Čtvrtinu Č.Budějovic tvoří zeleň, údržba stojí desítky milionů

Nazvat České Budějovice zeleným městem není podle primátora Juraje Thomy (OPB) přehnané, i bez lučních pozemků v okrajových částech tvoří zeleň zhruba sedmnáct procent rozlohy města. Jedná se nejen o městské parky a sady, ale i o přírodní krajinářské parky, lesní porosty na okrajích města, vnitroblokovou zeleň, zahrádkářské kolonie i o volné travnaté plochy.

Jen veřejná zeleň, o kterou se stará město, se rozprostírá na více než 200 hektarech. "Městská zeleň tvoří významnou stabilizační složku životního prostředí a zároveň slouží občanům pro trávení volného času. Parkové plochy jsou vesměs dílem našich předků, což nás zavazuje o ně řádně pečovat. Stejně tak však klademe důraz na údržbu a obnovování zeleně na soudobých sídlištích a veřejných prostranstvích," řekl primátor Thoma.

Za stromy, které musely být v loňském roce na veřejných prostranstvích vykáceny, nechalo město letos vysadit 170 nových stromů. Spolu s výsadbou 130 keřů to přišlo na 803.000 korun. Nejčastěji se jednalo o lípy a javory, přibyly však i duby, kaštany, jasany a platany. Městskou zeleň obohatily také méně známé druhy, jakými jsou například původem čínská paulovnie a nebo lyriovník a dřezovec pocházející ze Severní Ameriky.
Při výsadbě je nutné respektovat vedení inženýrských sítí a jejich ochranné pásmo, o druhové skladbě však rozhoduje i velikost stromu v dospělosti. "Jedná se tedy o investici, jejíž promyšlenost docení až naši potomci," poznamenal primátor.

Zejména městské parky mají v historii města svou samostatnou kapitolu. Například park Na Sadech vyplnil plochu mezi středověkými hradbami a vnějším okruhem pozdějšího barokního opevnění. Podle plánů schwarzenberského inspektora zahrad Rudolfa Váchy, jenž je autorem i zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou, byl vybudován v letech 1874 - 1880.

Vypuštění Krumlovského rybníka v roce 1802 vytvořilo prostor pro park Háječek a takzvané Krumlovské aleje. Park svého času hostil i malou zoologickou zahradu a posléze botanickou zahradu v okolí hvězdárny a planetária. Původní řešení Sokolského ostrova spolu s jeho přeměnou na další městský park je dílem architektů Jaroslava Stránského a Josefa Šlégla z roku 1936.

"Během let některé českobudějovické parky sice změnily svou dispozici, avšak většina z nich je pro svou významnou ekologickou, estetickou, mikroklimatickou i rekreační funkci registrována jako významné krajinné prvky. I to je důvod, proč o nové výsadbě musí vždy vydávat rozhodnutí odbor životního prostředí," dodal primátor.