupili:

? Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., vládní zmocněnec pro mezinárodní vyjednávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb, poradce prezidenta a ministra životního prostředí;

? Mgr. Jiří Mach, vedoucí oddělení a zástupce ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP, národní kontaktní osoba Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

? Mgr. Eliška Rolfová, oddělení mezinárodních úmluv MŽP, národní kontaktní osoba pro Nagojský protokol, Karpatskou úmluvu, Bernskou úmluvu a IPBES;

? Ing. Hana Jiráková, Ph.D., vedoucí oddělení GMO odboru environmentálních rizik a ekologických škod na MŽP, národní kontaktní osoba pro Cartagenský protokol;

? Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., výzkumník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Seminář moderoval a jeho přípravu zajistil Pavel Šremer, místopředseda STUŽ.

Poznámka: Videozáznam semináře a prezentace panelistů jsou pro zájemce k dispozici na webových stránkách organizátora: www.stuz.cz, resp. https://bit.ly/stuz2501z.

Kontakt: Ing. Jiří Dlouhý, předseda STUŽ, e-mail: jiri.dlouhy@czp.cuni.cz, tel. č. 603 841 304.

--------------------------------------------------

STUŽ je dobrovolná nezisková nevládní organizace (spolek, dříve občanské sdružení), která vznikla v září 1992 z iniciativy prvního ministra životního prostředí Československa Josefa Vavrouška. Základním cílem Společnosti je hledání cest směřujících k trvale udržitelnému vývoji lidské společnosti, k přibližování se ideálům humanismu a zároveň ideálům harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou.