Zelené certifikáty? Téměř nutnost

Stále více developerů v Česku chce mít své komerční objekty ověšené certifikáty, které zaručují energetickou úspornost, ne-li trvalou udržitelnost zejména kancelářských budov. Náklady na realizaci "zelených" budov jsou přitom o několik jednotek procent vyšší než v případě standardních budov. Na developery vyvíjejí tlak jak odborná veřejnost, tak investoři do nemovitostí i samotní nájemci. "Spousta nemovitostních fondů začíná být na certifikáty citlivá," potvrzuje Eduard Forejt z realitně-poradenské společnosti Jones Lang LaSalle.

Zatímco někteří developeři přizpůsobují návrh budov kvůli získání certifikátu již před samotnou výstavbou, jiní se o něj chystají zažádat až zpětně. "Většina kancelářských domů se dnes stejně staví tak, aby splňovala kritéria energeticky úsporné budovy," řekl Forejt s tím, že certifikát developeři využívají zejména pro marketingové účely. Podstatně méně developerů však zajímá trvalá udržitelnost, tedy například to, zda byly při výstavbě použity recyklované nebo recyklovatelné materiály.

Největší zájem je o LEED

Tento měsíc oznámil záměr získat certifikát LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) developer Finep pro budoucí "ekologickou centrálu" mobilního operátora Vodafone. Tu má developer pro nájemce postavit do roku 2015 v pražských Stodůlkách. "Klíčovými parametry při výběru nového sídla byly co nejekologičtější provoz budovy s nízkou energetickou náročností a těsná blízkost metra, aby se zaměstnanci mohli snadno dopravovat," uvedla generální ředitelka Vodafonu Muriel Antonová. Společenskou zodpovědnost prosazuje také česká pobočka poradenské společnosti PwC - budoucí nájemce budovy City Green Court developerské skupiny Skanska v Praze-Pankráci. Budova, jež má stát do roku 2013, dokonce získala precertifikaci LEED Platinum - tedy nejvyšší možnou úroveň certifikace z celkem čtyř stupňů.

"Ten trend je samozřejmě správný, nevyhazovat energii zbytečně oknem. Postavit zelený dům je jedna věc, ale umět ho provozovat věc druhá," uvedl Tomáš Velemínský, ředitel pražské pobočky Erste Group Immorent (EGI). Není totiž žádným tajemstvím, že uživatelé těchto klimatizovaných budov větrají a úspora energií může být kontraproduktivní. EGI staví v Praze administrativní komplexy, které mají ambice získat certifikáty BREEAM (BRE Environmental Assessment Method).

Nejvíce budov v Praze aspiruje získat certifikát LEED. To odborníci přisuzují lepšímu marketingu systému, jenž byl vyvinut v roce 1998 americkou Radou pro šetrné budovy (USGBC). Britský BREEAM je sice nejstarší obdobný certifikační systém, ale u nás méně rozšířený. "LEED má mnohem větší dynamiku růstu," říká František Macholda, konzultant společnosti Ekowatt CZ.

Úplným nováčkem je u nás německý certifikační systém DGNB. Jedinou budovou v Česku s tímto certifikátem je zatím Amazon Court v Praze-Karlíně. Ten je držitelem zlatého certifikátu DGNB, tedy nejvyššího možného hodnocení certifikačního systému Německé rady pro trvale udržitelné budovy. "Mnoho dalších našich projektů bylo postaveno se stejnými kritérii, ale zatím nebyly certifikovány. V příštích několika letech podrobíme systematickému hodnocení trvalé udržitelnosti všechny naše projekty," uvedl Bruno Ettenauer, výkonný ředitel společnosti CA IMMO, jež Amazon Court vlastní.

Poptávku po certifikaci reflektují i poradenské firmy. Konzultanti společnosti Ekowatt v těchto dnech dělají zkoušky LEED a chtějí se připravit i na zkoušky dalších certifikačních systémů včetně BREEAM. "U nás jsme se vždy bavili jen o spotřebě energie, zejména na vytápění. Druhá věc je společenská otázka. Snažíme se o to, aby budovy neškodily svému okolí," řekl Macholda. V komplexních hodnotících systémech zabírá energie zhruba jen třetinu celkového hodnocení. Hodnotí se i to, zda je budova dobře dostupná MHD, zda se například využívá dešťová voda nebo jestli jsou použité materiály recyklované nebo recyklovatelné. Získat body za některé parametry může být ale u LEED v Česku problém. "V našich podmínkách je nereálné splnit některá kritéria, protože v Evropě neexistují certifikované výrobky například na těkavé látky," uvedl Macholda.

80 procent

V druhém čtvrtletí letošního roku se v Praze pronajalo o 80 procent kancelářských prostor více než ve stejném čtvrtletí před rokem. Uvedli to mezinárodní realitní makléři sdružení v Prague Research Foru. Ve druhém kvartále se pronajalo 88 tisíc m² ploch. V Praze je tak 2,7 milionu m² moderních kanceláří, z nichž neobsazených je 12 procent.

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz