Světový summit o udržitelném rozvoji

je čtvrtá světová konference OSN, které se konají pravidelně po deseti letech od r. 1972 (první konference ve Stockholmu, druhá v Nairobi, třetí v Rio de Janeiro), aby řešily základní otázky životního prostředí a dalšího rozvoje. Světový summit o udržitelném rozvoji, který dostal též název (Rio + 10) se konal v Jihoafrické republice v Johannesburgu od 26. 8. do 4. 9. 2002. Zúčastnilo se jej více jak 21 tisíc delegátů ze 191 zemí a byly na něm přijaty dva dokumenty:

1. Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji

2. Implementační plán.

Pojem implementační, který je převzat z anglického slova "implement", jež znamená zavedení, realizaci něčeho (systému, programu) je v podstatě pro tento summit charakteristický, neboť cílem Summitu nebylo uzavírání nových závazků či formulování nových koncepcí, ale hledání cest jak splnit závazky z předešlého Summitu Země konaného v Rio de Janeiro v roce 1992. K plnění těchto závazků se účastníci znovu zavázali už jmenovanou Deklarací, která má proklamační charakter a obsahuje 37 bodů. Realizací udržitelného rozvoje se věnuje Implementační plán, který má celkem 170 bodů rozdělených do následujících oddílů:

I. Úvod (1-6 bodů)

II. Vymýcení chudoby (7-13 bodů)

III. Změna neudržitelných vzorců spotřeby a výroby (14 - 23 bodů)

IV. Ochrana a řízení základny přírodních zdrojů pro hospodářský a sociální rozvoj

(24 - 46 bodů)

V. Udržitelný rozvoj v globalizujícím světě (24- 52 bodů)

VI. Zdraví a udržitelný rozvoj (53-57 bodů)

VII. Udržitelný rozvoj malých ostrovních států (58-61 bodů)

VIII. Udržitelný rozvoj Afriky (62-71 bodů)

IX. Další regionální iniciativy (63-80 bodů)

X. Prostředky implementace (81-136 bodů)

XI. Institucionální rámec pro udržitelný rozvoj (137-170 bodů).

Jedním z úkolů vyplývajících z Implementačního plánu je požadavek na vytvoření desetiletého programového rámce podpory regionálních a národních aktivit pro urychlení přechodu směrem k udržitelné spotřebě a výrobě. Rámec by měl posílit mezinárodní spolupráci a výměnu informací a příkladů nejlepší praxe k usnadnění implementace národních a regionálních programů podpory udržitelné spotřeby a výroby. První mezinárodní expertní jednání k tomuto úkolu uspořádal UNEP a Divize pro udržitelný rozvoj při OSN (UN DESA) v červnu 2003 v Marrakéši v Maroku za účasti představitelů vládních, mezivládních a nevládních organizací jakož i obchodních a průmyslových organizací. Tím se nastartoval tzv. Marrakéšský proces, který představuje pravidelná setkávání odborníků na globální a regionální úrovni za účelem výměny informací o realizaci udržitelné spotřeby a výroby (viz).

Literatura:

1) www.johannesburgsummit.org

2) Světový summit o udržitelném rozvoji, editor B. Moldan, MŽP, Praha 2003, ISBN 80-7212-234-7