Data, která se hodí: Sběrné dvory a EEZ

Jedním z podkladů pro další směrování a rozvoj sběrné sítě společnosti ASEKOL s. r. o. je projekt s názvem >>Identifikace nákladů zpětného odběru elektrozařízení<<. Řešitelem projektu byla firma Green Solution, s. r. o.

Cílem projektu bylo získat objektivní informace o provozu sběrných dvorů (SD) a nákladech obcí na sběr EEZ a současně posouzení výše prostředků vynakládaných obcemi na zpětný odběr elektrozařízení a podílu plateb poskytovaných z kolektivního systému na úhradu těchto nákladů.

Dotazníkové šetření o provozu sběrných dvorů. Byl pro ně zvolen reprezentativní vzorek 150 měst a obcí se sběrným dvorem, ale také s mobilním svozem nebezpečných komunálních odpadů. Vzorek byl vybrán náhodně z databáze smluvních partnerů společnosti ASEKOL.

Sebraná data jsou podkladem pro kvantifikaci následujících měrných ukazatelů:

- náklady obce na m2 sběrného dvora v roce 2008, 2009;

- náklady obce na 1 tunu EEZ zpětně odebraných a předaných v roce 2008, 2009 (vztaženo k m2 plochy EEZ);

- náklady obce na 1 tunu odpadu (vyjma EEZ) v roce 2008, 2009 (vztaženo k m2plochy odpadu).

Plocha sběrného dvora. Šlo o jeden ze základních sledovaných údajů. Průměrná plocha SD u oslovených provozovatelů činí 2164 m2. U této hodnoty za ČR dochází k malému zkreslení (viz dolní graf). Je dáno tím, že v kategorii nad 2000 m2 se vyskytly i SD nad 10 000 m2 (průměrná hodnota kategorie nad 2000 m2 je 5389 m2). Z celkové výměry průměrného SD tvoří plocha komunikací 27 %, plocha pro administrativu 3 %, plocha pro EEZ 11 %, plocha pro ostatní odpady 59 %. (Členění celkové plochy SD podle krajů zobrazuje graf na str. 31.)

Množství odebraná na sběrném dvoře. V celostátním průměru bylo na jednom SD v roce 2008 odebráno 64 tun EEZ, v roce 2009 pak 83 tun EEZ. Nejvíce EEZ se odebere na sběrných dvorech v kategorii 201-500 m2 (viz graf dole). Největší nárůst množství sebraného EEZ byl v letech 2008-2009 zaznamenán v kategorii SD 501-1000 m2. Mezi kraji se nejvíce EEZ odebralo v Moravskoslezském, nejméně pak v Jihočeském kraji. Nejvyšší meziroční nárůst množství sebraného EEZ vykázali v Plzeňském kraji.

Personální vybavení sběrných dvorů. Podíl personálního vybavení pro zpětný odběr EEZ průměrného sběrného dvora v ČR v roce 2009 činil 1,7 zaměstnance. Logicky nejmenší počet zaměstnanců vykazoval SD v kategorii do 200 m2, naopak největší průměrný počet měl SD v kategorii nad 2000 m2. Mezi kraji vykazoval největší průměrnou hodnotu počtu zaměstnanců Ústecký, nejmenší naopak Olomoucký kraj.

Průměrný fond pracovní doby (hod/měsíc) zaměstnanců SD, souvisejících s obsluhou místa zpětného odběru EEZ, činil 55 hod/měsíc. Největší průměrnou hodnotu fondu pracovní doby udával SD v kategorii 201-500 m2. Ta vykázala i největší množství zpětně odebraných EEZ v roce 2009.

Průměrná hodinová sazba zaměstnance sběrného dvora v rámci celého statistického souboru za ČR je 110 Kč/hod. Nejvyšší průměrnou hodinovou sazbu vykazoval sběrný dvůr velikostní kategorie 201-500 m2. V rámci členění na jednotlivé kraje, je pak nejvyšší hodinová sazba v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina, naopak nejnižší je v Plzeňském kraji.

Náklady sběrného dvora. Průměrné celkové náklady na sběrný dvůr v ČR v roce 2008 činily 0,985 mil. Kč, o rok později pak 1,01 mil. Kč (viz horní graf). Nejnižších celkových ročních nákladů sběru odpadů prostřednictvím SD v průměru ČR bylo dosaženo v kategorii do 200 m2, naopak logicky nejvyšších celkových nákladů u dvorů nad 2000 m2. Nejnižší průměrnou hodnotu celkových nákladů na SD v letech 2008 a 2009 vykazovali v Karlovarském kraji, naopak nejvyšší v Ústeckém kraji.

Nový sazebník příspěvků KS ASEKOL. Tento kolektivní systém přispívá městům a obcím na provoz sběrných dvorů, ale i mobilních svozů na základě uzavřených smluv o zajištění zpětného odběru EEZ. V červenci 2011 se tyto příspěvky zvýšily, ovšem při změně jejich struktury. Sazby byly změněny tak, aby podpořily sběr drobných elektrozařízení a televizorů a počítačových monitorů s plochou obrazovkou, nicméně aby také příspěvky na sběr televizorů a monitorů s obrazovkou CRT zůstaly i nadále motivující.

Na základě dat, získaných z provedeného průzkumu, zejména průměrných množství zpětně odebraných EEZ na sběrných dvorech a nově platného Sazebníku příspěvků obcím (od 1. 7. 2011), byly v rámci této studie stanoveny průměrné hodnoty příjmů obcí. Hodnoty příjmů byly dále porovnány s náklady, zjištěnými v rámci průzkumu.

Závěry z provedeného porovnání jsou následující: Nový Sazebník ASEKOL umožňuje obcím plné pokrytí nákladů spojených se zpětným odběrem elektrozařízení. Při porovnání nákladů sběrných dvorů a plateb kolektivního systému ASEKOL podle Sazebníku jsou náklady SD při zpětném odběru EEZ pokryty z 90 % až 105 % paušálními a základními platbami. Při započtení snadno dosažitelných doplňkových a dalších variabilních plateb, jako je spolupráce při nakládce elektrozařízení, zvýšení sběru surovinově významných elektrozařízení, mohou obce dosáhnout nákladově významných přínosů.

Předpokládá se, že výhledově budou jednotkové náklady na zpětný odběr elektrozařízení postupně klesat. Jak ukazují zkušenosti některých evropských systémů, množství EEZ vyřazovaných z domácností se bude i nadále zvyšovat.

Vzhledem k současné, již poměrně zahuštěné síti sběrných dvorů lze očekávat, že tempo jejího rozšiřování se zpomalí. Počet sběrných dvorů, výměra plochy pro odběr elektrozařízení a s tím spojených nákladů porostou pomaleji než množství takto odebíraných EEZ. Zavedením nového Sazebníku tak obce mohou získat další finanční prostředky, které mohou přispět ke zkvalitnění sítě sběru a třídění komunálních odpadů.

David Hrabina
Green Solution, s. r. o.

Zdenka Kotoulová
SLEEKO

Eva Zvěřinová
ASEKOL s. r. o.