Řecko, Turecko a ropa v Egejském moři

Snad každý zná staré pořekadlo o kupování zajíce v pytli. A právě ve vztahu k egejské ropě snad ani není možné najít lepší přirovnání než právě toto. Už skoro čtyřicet let se Řecko a Turecko vytrvale přetahují o egejský pytel, ve kterém může a nemusí být schovaný tučný ropný zajíc. Spory obou zemí o vymezení kontinentálního šelfu v Egejském moři totiž dosud neumožnily provést důkladný geologický průzkum této oblasti.

1. Úvod

Snad každý z nás už někdy v životě slyšel staré pořekadlo o kupování zajíce v pytli. Zajímavé je, že ve vztahu k egejské ropě snad ani není možné najít lepší přirovnání než právě toto. Už skoro čtyřicet let se Řecko a Turecko vytrvale přetahují o egejský pytel - ve kterém může, ale také nemusí být schovaný tučný ropný zajíc. Spory obou zemí o vymezení kontinentálního šelfu v Egejském moři totiž dosud neumožnily provést důkladný geologický průzkum této oblasti. Hlavní výzkumná otázka této práce tedy zní takto: je spor Řecka a Turecka o vymezení kontinentálního šelfu, který je potencionálním reservoárem egejské ropy a zemního plynu, sporem o strategicky důležitou oblast, nebo jde spíše o shakespearovské "mnoho povyku pro nic"?

Řecko má podobnou rozlohu jako Česká republika, morfologicky se ovšem od naší domoviny výrazně liší. Je to země přímořská s velmi dlouhou konturou pobřeží a třemi tisícovkami ostrovů. Kvůli geologické minulosti Řecka se mnoho geologů domnívalo, že oblast Egejského moře, které omývá řeckou pevninu z východu a ze severu a které zahrnuje většinu řeckých ostrovů, je příhodnou oblastí pro vytváření geologických kapes s ložisky ropy a zemního plynu (Proedros - Papaconstantinou 2004). Na začátku 20. století se předpokládalo, že zde mohou ležet ropná ložiska, která si velikostí nezadají například s ložisky v Iráku, či dokonce v Saúdské Arábii. Pro tehdejší těžební a průzkumnou techniku ovšem nebyla ropa z mořských šelfů dostupná (Eleftherotypi­a 2007).

Teprve v 60. letech začali Řekové spolu se zahraničními společnostmi provádět průzkumy mořského šelfu na severu Egejského moře. Když bylo v roce 1973 objeveno poměrně bohaté ropné ložisko u řeckého ostrova Thasos, vyvolalo to na straně sousedního Turecka obavu, že mu brzy za dveřmi vyroste ropný magnát, na jehož rozsáhlá ropná pole se bude přes skromný rozsah svých teritoriálních vod v Egeji jen dívat. Nalezení ropy v Egejském moři proto vyvolalo mezi oběma zeměmi celou řadu teritoriálních sporů,¹ které dodnes nebyly vyřešeny. V této práci nás především zajímají spory o vymezení kontinentálního šelfu a exkluzivních ekonomických zón (EEZ), v rámci nichž má daný stát právo na těžbu nerostných surovin.

Dále čtěte na:

http://www.globalpolitics.cz/clanky/recka-tezba-ropy-a-zemniho-plynu-v-egejskem-mori-mnoho-povyku-pro-nic

ZDROJ:www.globalpolitics.cz