Geomorfologie a geologie Mariánských Lázní a okolí

Mariánské Lázně leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud téměř nenarušené přírody v neodbytně dotírajícím moři civilizačních faktorů. Slavkovský les je ve svých vrcholech ohraničen třemi významnými lázeňskými místy - Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi a jeho poloha vypovídá o jeho nemalém významu jakožto přírodního a historického zázemí západočeských lázní.

Oblast je osobitým krajinným celkem vystupujícím příkře nad okolní pánve. Celé území má ráz paroviny s nejvyššími vrcholy Lesným (983 m.n.m.) a Lysinou (982 m.n.m.), které leží v poněkud vyvýšené západní části.

Centrální část Slavkovského lesa byla v minulosti proslulá bohatstvím cínových nalezišť. Středověké těžbě a zpracování rud padla za oběť většina z původních bučin a bukojedlových lesů, z nichž se zachovaly jen zbytky. Nynější rozsáhlé smrkové lesní komplexy spolu s rašeliništi, tvoří ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňující vodní režim širokého okolí, především lázní. Charakteristické jsou pro jihozápadní část Slavkovského lesa rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu, která jsou pro návštěvníky částečně zpřístupněna naučnými stezkami na Kladské a Smraďochu.

Význačným fenoménem jsou hluboce zaříznutá údolí řek Ohře a Teplé, jež vytvářejí kaňonovitý reliéf lemovaný vysokými skalisky. Nejlépe vyvinuté se nacházejí na území Svatošských skal, k nimž se váže pověst o zkamenělém průvodu svatebčanů.

S minerálními prameny, přírodním bohatstvím oblasti se můžete setkat nejen v lázních, ale i na svých procházkách v hlubokých lesích, či v loukách, kde vyvěrají jako za dávných časů z dutých kmenů a zvou unavené poutníky k občerstvení perlivou vodou.

Ze zvěře připomeňme jelena evropského, zvěř černou, srnčí, kunovité šelmy, dále se běžně setkáváme s celou řadou pěvců. Přežívá zde populace tetřívka obecného, pravidelně tu hnízdí čáp černý, výr velký. V zimních měsících, pokud budete mít štěstí, můžete narazit na stopy rysa. Zajímavostí je nejzápadnější výskyt sysla obecného. Ze vzácné a chráněné flóry je nejvýznamnější endemit rožec hadcový, vrba borůvkovitá, rosnatka okrouhlolistá, tučnice obecná, vzácné hadcové sleziníky a v neposlední řadě arnika horská, zákonem chráněná léčivka, které se stala ústředním motivem znaku CHKO Slavkovský les.

Celá oblast je protkána sítí dobře značených turistických cest, které návštěvníky zavedou v i v zimě do atraktivních míst jak přírodovědného a krajinářského, tak i historického charakteru. Významnými památkami jsou hrad a městská památková rezervace Loket, Bečov, zámek Kynžvart - sídlo knížete Metternicha a premonstrátský klášter v Teplé.

Vegetace a flóra

Floristicky poměrně pestré území, z velké části spadající do oreofytika. Významný výskyt vrchovišť s blatkovými bory na náhorních rovinách, unikátní hadcová společenstva, skalní bory s Ericaherbacea, fragmenty teplomilných skalních společenstev v zaříznutém údolí Ohře, aj. Výrazné zastoupení suboceanických prvků.

Lesy

Původně oblast podhorských kyselých bučin a bukojedlin (Luzulo-Fagetum, Calamagrostio villosae-Fagetum), dnes většinou přeměněných na smrkové plantáže. Z horských prvků se v nich vyskytují např. černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), význačným prvkem je suboceanický horský zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis).

Geologie a geomorfologie

Oblast leží na styku krušnohorské a středočeské oblasti krystalinika Českého masívu. Hranici danou liniílitoměřického zlomu vyznačuje protažení tělesa amfibolitů a dalších metamorfovaných vulkanitů(mariánskolázeňský metabazitový komplex) a pásmo serpentinitů (Mnichovské hadce).

Pro celou oblast je charakteristická zlomová tektonika a vulkanická činnost třetihorního stáří: Slavkovský les a Krušnéhory tvoří výšenou část hrástě, Chebská a Sokolovská pánev a Tachovská brázda sníženou, Doupovské hory jsou mohutným stratovulkánem.

Lokální je výskyt třetihorních vyvřelin přímo v CHKO (PR Podhorní vrch u Mariánských Lázní, PP Čedičová skalka u Hlinek, PP Olšová vrata u Šemnice). Pozůstatkem třetihorního vulkanismu jsou pro oblast charakteristické výrony plynů (PP Sirňák, PR Smraďoch, PP Milhostovické mofety), výskyt termálních vod (až 73 °C - karlovarské Vřídlo), minerálek a kyselek.

V plochých kulminačních partiích (holorovina-etchplain) s maximální nadmořskou výškou téměř 1000 m (Lesný - 983 m a Lysina - 982 m) jsou významná ložiska humolitů (teženo je Krásenské rašeliniště).

Vodstvo

Hlavním tokem je řeka Teplá pramenící severovýchodně od Mariánských Lázní (PR Prameniště Teplé).

Nejprve teče k jihovýchodu, pod obcí Teplá se stáčí k severu a postupně vytváří hluboce zaříznuté údolí (PR Údolí Teplé). Ústí do Ohře v Karlových Varech, zde sbírá vody místních horkých pramenů-odtud jméno. V místech vývěru se sráží aragonit (vřídlovec, hrachovec). Jedním z hlavních předmětů ochrany CHKO je sběrná oblast pramenů minerálních vod využívaných západo-českými lázeňskými centry (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart). Je zde vyhlášena CHOPAV Slavkovský les.

Do CHKO spadá i část hluboce zaříznutého údolí Ohře mezi Loktem a Karlovými Vary (NPP Jan Svatoš-skalní tvary v loketských žulách; PP Olšová vrata -znělcový ostroh patřící již k JZ okraji Doupovských hor).

Klima

CHKO spadá z větší části do oblasti mírně teplé (průměrné roční teploty mezi 6,5 a 5 °C), kulminační partie však patří do klimaticky chladné oblasti.

Průměrné roční srážkové úhrny se pohybují na většině území CHKO Slavkovský les v rozmezí 600-800 mm, Lysinská hornatina však zachycuje přes 900 mm srážek.