Reakce na článek V novele k ISPOP je řada nejasností
K novele zákona o IRZ a ISPOP
Částečně jsou citovány poznatky nezávislého konzultanta Ing. Jiřího Kvítka, které ovšem do věci vnášejí ještě větší míru nejasnosti. Následující poznámky směřují zejména k částem, ve kterých se článek dotýká IRZ.
OBSAH NOVELY ZÁKONA
Novela zákona č. 25/2008 Sb. (zákon č. 77/2011 Sb.) se z velké části týkala úprav v provozu ISPOP. Stanovila provozovatelům povinnost se registrovat při využití ISPOP, možnost ohlašovat datovou schránkou, blíže vymezila datový standard a upravila prokazování zmocnění jiných osob k plnění ohlašovací povinnosti. Byly provedeny přímé novely složkových právních předpisů a rovněž do nich doplněna možnost ohlašování prostřednictvím datové schránky MŽP. Změnou zákona o ochraně ovzduší byli vyjmuti z povinnosti zpracovat a předávat souhrnnou provozní evidenci provozovatelé zemědělských stacionárních zdrojů.
U IRZ byly upřesněny pouze formulace, které se vztahují k přesné specifikaci rozsahu ohlašovací povinnosti (ohlašování přenosů odpadů mimo provozovnu) a s tím související možnosti ukládat sankce za neplnění některých částí této povinnosti. Objevily se sporné případy, u kterých nebylo zřejmé, zda ČIŽP může ukládat sankci za neohlášení přenosů odpadů mimo provozovnu. To bylo novelou napraveno.
K termínům ohlašování prostřednictvím ISPOP: Termín pro hlášení do ISPOP nenastává pouze 15.února, ale taktéž 31. ledna (pro oblast formulářů podle zákona o vodách) nebo 31. března (pro formuláře z oblasti ovzduší a IRZ). 15. února je termín pro předávání informací podle zákona o odpadech.
ZAMĚŇOVÁNÍ IRZ A ISPOP
V článku dochází k záměně ISPOP a IRZ. Vyplývá to z věty Ing. Kvítka: "Kdyby bylo v ISPOP jen to, co po nás chce Evropská unie, bylo by hlášení jednoduché." Tady zřejmě naráží na problematiku rozsahu IRZ, který je od svého vzniku širším registrem než po nás požaduje EU. Do ISPOP ale putuje celá řada hlášení nejen hlášení do IRZ. Zavádění ISPOP je plně v souladu s cíli EU k prosazování e-governmentu a elektronické komunikace (např. programy i2010, eEurope nebo Digital Agenda for Europe 2010-2020).
ISPOP sám o sobě nezměnil rozsah ohlašovacích povinností podle zvláštních právních předpisů. Rozsah povinností a vymezení povinných subjektů je i nadále předmětem konkrétních právních úprav. V případě IRZ je tato záležitost řešena v § 3 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb.
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě upozorňuje, že není možné oba systémy ztotožňovat nebo zaměňovat. Vede to potom k nesprávným interpretacím jejich účelu a funkcí. Vazba mezi IRZ a ISPOP bezpochyby existuje a bude existovat (prostřednictvím ISPOP je plněna ohlašovací povinnost do IRZ). Nejsilnější byla při plnění ohlašovacích povinností za rok 2009. Za rok 2009 (ohlašování v roce 2010) totiž povinně využívali ISPOP pouze ti provozovatelé, kteří splnili podmínky pro ohlašování do IRZ. Údaje za rok 2010 již posílala širší skupina provozovatelů (zejména provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší) a za ohlašovací rok 2011 (v roce 2012) bude většina údajů proudit přes ISPOP bez ohledu na to, zda provozovatel plní i konkrétní povinnost do IRZ.
ROZSAH OHLAŠOVACÍ POVINNOSTI DO IRZ PO NOVELE ZÁKONA
V textu je zmiňováno nařízení č. 166/2006/ES, kterým byl zaveden Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (tzv. nařízení o E-PRTR). Nařízení je skutečně přímo účinné a aplikovatelné. Přímo stanovuje minimální rozsah registrů znečišťování v zemích EU, nijak ovšem neomezuje možnosti členských zemí vést rozsáhlejší nebo veřejnosti přístupnější registry. Širší rozsah údajů ve svých registrech sledují některé členské země včetně ČR. ČR adaptovala již v roce 2008 příslušnou legislativu, tak aby nevznikla dvojí (národní a evropská) právní úprava téhož. Na základě nařízení o E-PRTR byl přijat zákon č. 25/2008 Sb., který upravil některé specifické náležitosti českého IRZ (širší okruh ohlašovaných údajů, širší vymezení povinných osob) a dále oblasti, které nařízení nechává na vnitrostátní právní úpravě (termín ohlašování, sankce, způsob ohlašování atd.). Nicméně tyto záležitosti jsou účinné od přijetí zákona č. 25/2008 Sb. (resp. nařízení č. 145/2008 Sb.) a poslední novelou (zákon č. 77/2011) nedošlo v této oblasti k žádným změnám. Rozsah ohlašovací povinnosti do IRZ, stejně tak i rozsah povinných osob zůstaly stejný. Novelou nebyly rozšířeny formulace provozovatele, ani to, co provozovatelé ohlašují. Právní stav v ČR je naprosto slučitelný s požadavky nařízení o E-PRTR a ČR neřeší v této oblasti jakékoli připomínky Evropské komise.
Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D.
Ministerstvo životního prostředí, oddělení IPPC a IRZ
Zdroj: odpady.ihned.cz