Zásady urbánní politiky v ČR sledují udržitelný rozvoj měst

Tyto Zásady byly schváleny usnesením vlády ze dne 10. května 2010 č. 342.

Význam urbánní politiky podtrhuje její začlenění do politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, což je spojeno s možností spolufinancovat intervence v oblasti rozvoje měst ze Strukturálních fondů EU prostřednictvím operačních programů. V České republice jimi jsou v programovém období EU 2007-2013 zejména Integrovaný operační program a regionální operační programy.

VÝCHODISKA A ÚČEL ZÁSAD URBÁNNÍ POLITKY

Cílem Zásad je iniciovat ucelený koncepční přístup k politice rozvoje měst. Taková politika nebyla dosud v ČR jednotně zpracována a ve stávajícím programovém období EU je rozptýlena v řadě dokumentů, především ve Strategii regionálního rozvoje ČR do roku 2013, Národním strategickém referenčním rámci ČR 2007-2013, Strategickém rámci udržitelného rozvoje, Politice územního rozvoje ČR 2008 a v dalších odvětvových nebo sektorových politikách či koncepcích. Základním cílem Zásad v tomto období je přispět k provázání sektorových a odvětvových politik s urbánní politikou, být východiskem pro zpracování koncepce urbánní politiky na období po roce 2013 a z věcného hlediska přispět k formulaci jejích základních cílů.

Vzhledem k rozmanitosti a různorodosti podmínek a rozdílným podmiňujícím faktorům rozvoje našich měst je nezbytné z pozice státu řešit pouze ty oblasti a otázky, které jsou adekvátní a relevantní pro tuto úroveň. Proto byla pro implementaci Lipské charty a dalších navazujících dokumentů evropské urbánní politiky zvolena forma zásad umožňující nastavit především základní koncepční směřování v jednotlivých oblastech urbánní politiky.

Přístup k problematice rozvoje měst je v materiálu shrnut do šesti zásad urbánní politiky. Tyto zásady vytvářejí základní rámec pro budoucí vypracování Koncepce urbánní politiky. Ta bude koordinovat prostorové, sektorové a časové aspekty klíčových oblastí významných pro rozvoj měst a měla by nastínit celkový rámec podpory měst se zahrnutím evropských podpůrných prostředků v dalším programovém období po roce 2013. Práce na této koncepci už byly v letošním roce zahájeny tak, aby koncepce byla dokončena nejpozději do poloviny roku 2013.

ŠEST ZÁSAD URBÁNNÍ POLITIKY

Výchozím principem pro tvorbu a aplikaci urbánní politiky je udržitelný rozvoj měst zahrnující a integrující hlediska hospodářská, environmentální a sociálně kulturní. Princip udržitelného rozvoje se promítá do souboru níže uvedených zásad urbánní politiky, které jsou rozčleněny na strategické směry a rozvojové aktivity. Zásady jdou napříč obory, vzájemně se prolínají a doplňují a ve svém celku vytvářejí rámec pro zvyšování kvality života obyvatel měst a zvýšení atraktivity měst jako míst vhodných pro život, investování a práci. Mají napomoci koordinaci stávajících politik ovlivňujících rozvoj měst a městských oblastí, iniciovat v nich zohlednění územního faktoru a podpořit místní orgány v integrovaném přístupu při řízení svých měst.

Zásada 1 Regionální charakter urbánní politiky. Urbánní politika je integrálně začleněna do regionální politiky i do politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Rozvoj měst a regionů nelze vzájemně odtrhovat. Města jsou integrální součástí regionů a centry jejich rozvoje. Města, především velká, koncentrují ekonomické, sociální a další funkce, které generují jejich ekonomickou sílu. Je zřejmé, že tato města jsou tahouny rozvoje daného regionu, v případě Prahy téměř celého území Čech. Podporou měst jako pólů rozvoje se zvětšuje přitažlivost a stimuluje konkurenceschopnost celého regionu včetně přilehlého venkovského prostoru.

Strategické směry a rozvojové aktivity:

Koordinace politik: vytvářet vazby mezi urbánní a regionální, resp. politikou soudržnosti a ostatními relevantními politikami na místní, regionální, národní a evropské úrovni; eliminovat ryze sektorový přístup ve strategických a programových dokumentech na národní a krajské úrovni.

Regionální rámec podpory měst a rozvoje vztahů město-venkov: podporovat rozvoj měst jako přirozených a integrujících center regionů, využít jejich komparativní výhody a regionální specifika.

Zásada 2 Polycentrický rozvoj sídelní soustavy. Lisabonská konference ministrů EU pro regionální rozvoj (říjen 2006) doporučila vládám podporovat polycentrický rozvoj území prostřednictvím tvorby a užití inovačních politik, strategií a implementačních mechanismů. Polycentrismus se chápe jako funkční nástroj podporující územní soudržnost a schopnost konkurence.

Strategické směry a rozvojové aktivity:

Vyvážený a polycentrický rozvoj soustavy osídlení: koordinovat tvorbu územně plánovací dokumentace na všech úrovních; předcházet negativním projevům suburbanizace (urban sprawl).

Zaměření podpory a realizace polycentrického rozvoje: podporovat vytváření sídelní struktury založené na polycentrickém rozvoji; posilovat rozvojové oblasti a osy republikového významu stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008 a upřesněné zásadami územního rozvoje a zároveň posilovat rozvojové oblasti a osy nadmístního významu vymezené zásadami územního rozvoje.

Zásada 3 Strategický a integrovaný přístup k rozvoji měst. Konkurenceschopná města musí nabídnout občanům odpovídající příležitosti, služby a kvalitu života, založené na efektivní dopravě, přiměřené úrovni infrastruktury a zdravém prostředí. Musí udržovat a rozvíjet svůj historický charakter a zároveň se otevřít budoucnosti. Některá z nich musí čelit i demografickým změnám a stárnutí populace.

Strategické směry a rozvojové aktivity:

Dokumenty a nástroje strategického rozvoje měst: uplatňovat integrované strategické dokumenty, programy a plány jako nástroje řízení rozvoje měst a regionů; využívat komunitní plánování, MA 21 apod.

Koordinace nástrojů a přístupů k rozvoji měst: uplatňovat širší využívání integrovaných přístupů a integrovat aktivity jednotlivých ministerstev a krajů v oblasti rozvoje měst a regionů; vytvářet metodickou podporu pro strategické řízení.

Zásada 4 Podpora rozvoje měst jako pólů rozvoje v území. Města nemohou být v globalizovaném světě konkurenceschopná bez ekonomiky, postavené na znalostech, aplikaci inovací do výrobního procesu a efektivním řízení s co nejnižší zátěží pro životní prostředí a lidské zdraví a s využitím IT technologií ke zlepšení efektivity vládnutí a zkvalitnění veřejných služeb.

Strategické směry a rozvojové aktivity:

Stimulace hospodářského rozvoje a podpora podnikání: vytvářet podmínky pro podnikatelské aktivity a efektivní ekonomickou strukturu; podporovat konkurenceschopnou, inovační a ekologickou ekonomiku; posílit zastoupení udržitelného cestovního ruchu v místní ekonomice.

Věda, výzkum, inovace, informační technologie: vytvářet podmínky k rozvoji vědy a jejích aplikací, výzkumu a inovací, podporovat komunikaci mezi průmyslovou, podnikatelskou a akademickou sférou; využívat IT technologie k řízení rozvoje města a zkvalitnění veřejných služeb.

Investice do lidských zdrojů a vzdělávání: podporovat investice do lidského faktoru - vzdělávání, celoživotní vzdělávání;

Infrastruktura, doprava, energetika: koncentrovat prostředky na obnovu a dobudování městské infrastruktury; podporovat zlepšování energetické účinnosti a snižování závislosti na fosilních palivech; řešit efektivní a cenově dostupnou MHD a integrované regionální dopravní systémy.

Architektura a prostředí města: zvyšovat atraktivitu měst a kvalitu veřejných prostranství, podporovat vytváření kompaktní sídelní struktury se smíšenými funkcemi; podporovat udržování architektonického kulturního dědictví; efektivně využívat staré průmyslové areály a upadající plochy.

Bydlení: řešit zdravé, vyhovující a cenově dostupné bydlení.

Veřejné zdraví: modernizovat objekty zdravotnických zařízení a zkvalitňovat jejich vybavení a bezbariérovou přístupnost.

Sociální soudržnost: zajišťovat sociální soudržnost, podporovat sociální integraci, prosazovat zvyšování bezpečnosti, prevenci sociálního vyloučení a jakýchkoli forem diskriminace; udržovat sociální dialog a podporovat solidaritu mezi generacemi.

Kultura, volný čas, městský cestovní ruch: vytvářet kulturní politiku a podmínky pro rozvoj kulturních a jiných aktivit pro využívání volného času.

Zásada 5 Péče o městské životní prostředí. Města jsou vystavena mnoha vlivům ohrožujícím jejich životní prostředí. Řada z nich vyplývá z ekonomických aktivit spolu se soustředěním obyvatelstva na omezeném prostoru, další jsou do tohoto prostředí vnášeny stavební činností. Tyto vlivy vyplývají i ze životního stylu, který přináší velkou hustotu dopravy zejména osobní automobilové, produkci odpadu, nároky na energie, vodu a stavební plochy.

Strategické směry a rozvojové aktivity:

Zdravé životní prostředí: uplatňovat integrované přístupy k řešení environmentálních problémů a souvisejících příčin; zamezit snižování ploch se zelení v oblastech, kde se překračují imisní limity.

Změny klimatu: přijímat opatření k předcházení důsledků změn klimatu; snižovat emise skleníkových plynů.

Udržitelné využívání přírodních zdrojů: efektivně využívat zdroje vody a energie; předcházet vzniku odpadů a zlepšovat jejich využití.

Péče o přírodu a krajinu: pečovat o krajinu a chránit přírodní prostředí ve městech a v silně urbanizované krajině; pečovat o systém sídelní zeleně, zlepšovat jeho strukturu a umísťovat zelené pásy kolem měst, chránit plochy zeleně a nezastavěných pozemků s potenciálem naplnění rekreačních a ekologických funkcí.

Ekologické vzdělávání a informovanost veřejnosti: podporovat vzdělávání a výměnu zkušeností a osvědčených postupů v péči o životní prostředí; zvyšovat informovanost obyvatel o významu a problémech ochrany životního prostředí.

Zásada 6 Prohlubování spolupráce, vytváření partnerství a výměna zkušeností při udržitelném rozvoji měst. Integrace udržitelného rozvoje měst do tvorby politik na všech úrovních umožní veřejné správě včas identifikovat příčiny vznikajících problémů a preventivními zásahy je řešit.

Strategické směry a rozvojové aktivity:

Integrovaný přístup k řízení rozvoje území: uplatňovat nové formy >>správy území<< (princip víceúrovňové správy) založené na zapojení občanů do rozhodování o zásadních otázkách rozvoje měst.

Informační a metodická pomoc při rozvoji měst: podporovat vzdělávání a odbornost orgánů na krajské a municipální úrovni; informovat o uplatňovaných postupech a využívaných nástrojích a rozšiřovat sdílení příkladů dobré praxe.

JOSEF POSTRÁNECKÝ
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Zásady urbánní politiky vycházejí z Lipské charty

Lipská charta o udržitelných evropských městech, která byla v květnu 2007 za německého předsednictví Rady EU přijata ministry zodpovědnými za rozvoj měst, obsahuje závazek vytvořit na vnitrostátní úrovni členských zemí EU politiku městského rozvoje a v rámci tzv. Územní agendy Evropské unie schválené rovněž na jednání v Lipsku, se zodpovědní ministři členských zemí EU zavázali začleňovat politické priority Územní agendy (tedy i urbánní politiku) do národních rozvojových politik a do politik regionálního a územního rozvoje.

Vládou ČR schválené Zásady urbánní politiky tyto závazky naplňují v oblasti regionální politiky a směrem k sektorovým politikám. Na úseku územního plánování již tato implementace proběhla přijetím Politiky územního rozvoje ČR 2008.

ZDROJ: MMR ČR

Záměry a opatření urbánní politiky se vytvářejí a uskutečňují na národní, regionální i městské úrovni

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vytváří základní rámec urbánní politiky na národní úrovni a zabezpečuje její metodickou i programovou provázanost s přístupy, záměry a doporučeními orgánů Evropské unie. V rámci programové podpory MMR realizuje relevantní podpůrná opatření zahrnutá do operačních programů Strukturálních fondů EU, programů přeshraniční spolupráce a národních programů podpor a koordinuje činnost dalších dotčených resortů při programování podpory rozvoje městských oblastí. Na poli územního plánování vymezuje politiku územního rozvoje státu a stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a stanovuje podmínky pro předpokládané rozvojové záměry.

Odvětvová ministerstva se podílejí na podpoře urbánního rozvoje v rámci své působnosti prostřednictvím tematických operačních programů i národních rozvojových programů. Do svých koncepčních a programových dokumentů promítají územní hledisko a zohledňují v nich rozvoj měst a městských oblastí.

Kraje v rámci svých strategických a programových dokumentů (především Program rozvoje kraje a Strategie rozvoje), regionálních operačních programů a krajských programů realizují konkrétní podporu urbánního rozvoje. Využitím nástrojů územního plánování vytvářejí podmínky pro polycentrický rozvoj sídelní soustavy včetně regulace extenzivního rozvoje sídel.

Města zpracovávají dlouhodobé strategické koncepce a plány svého rozvoje, na jejichž základě realizují svůj rozvoj. Zároveň s jejich využitím města nad 50 tis. obyvatel již v současnosti koncipují Integrované plány rozvoje města (v oblasti bydlení nad 20 tis. obyvatel) a připravují projekty k realizaci v rámci operačních programů Strukturálních a dalších fondů EU. Dále zpracovávají příslušnou územně plánovací dokumentaci v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

ZDROJ: MMR ČR