Možnosti pro české firmy v oblasti hospodaření s pevným odpadem v Řecku

V uplynulých měsících se s novou intenzitou a aktuálností připomněla otázka hospodaření s pevným odpadem v řecké metropoli Athénách a jejím okolí. Příčinou byly bouřlivé protesty obyvatel athénské předměstské obce Keratea proti výstavbě skládky pevného odpadu, stávky místních "popelářů", jejichž rozsah si vynutil zásah policejních jednotek. ČR disponuje v oblasti odpadového hospodářství značnou tradicí, zkušenostmi a zajímavou technologií.

V Řecku se hovoří o 3 typech skládek městského odpadu: nekontrolované skládky jsou označovány za "prostory nekontrolovaného uložení odpadu" (užívá se zkratka ChADA), kontrolované skládky za "prostory hygienického uskladnění odpadu" (ChYTA) a skládky zbytkového odpadu za "prostory hygienického uskladnění zbytkového odpadu" (ChYTY).

Až donedávna dominovala první skupina skládek a Evropská komise (EK) opakovaně žalovala Řecko u Evropského soudního dvora za neuspokojivé řešení odpadového hospodářství. Podle původního rozhodnutí měly být veškeré nedovolené skládky odstraněny do konce roku 2008. Případné další odsouzení Řecka bude znamenat pokutu v hodnotě zhruba 200 EUR/denně za každou existující ChADA.

Přes závazky vůči EK zůstává v provozu 145 aktivních ChADA, přičemž smutný rekord v tomto směru má poloostrov Peloponés, kde jich k 31. 12. 2010 zbylo ještě 58. Řecko se zavázalo, že do léta t.r. bude po celém území (kromě Peloponésu, který dostal "odklad") zastaven provoz dalších 63 ChADA. Jestli se tak doslova stalo, není známo. Samotné uzavření však samozřejmě problém neřeší. Je třeba přikročit k rekultivaci skládek a hlavně zabránit vytváření nových smetišť. Doposud bylo plně rekultivováno 2343 skládek, 538 se nachází ve fázi obnovy a 161, které byly uzavřeny v loňském roce, na tuto rekultivaci čeká. Řecko se snaží problém řešit vytvářením ChYTA. Moderní ChYTY jsou prozatím, bohužel, spíše výjimkou.

Zvláště intenzivní je problém městského odpadu ve zhruba pětimilionové řecké metropoli Athénách a okolí, kde se ročně vyprodukuje okolo 2,5 mil. tun městského odpadu. Všechny velké nekontrolované skládky byly sice postupně uzavřeny, jen 6 z nich však již bylo plně rekultivováno. V roce 2003 byl zveřejněn plán rozvoje odpadového hospodářství v regionu Attika, který předpokládal, že k modernímu ale kapacitně nedostačujícímu závodu na zpracování pevného odpadu v předměstské obci Ano Liosia, přibudou další 3 moderní skládky v obcích Fyli (dva závody), Keratea a Grammatikos. Tyto skládky měly být v první fázi řešeny jako ChYTA a po rozšíření o čtyři moderní závody na zpracování směsného odpadu (o kapacitě 700 a 400 tis. t ve Fyli a po 127,5 tis. t v Keratei a Grammatikosu) postupně přeměněny na ChYTY. Cílem bylo snížit objem zbytkového odpadu až o 75 %.

Přestože v roce 2007 byl původní plán aktualizován, byla doposud uvedena do provozu pouze jediná ChYTA v obci Fyli. Kapacita této skládky, která zatím opět funguje pouze jako "smetiště," bude zanedlouho (dle odhadů odborníků do 4 let) vyčerpána. Experti z EK konstatovali, že na skládku směřují též zakázané kategorie odpadu, které mají být ošetřeny speciálním způsobem, a provoz Fyli je v rozporu s unijní legislativou. V říjnu roku 2010 proto EK předala kauzu "Fyli" Evropskému soudnímu dvoru. V obci Grammatikos (nedaleko od historické obce Maratón) narazil projekt skládky v roce 2009 na bouřlivé protesty místních obyvatel, kteří se obávali, že skládka zničí okolní přírodu. Také v obci Keratea se vedl skutečný boj mezi místními obyvateli a speciálními policejními jednotkami. Situace ve Fyli vyvolává i zde nedůvěru, že se obec stane dalším smetištěm oblasti Attika.

Kromě skládek předpokládal regionální plán odpadového hospodářství Attiki rovněž vytvoření 16 překladišť odpadu, 6 hlavních a 10 lokálních. Tato část plánu byla téměř naplněna, většina překladišť je již v provozu nebo je ve fázi zadávání projektu.

Dle dostupných informací byla letos podepsána dohoda mezi regionální správou Attiki a Místním svazem měst a obcí Attiki. Dohoda předpokládá vyhlášení mezinárodní veřejné soutěže, jejímž předmětem bude výstavba čtyř moderních závodů na zpracování směsného odpadu o celkové kapacitě 1354,5 tis. t. Celkový rozpočet tohoto projektu je odhadován na 365 mil. EUR. Vzhledem k nedostatku veřejných prostředků bude projekt zřejmě realizován metodou Public-Private Partnership.

Tendrové dokumenty již zpracovává Ministerstvo životního prostředí, energetiky a klimatických změn ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, decentralizace a elektronického řízení. Po veřejné diskusi budou dokumenty schváleny vládou, parlamentem a EK. "Jablkem sváru" bude zřejmě otázka použité technologie. Tisk s odvoláním na oficiální zdroje uvádí, že bylo vyloučeno spalování směsného odpadu a povoleno bude pouze spalování sekundárních materiálů vzniklých zpracováním odpadů (např. RDF). Ekologické organizace a některé orgány místní samosprávy již vznesly námitky proti použití metody biosušení odpadků, která je považována za neefektivní a příliš drahou. Hovoří se o rozšíření třídění odpadu na 4 druhy (doposud je třídění omezeno na dva druhy - veškeré typy obalů a směsný odpad) a o větším využití kompostování biologicky rozložitelných odpadů.

Současný stav dokládá, že řecké odpadové hospodářství je na křižovatce a Řecko přitom tlačí čas. Prvním (a nejpalčivějším) problémem je přeplněnost stávajících skládek. Druhým je pak skutečnost, že i kdyby veřejná soutěž probíhala podle plánu, protesty proti výstavbě závodů se nekonaly a výstavba byla dokončena za plánovaných 18 měsíců od podpisu kontraktu, hrozí nebezpečí, že se nepodaří dodržet termíny unijních směrnic, které stanovují, že do roku 2012 mají být ChYTA nahrazeny ChYTY a do června 2013 má být objem biologicky rozložitelných odpadů snížen o 50 %.

Na řeckém trhu je značný prostor pro uplatnění českých environmentálních technologií a služeb, které kromě kvality a nápaditosti stále ještě mohou konkurovat také lákavou cenou. To je také důvodem, proč velvyslanectví za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie dlouhodobě usiluje o prosazování těchto technologií a služeb na řeckém trhu.

Zejména v místní samosprávě však se často naráží na "kliky" a zájmy. Jediné, co lze českým podnikům v jejich případném, avšak vítaném, úsilí doporučit, je zaměřit se na výběr kvalitního a spolehlivého místního zástupce, který musí být znalý nejen místních předpisů, ale hlavně zvyklostí.

ZDROJ:

, upraveno