Řešení brownfields jako cohousing

Nové rozvojové aktivity obcí by měly respektovat ráz krajiny. Stále však dochází k záborům půdy pro novou výstavbu a míra revitalizace a využívání brownfields je nízká. Pro přestavbu nevyužitých objektů se nabízí např. tzv. cohousing.

Cohousing (neboli blízké sousedské bydlení) je způsob bydlení, který klade důraz na hlouběji prožívané mezilidské vztahy a přitom zachovává a podporuje osobní nezávislost. Má za cíl obnovit způsob života v tradičních provázaných vesnických společenstvích a jeho klady vnést do života ve 21. století. Kontinuita budoucích obyvatel je založena již v počátcích přípravy projektového záměru - ve fázi plánování. Mohou se tak podílet na podobě svého nového domova a ovlivnit jeho fungování a provoz.

Cohousing vznikl v 70. letech v Dánsku, odkud se od 80. let rozšiřoval do celého světa. V současnosti již lze hovořit o celosvětovém fenoménu.

JAK TO FUNGUJE

V případě cohousingu vlastní obyvatelé soukromé domy nebo byty (často malometrážní) s veškerým vybavením a navíc spoluvlastní společné prostory s vybavením pro setkávání. Může také jít o objekt s velkou místností pro stravování, s dílnou, dětskou hernou apod. Takové urbanistické nebo architektonické uspořádání podporuje sociální vztahy. Ty posiluje i uspořádání v areálu - např. auta neparkují u domů, ale na okraji čtvrti, takže cestou k vozu se nabízí možnost pro setkávání. V centru jsou jen cesty pro pěší, čímž vzniká bezpečný prostor pro dětské hry a setkávání rodičů. Obyvatelé v areálu s využitím zásad cohousingu tvoří společenství a jsou ekonomicky nezávislí. Vlastnictví je možno řešit například formou předkupního práva, kdokoli má možnost svůj podíl prodat a není nijak trvale vázán.

Cohousingový projekt je vhodné umístit na okraji města či obce s tím, že se osvědčil pro 15 až 30 domácností s obyvateli různého věku. Jak již bylo uvedeno - auta parkují na kraji pozemku, byty mohou být přestavbou objektu řešeny např. jako řadové domy s vlastní malou zahrádkou.

VÍCEGENERAČNÍ BYDLENÍ

Obdobou jsou i senior cohousingy. Tato specifická varianta však neřeší jen starší věkovou skupinu obyvatel, ale může mít i charakter vícegeneračního cohousingu zaměřeného na rodiny a děti. Sdružení privátních a společně vlastněných prostor umožňuje řadu aktivit pro naplnění potřeb jeho obyvatel a umožňuje také vzájemnou podporu a pomoc mladších a starších ve všech situacích nad rámec rodinných vztahů. Senior cohousing je zajímavou možností, jak se včas a s plnou odpovědností připravit na vlastní stáří strávené mezi přáteli v důvěrně známém prostředí. Výhodou je menší závislost na pomoci vlastních dětí, rodiny a společnosti obecně. Jde o alternativu domova pro seniory s přínosem ekonomickým, ekologickým i sociálním.

Protože se budoucí obyvatelé cohousingu účastní celého procesu plánování projektu, vznikají od počátku pevná přátelská pouta, která fungují i po nastěhování. Ke spolupráci může být přizván developer, což může celý proces zjednodušit. Důležitý je architektonický návrh, který musí podporovat sousedské vazby ale i soukromí.

SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU

Veřejný sektor vytváří nástroje, které napomohou vzniku takového prostředí v oblasti brownfields, kde lze záměr cohousingu aplikovat. Při přípravě záměru je nutná redukce rizika pro soukromý sektor, či sdílení rizika mezi veřejným a soukromým sektorem. Pro startující projekty se doporučuje vytvoření speciálních nástrojů snižujících riziko pro investory, pro poskytování přímých finančních dotací a pro podporu organizací poskytujících speciální služby. Do systému lze zapojit i zprostředkovatelské organizace inženýrského charakteru, jež mohou být schopny sdružit prostředky soukromého sektoru, přitáhnout další zdroje, snížit riziko a vytvořit podmínky umožňující spolupráci různých subjektů.

Je na představitelích obcí, aby se zabývali záměry řešícími brownfields. Využití opuštěných objektů či areálů na cohousing může být přínosem pro veřejný sektor zejména při urychlení výstavby se zapojením i soukromého kapitálu. Výsledným efektem bude nový domov pro řadu obyvatel.

DANA MĚŠŤANOVÁ
Stavební fakulta ČVUT v Praze