Nejvíc lidí navštěvuje Demänovskou a Belianskou jeskyni

Z 12 přístupných jeskyní a propastí na Slovensku patří mezi nejnavštěvovanější Demänovská jeskyně svobody na severní straně Nízkých Tater, která byla objevena před 90 lety, 3. srpna 1921, speleologem Aloisem Králem, a Belianská jeskyně, jediná přístupná ve Vysokých Tatrách, která byla objevena před 130 lety, 5. srpna 1881, dvěma obyvateli Spišské Belé:

• Na Slovensku je známo přes 5350 jeskyň a propastí, nejvíce jich je v Slovenském krasu, Nízkých Tatrách, Slovenském ráji či Velké Fatře. Celkem 44 jeskyní je národních přírodních památek a šest jeskyní (na slovensko-maďarském pomezí) je zapsáno do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
• Nejdelší jeskyní je Damänovský jeskynní systém s délkou přes 35 km.
• První zpřístupněnou jeskyní byla Plavecká jeskyně v Malých Karpatech nejspíš v letech 1802-1809. Ještě v 19. století byla zpřístupněna Jasovská jeskyně, Dobšinská ledová, Belianská a Demänovská ledová jeskyně.
• Dobšinská ledová jeskyně patří mezi první elektricky osvětlené jeskyně na světě, osvětlení bunsenovými hořáky bylo zavedeno v roce 1882, řádné elektrické osvětlení o pět let později.
• Jediná jeskyně s podzemní plavbou je jeskyně Domica.

Demänovská jeskyně svobody:

• krasová jeskyně na severní straně Nízkých Tater v Demänovské dolině.
• objevena byla v srpnu 1921 Aloisem Králem a jeho místními pomocníky Adamem Mišurou, Otou Hrabalem a Jarmilou Vránovou; zpřístupněná je od roku 1924.
• je dlouhá 8,1 kilometru (pro veřejnost asi 1,6 km) a hluboká 120 metrů.
• ze známých Demänovských jeskyní má nejbohatší krápníkovou výzdobu.
• skládá se z dómů, síní a chodeb, vytvořených v šesti jeskynních úrovních; podzemní tok Demänovky protéká nejnižší úrovní; jeskynní prostory jsou vyzdobeny krápníkovými útvary, zabarvenými sloučeninami železa a manganu do žluta až červena; raritou jeskyně jsou jinovatkové stalaktity v Klenotnici a jeskynní perly (kuličky podobné hrachu) na dně jezírka ve Velkém dómu.

Belianská jeskyně:

• jediná zpřístupněná jeskyně ve Vysokých Tatrách na severním úbočí Kobylího vrchu poblíž obce Tatranská Kotlina.
• jeskyně byla známá zlatokopům již v roce 1826, o čem svědčí uhlem napsané jména a data na jejich stěnách. Jejich objev však zůstal utajen až do srpna 1881, kdy do jeskyně pronikli její první známí objevitelé, Július Husz a Johan Britz; zpřístupněna byla v roce 1884, v roce 1896 bylo v jeskyni zavedeno elektrické osvětlení.
• je dlouhá 3,8 kilometru (pro veřejnost asi 1,1 km) a hluboká 168 metrů.
• jeskyně vytváří tři části - vstupní, výstupní a sestupnou; z krápníkové výzdoby zde vznikly nástěnné vodopády (Vysoký dóm, Zbojnická komora) a pagodovité stalagmity (Palmová síň), zvláštní je nakloněný, dva metry vysoký a metr široký stalagmit ve Zříceném dómu, který má podobu šikmé věže v Pise. Na dně jeskyně se vytvořila malé jezírka.