Jihomoravské lignitové doly Hodonín

Lokalizace: Jihomoravský kraj, okres Hodonín a Břeclav

Stručná historie

Jihomoravská lignitová pánev o celkové rozloze 320 km² se dělí na Kyjovskou a Dubňanskou sloj. Lignitová sloj má mocnost cca 4 m a je uložena od 0 do 260 m pod povrchem. Těžba zde započala roku 1824 (Důl Herbert, Důl Adolf - Stefan) a posledním provozovaným dolem je Důl Mír v Mikulčicích s roční těžbou 460 000 t. Ložisko bylo postupně otevřeno více než 220 hlavními důlními díly a cca 45 ostatními hlavními důlními díly (úpadnice, štoly). Od roku 1825 do roku 1994 bylo vytěženo celkem 93 180 200 tun lignitu. Útlum těžby zahájen na základě vládního usnesení v roce 1991 (I. etapa - dolové pole G - jih, Důl Dukla).

Druh činnosti

• Hlubinná těžba lignitu
• Z počátku ražba štol a šachtic, později dobývání sloje zátinkováním a stěnováním na řízený zával
• Vytěžený lignit se používal k otopu domácností, v místních sklárnách, cukrovarech, cihelnách a postupem času k výrobě energie v tepelných elektrárnách Hodonín, Nováky a Opatovice.

Současný stav

Zlikvidován Důl Osvobození Ratíškovice, Důl Dukla Šardice, Důl l. máj Dubňany a vydobytá část Dolu Mír v Mikulčicích. Z podzemí dolů bylo vyvezeno technologické vybavení včetně kontaminantů (olej, nafta, emulze apod.) důlních vod. Podzemí a hlavní důlní díla likvidována s ohledem na nutnost zajištění stability povrchu. Využitelné objekty a areály odprodány včetně činného Dolu Mír Mikulčice. Podzemí zlikvidovaných dolů se zatápí.

Environmentální problém a jeho řešení

Poddolování

Sledování a postupná sanace poklesů poddolovaného území, likvidace hlavních důlních děl a jejich kontrola v souladu s platnými báňskými předpisy. Průběžně jsou prováděny na poddolovaných územích rekultivace, sanační opatření včetně rekonstrukce a údržby meliorací.

Důlní vody

Bez výtoku důlních vod na povrch a jejich vypouštění

Odkaliště

Nejsou

Odvaly

Hlušinové odvaly odstraněny.

Rosické uhelné doly

Lokalizace: Jihomoravský kraj, okres Brno - venkov Stručná historie Počátky těžby černého uhlí v oblasti rosických uhelných dolů se datují od roku 1760. V Boskovické brázdě rosicko-oslavanské pánve se vyskytují tři sloje o mocnosti od 0 do 6 m. Dobývací prostor byl stanoven na území o ploše 22,5 km2. Ložisko bylo otevřeno celkem 66 hlavními důlními díly (štolami a jámami), které dosáhly hloubky až 1 450 m (jáma Jindřich II). Těžba byla ukončena v roce 1992. Za celé období zde bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí, z toho 21 142 220 tun po roce 1946. Druh činnosti Hlubinná těžba černého uhlí Základní dobývací metoda - stěnování na zával se sypanou základkou Těžené černé uhlí bylo spalováno v tepelné elektrárně Oslavany. Současný stav Povrchové areály dolů Kukla, Jindřich, Ferdinand a Františka a část odvalů byly odprodány a převedeny na cizí subjekty k jinému využití. Likvidace hlavních důlních děl Jindřich II a Kukla. Podzemí revíru je zatopeno. Důlní vody Důlní vody vytékají štolou Dědičná v katastrálním území Oslavany. V roce 2001 byla uvedena do provozu nová čistírna důlních vod. Environmentální problém a jeho řešení Poddolování Sledování a postupná sanace poklesů na poddolovaném území, likvidace hlavních důlních děl a jejich kontrola v souladu s platnými báňskými předpisy Důlní vody Volně vytékající kontaminované důlní vody z Dědičné štoly jsou čištěny a vypouštěny do řeky Oslavy.