Zahrát si golf v dolech

Kdyby před dvaceti lety kdokoli na Ostravsku řekl, že se v místě šachet budou procházet pánové ve světlém oblečení a naleštěných botách, určitě by nebyl považován za vizionáře, ale za blázna.

To, co ještě před lety mohlo být sci-fi, se ale příští rok stane skutečností. Těžební společnost OKD na zrekultivované ploše buduje golfové hřiště. Zatím devět jamek a cvičné odpaliště, ale nejpozději do pěti let vznikne dokonce devatenáctijamkový areál.

Nyní je před kolaudací také parkoviště pro zhruba sto osobních vozidel a potřebné zázemí - golfový klub s restaurací, terasou, jezírkem, šatnami a hospodářským objektem. To vše za 180 milionů korun.

Rekultivace oblastí poničených těžbou uhlí se v Česku na rozdíl od západní Evropy naplno rozběhly až v posledních deseti letech. A dnes začínají být vidět první stavby, které na rekultivovaných plochách vyrostly.

Právě golfový areál Lipiny na 65 hektarech je jedním z nich. Je také příkladem, kdy hornická firma investuje nad povinný rámec.

>>Naším posláním není stavět golfová hřiště, ale v tomto případě jsme se dohodli s představiteli Karviné, že by mohl sportovní areál dobře doplnit nabídku aktivit jak pro obyvatele, tak turisty i lázeňské hosty z nedalekého Darkova,<< uvádí Radim Tabášek, personální ředitel OKD, který má rekultivace na starost.

Místo těžebních věží dostihy

V Česku jsou v zásadě dva způsoby financování rekultivace krajiny po těžbě. Ze státních prostředků se zachraňují lokality, které byly poničeny před privatizací. Zbytek se hradí z peněz jednotlivých důlních společností na základě Horního zákona.

Zdevastovaná místa se mění na nové zemědělské pozemky, lesy, vodní plochy a podobně.

Není výjimkou, že důlní společnosti navíc spolufinancují projekty na zrekultivovaných plochách, a to po dohodě s novými uživateli či majiteli.

Na Ostravsku dává krajině novou tvář OKD, na Sokolovsku Sokolovská uhelná a na Mostecku Severočeské doly a Czech Coal.

Například Severočeské doly investovaly loni do rekultivací 571 milionů korun.

>>V našem plánu je přiblížit lokality lidem a také spojit místa rozdělená těžbou. Proto například financujeme projekty cyklostezek, v poslední době je to trasa mezi Kadaní, Prunéřovem a Černovicemi,<< říká Milan Fraštia, specialista na přípravu území a rekultivace Severočeských dolů.

>>Anebo jsme udělali projektovou dokumentaci až po stavební povolení na silniční propojení mezi obcemi Kostomlaty a Bílina, Štěpánov, Razice,<< vyjmenovává dále.

V lokalitě Mostecka, na níž nyní těží společnost Czech Coal, bylo od roku 1994 do loňska rekultivováno přes osm tisíc hektarů půdy za více než tři miliardy korun. Czech Coal stojí za novými lesy, parky, vodními nádržemi.

V Mostě pak investuje i nad povinný rámec do větších projektů. >>Ve spolupráci se soukromými investory či obcemi se můžeme pochlubit vinicemi, autodromem či dostihovým areálem Hipodrom,<< uvádí Liběna Novotná, ředitelka pro regionální politiku Czech Coal.

Hipodrom je využívaný jak ke koňským dostihům, tak k výstavám, farmářským trhům i k on-line bruslení. Ročně areál navštíví sto tisíc lidí.

Hlavně dát lidem práci

Na Ostravsku se pro změnu velkému zájmu veřejnosti těší DinoPark, který také vyrostl v místech bývalých šachet. Ovšem za tímto projektem už nestojí důlní společnosti, ale soukromá agentura West Media.

Ta před třemi lety postavila na pronajatých 50 hektarech DinoPark za více než 50 milionů korun.

>>Místo jsme si vybrali jednak pro polohu blízko Ostravy i Karviné a jednak pro přírodní scenerii. V areálu máme les, planinu, údolí, skály i jezírko,<< vyjmenovává Jiří Machálek, jednatel West Media.

DinoPark se už může pochlubit titulem Investor Ostravska za podnikatelskou nemovitost.

Ocenění, pro změnu v kategorii brownfieldů, má pak Průmyslová zóna František v Horní Suché.

Dvacet holých hektarů po bývalém dolu získala obec před pěti lety darem od státu. Postupně plochu zainvestovala a dnes má pro podnikatele volný už jen půlhektar.

>>Je tam asi 30 firem, lehký průmysl, zásadně malí a střední podnikatelé. Byl jsem až překvapený, jaký byl zájem,<< líčí starosta Horní Suché Jan Lipner.

Práci v areálu, jehož výstavba přišla na 150 milionů korun hlavně ze státní a evropské kasy, získalo 350 lidí. Přesto je to jen zlomek počtu zaměstnanců, kteří na dole František pracovali. V dobách jeho největší slávy to totiž podle starosty bylo tři a půl tisíce lidí.

Proto on sám tvrdí, že důležitější než stavět zábavní parky je zajistit, aby lidé neodcházeli kvůli nezaměstnanosti. >>Prioritní je udělat z brownfieldů zase místo, kde mohou lidé pracovat,<< míní Lipner.

Inspirace v zahraničí

Zatímco Česku se možnosti využití revitalizované krajiny teprve hledají, země západní Evropy už mají řešení tohoto problému za sebou.

V Německu, Británii, Spojených státech či Austrálii dnes funguje mnoho příkladů zdařilých rekultivačních projektů, které respektují přírodu i potřeby lidí.

Třeba důl v anglickém Cornwallu se změnil na botanickou zahradu a uprostřed jednoho z bývalých portugalských dolů stojí fotbalový stadion Estadio Municipal de Braga.

V centru bývalých hnědouhelných dolů v německém Dessau vyrostla velká hudební scéna.

Na místě hnědouhelných dolů v bývalém východním Německu v Lužici jsou dnes jezera, koupaliště a cyklostezky. Známé je například jezero Olbersdorfer, které leží jen osm kilometrů od českých hranic.

A podobné příklady obnovy přírodní krajiny jsou i v Česku. Na Ostravsku vzniklo rekreační dvacetihektarové umělé jezero Lazecká, na Mostecku jezero Matylda a na Sokolovsku začalo loni napouštění jámy po bývalých dolech Medard a Libík z Ohře. Jezero bude dlouhé čtyři a široké jeden a půl kilometru, hluboké 50 metrů.

>>Děláme a udělali jsme kroky k tomu, aby se tam dalo koupat. Vznikne tu přírodní krajina s hřišti i například rekreačními objekty,<< uvádí technický ředitel Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.

Dnes v rekultivovaných lokalitách Mostecka, Ostravska či Sokolovska bývalou těžbu už nic nepřipomíná. Horníky vystřídali turisté, cyklisté, sportovní rybáři. Místa po bývalých kalových nádržích si zase oblíbili milovníci vodních sportů.

Bohužel, tyto oblasti často mají jiný ráz než před těžbou. Například v Moravskoslezském kraji je na místě zvaném Svojsíkovo údolí zalesněný kopec.

AUTOR: Marcela Honsová

571 milionů korun
Tolik za loňský rok investovaly do rekultivací Severočeské doly.