Kvalita ovzduší prudce klesla kvůli dlouhé zimě a topení hnědým uhlím. Ze starých domácích kotlů unikají škodlivé a rakovinotvorné látky.
Každý druhý Čech dýchá špatný vzduch
Téměř polovina Čechů žije v místech, kde je nebezpečné dýchat. Vyplývá to z posledních údajů Českého hydrometeorologického ústavu, které HN získaly. Osmačtyřicet procent populace, tedy zhruba pět milionů lidí, žilo v loňském roce v oblastech, kde množství škodlivých látek ve vzduchu přesáhlo bezpečné limity. To je dva a půlkrát víc, než tomu bylo v roce 2009, kdy v oblastech se zhoršeným ovzduším žilo jen 18 procent Čechů.
"Ten výkyv je velmi výrazný. Za to, že loni žilo v závadném vzduchu víc než dvakrát tolik lidí, může hlavně počasí a fakt, že se lidé vracejí k topení hnědým uhlím," říká Jiří Hradec, ředitel České informační agentury životního prostředí (CENIA), která data o znečištění ovzduší vyhodnocuje. Hradec vyloučil, že by za výrazné zhoršení ovzduší mohl jen průmysl. Meziroční nárůst průmyslového znečištění zaznamenali meteorologové jen na Ostravsku, ve zbytku republiky škodlivin z průmyslu nepřibývá. Přitom množství prachu a mnoha dalších nebezpečných látek překročilo limity ve vzduchu v Praze, středních Čechách, na Ústecku a ve všech moravských krajích - nejvíc v Moravskoslezském.
"Topná sezona v roce 2010 byla nejdelší za posledních několik let. Byla velmi studená zima s množstvím inverzí, lidé mnohem déle topili. Bohužel často hnědým uhlím, což je důvod, proč se najednou tolik obyvatel ocitlo v nadlimitní koncentraci škodlivin," říká Hradec.
Úspěšná uhelná sezona
Loňský zvýšený zájem o hnědé uhlí potvrzují i firmy. "Tuhá zima se skutečně projevila. Nám se zvýšily prodeje uhlí o deset až patnáct procent. Lidé začali také kupovat levnější sorty uhlí, které si drží minimální kvalitu," říká Václav Daněk, manažer firmy Ridera Bohemia, jednoho z největších prodejců pevných paliv v Česku.
Uplynulou zimu chválí i těžební společnosti. "Loni jsme vytěžili pro domácnosti nejvíce uhlí v historii, celkem 2,15 milionu tun. Předtím to bylo dva roky po sobě pod dva miliony. Takže z našeho pohledu se samozřejmě tuhá zima projevila na spotřebě domácností pozitivně," pochvaloval si letos v únoru v deníku E15 Jan Demjanovič, ředitel Severočeských dolů.
Lidé se v loňské tuhé zimě uchýlili k topení uhlím jednoduše proto, že patří k nejlevnějším palivům. "V Českých domácnostech je sice mnohem rozšířenější topení plynem, jenže část lidí, kteří jsou napojení na zemní plyn, si jím jen dotápějí. Jako hlavní palivo používají uhlí," upozorňuje Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR. Podle oficiálních odhadů jen uhlím v Česku topí stále 400 tisíc domácností.
Prach, síra a těžké kovy
Dobrá zpráva pro uhelný byznys je ovšem citelným problémem pro lidi. Spalováním uhlí v domácnostech se do ovzduší dostává řada životu nebezpečných látek. "Často lidé pálí uhlí se dřevem, ale to je špatně, protože tam nejsou takové teploty a koncentrace vzduchu, aby bylo hoření ideální. Problém je, že u nás stát nepodporuje nákup automatických kotlů. Většina domácností tak používá ty staré, kde se uhlí spaluje nedokonale a zplodiny jdou ven," podotýká Kaufmann.
Do vzduchu se dostávají těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky, prach a síra. "Malé domácí kotle nejsou odprášené ani odsířené. Oxidy síry přitom leptají plíce a polétavý prach, který utíká ven, má někdy částečky tak mikroskopických rozměrů, že je nezachytí plicní výstelka a přecházejí to rovnou do krve," upozorňuje Hradec z informační agentury životního prostředí.
Výzkumům negativních vlivů znečištěného vzduchu na člověka se věnuje přední český vědec Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Prokázal, že některé látky uvolňující se při pálení uhlí způsobují nízkou porodní hmotnost dětí, u dospělých pak zvyšují vyšší riziko aterosklerózy, hypertenze a cukrovky, u mužů zas mohou způsobit neplodnost. "Dělali jsme výzkumy v severních Čechách. I když se tam kvalita vzduchu už o něco zlepšila, střední délka života je tam o dva roky kratší než jinde v republice. Nesou si to celé generace," podotýká Šrám.
Zhoršení ovzduší kvůli dlouhé zimě však není podle Hradce hlavní problém - tím je právě vytápění uhlím. "Teď jsme měli inverzi dva měsíce. Ovšem nikdo neví, co to udělá se zdravím lidí, až to budou tři nebo čtyři měsíce," dodává Hradec.
Jak znečištěné ovzduší ničí lidské zdraví? Rozhovor čtěte na: www.zpravy.ihned.cz
Dobré zprávy
Snižuje se energetická náročnost českého hospodářství. Meziroční pokles energetické náročnosti v roce 2010 činil 2 %, v období 2000-2010 se energetická náročnost snížila o 22,8 %. V době ekonomického růstu by tedy konečná spotřeba energie (a tím i zátěže životního prostředí z energetiky) měla stoupat méně, než jaké bude tempo ekonomického růstu.
Zvyšuje se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, meziročně v roce 2010 vzrostl z 6,8 na 8,3 %.
Domácnosti míří směrem k ekologicky šetrnějším způsobům vytápění, jako je zemní plyn, biomasa nebo centrální zdroj tepla. Stoupá zastoupení domů vytápěných solárními kolektory.
Špatné zprávy
V roce 2010 se zvýšil rozsah území, na kterém byly překročeny přípustné koncentrace emisí polétavého prachu. Nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 48 % obyvatel ČR.
Znečištění karcinogenním benzo(a)pyrenem zasáhlo loni 65 procent obyvatel.
V roce 2010 se z Česka vyvezlo 17,3 % tuzemské výroby elektrické energie. ČR tak zatěžuje více životní prostředí výměnou za krátkodobější hospodářské efekty.
Snižování konečné spotřeby energie se v posledních třech letech zastavilo, v roce 2010 se meziroční zvýšilo o 0,5 %. Stoupá celková spotřeba energie v dopravě, která v letech 1999 až 2009 narostla o 91,5 %.
Roste nákladní silniční doprava, meziroční nárůst v roce 2010 činil 15,3 %. Zvyšuje se tak zátěž silniční sítě i ovzduší.
AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz