Obce dostaly miliardové dotace bez kontrol, EU je může vymáhat zpět

Obcím i českému státu opět hrozí, že přijdou o evropské peníze. V černém scénáři nejde už ale ani o to, že je nedostanou, ale mohly by dokonce vracet ty, které již získaly a často i proinvestovaly. Na ministerstvu životního prostředí totiž už téměř tři roky nejsou schopni vybrat kontrolora přidělování evropských peněz do vodohospodářství.

"Zakázka byla na počátku roku vyhlášena a nyní jsme ji v září zrušili. Teď se řeší, zda bude vrácena do procesu na začátek, či zda bude vyhlášena nová," říká první náměstkyně resortu Radka Bučilová. Poradenská firma, která by kontrolovala dodržování pravidel Evropské komise, přitom není vybraná již od přelomu let 2010 a 2011.

Tehdy výběrové řízení ve spojitosti s údajnou korupcí na úřadě zrušil Libor Michálek, bývalý šéf Státního fondu životního prostředí a nynější senátor. Do vodohospodářství přitom nejde málo peněz - v již končícím programovém období 2007 až 2013 to mělo být okolo 40 miliard korun. A vypadá to, že v tom následujícím by mohla Evropská unie tímto směrem poslat ještě více.

Regulace celého odvětví, která spadá kromě MŽP i pod resorty zemědělství a financí, je ale podle Evropské komise příliš rozdrobená. Po Česku tak požaduje, aby mělo instituci, která by celý systém zastřešovala. "Jsou to jejich peníze a nedají to do systému, do kterého úplně nevidí," říká Bučilová.

Úřady se ale nebyly schopny na vzniku regulátora dohodnout a Česko si kvůli tomu ještě před začátkem roku 2007 vyjednalo výjimku. Podle ní místo samostatného regulátora evropská pravidla kontroluje při udělování dotací Státní fond životního prostředí, který si na to měl najímat externího poradce.

Každý projekt totiž musí projít kontrolou, která zajišťuje například to, že smlouvy mezi provozovatelem infrastruktury (zpravidla soukromá firma) a majitelem (zpravidla obec) nejsou nevýhodné a nejsou příliš dlouhodobé. Výjimkou v Česku totiž nebyly smlouvy ani na 20 či 30 let.

Aby se vyplácení peněz nezastavilo, vydával fond peníze i bez kontrol s tím, že je poradce provede zpětně. Jelikož se ale výběrové řízení v září zrušilo a programovací období končí za dva měsíce, nový poradce se stačí vybrat jen velmi těžko. Navíc i přesto, že byl tendr na poradenskou firmu k 13. září zrušen, ještě stále může být obnoveno. Jeden z uchazečů, společnost Ernst & Young, totiž podal na SFŽP námitku. "Během dnešního dne ještě můžeme podat stížnost k antimonopolnímu úřadu," říká za firmu Petr Knapp.

Kontrolou, a to i zpětnou, má přitom podle informací HN projít zhruba 170 projektů s celkovou dotací okolo 10 miliard korun. Podle Bučilové kontrolu zajišťovaly poradenské firmy pro jednotlivé zakázky. Že ale fond dlouhodobě nezabezpečuje kontrolu vydávání peněz, tvrdí i analýza, kterou si nechali na životním prostředí vypracovat a kterou mají HN k dispozici.

A důsledky mohou být velmi tvrdé. Podle materiálu přijde "s pravděpodobností blížící se jistotě" audit Evropské komise, která díky dlouhodobému porušování pravidel může sáhnout k plošné korekci, tzn. podle míry pochybení bude požadovat od ministerstva navrácení části (1 až 100 %) z udělených 40 miliard korun. A podle analýzy je jasné, že dlouhodobá neschopnost vytvořit regulátora, spojená s ignorancí pravidel udělené výjimky, může mít závažné dopady.

Ministerstvo výklad vlastní studie zlehčuje s tím, že jde jen o pracovní materiál. Nicméně i odchod předchůdce Bučilové, náměstka Martina Frélicha na konci září, pod kterého problematika poslední rok spadala, svědčí o problémech na ministerstvu. Oficiálním důvodem jeho odvolání totiž bylo právě čerpání evropských peněz.

Pokud by Evropská komise k plošnému stahování peněz nesáhla, mohou být i tak ohroženy miliardy korun, které již dostaly samotné obce. Zjistí-li totiž komise, že peníze byly přiděleny bez kontroly a za podmínek porušujících unijní pravidla, budou muset být vráceny zpět do Bruselu.

Většina oslovených obcí se změnami smluv počítá, nebo je již aplikovala. Nyní jen musí doufat, že dobře. "S Vodárnou Plzeň jsme měli smlouvu do roku 2027, což nesplňovalo podmínky unie. Město proto uzavřelo novou dohodu o provozování do konce roku 2013," říká například starostka Starého Plzence Vlasta Doláková. Tady dostali dotaci na novou kanalizaci ve výši 180 milionů korun s tím, že věří, že vše proběhlo v pořádku. "Pokud bychom museli peníze vracet, tak si to ani nedovedeme představit. Rozpočet města je 70 milionů korun," říká.

Nejistých přitom může být i dalších 10 miliard korun, o které si řeklo zhruba 400 projektů v rámci. Kdo zkontroluje ty, zatím také nikdo netuší.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Martiny Součkové

Dotace do vodárenství

Až 170 projektů

za 13 miliard korun měl prověřit poradce, některé z nich i zpětně. Státní fond životního prostředí ale výběrové řízení na poradce zrušil.

3 roky

ministerstvo životního prostředí nemá poradce pro kontrolu projektů, kterým dává dotace, již od konce roku 2010. Hrozí mu za to postihy z EU.

40 miliard korun

Mělo jít celkem v období 2007 až 2013 na vodohospodářské projekty. Pokud sáhne EU k plošné korekci, bude muset ministerstvo část peněz Bruselu vrátit.

Velké personální změny
Letos v září po necelém roce ve funkci skončil jako náměstek ministra životního prostředí Martin Frélich. Hlavním důvodem mělo být čerpání evropských dotací. Za poslední rok přitom ze sekce fondů EU a životního prostředí odešlo 28 lidí a jen 23 nastoupilo. Podle lidí z oboru se to projevuje i na kvalitě kontroly dotačních podmínek ve vodárenství.