Fikce či možná realita?
sop0 [http://www.novakoviny.eu/images/stories/sop0.jpg]
Zdálo by se, že v poklidné střední Evropě něco takového jako vznik nové sopky
vůbec nehrozí. Není to ale tak docela pravda. I odborníci připouštějí, že se tu
riskantní oblasti nacházejí. Nejsou od nás ani tak moc daleko - jednou z nich je
vulkanická oblast Eiffel v německém Porýní.
Mnozí geologové věří, že se tu v hlubinách stále nachází jeden ze silných
konvekčních proudů tlačících zespodu na zemskou kůru, takže silná sopečná
činnost se může kdykoliv obnovit.
Zdálo by se, že v poklidné střední Evropě něco takového jako vznik nové sopky vůbec nehrozí. Není to ale tak docela pravda. I odborníci připouštějí, že se tu riskantní oblasti nacházejí. Nejsou od nás ani tak moc daleko - jednou z nich je vulkanická oblast Eiffel v německém Porýní.
Mnozí geologové věří, že se tu v hlubinách stále nachází jeden ze silných konvekčních proudů tlačících zespodu na zemskou kůru, takže silná sopečná činnost se může kdykoliv obnovit.
Malý český Yellowstone
Bizarní pustá krajina zbarvená minerály do žluta a do běla, řada kráterů se stupňovitými stěnami, v nichž to divoce bublá a syčí, všudypřítomný zápach sopečných plynů... Mohl by to být třeba Island nebo jiná vulkanická oblast, má to ale jeden velký háček: ty krátery jsou velké jen centimetry, nanejvýš desítky centimetrů a když od nich trochu odstoupíte, ocitnete se zase zpátky v poklidné české realitě. Ano, je to rezervace Soos u Mariánských lázní. Přesto nelze popřít, že se sopkami to tu má hodně společného. I za zdejšími přírodními divy (stejně jako za léčivými prameny a dalšími úkazy stojí žhavé magma, které to tu má k povrchu blíž než jinde. Přitom Soos není jediným místem, kde tu vystupují na povrch sopečné plyny v podobě tzv. mofet, tedy postvulkanických vývěrů plynů o poměrně nízké teplotě. Další jsou v přírodní rezervaci Smraďoch u Mariánských lázní a na jiných místech. Když k tomu ještě připočteme mladé sopky, gejzír v podobě karlovarského vřídla a horké minerální prameny, tak jde o docela pěkný vulkanický areál. Do Islandu nebo Yellowstone mu sice, pravda, trochu chybí, ale nemůžeme mít všechno.
Sopečná činnost i její dnešní dozvuky na Chebsku souvisejí s takzvaným Oherským riftem (někdy nazývaným též Podkrušnohorský prolom) - příkopovou propadlinou, táhnoucí se souběžně s řekou Ohří, která vznikla tlakem pevninských desek deformovaných alpinským vrásněním před desítkami milionů let.
Zejména v místech, kde ji křížily další hluboké zlomy, byla zemská kůra značně oslabená, pukliny zasahovaly až do svrchního zemského pláště a pro žhavé magma se otevřela cesta k povrchu. Tak vznikly vulkány Českého středohoří i mohutný stratovulkán, z něhož později eroze udělala Doupovské hory. Ty se nacházejí na křížení Oherského riftu s Jáchymovským zlomem.
Totéž platí i o okolí Chebu a Mariánských lázní, o Komorní hůrce, Soosu a dalších zdejších vulkanických projevech. Zde do Oherského riftu pro změnu zasahuje Litoměřický zlom. Pokles povrchu podle zlomových linií vytvořil Chebskou pánev, kterou v minulosti zaplňovalo jezero se slanou vodou minerálních pramenů. Ve skutečnosti je struktura zdejšího podzemí podstatně složitější a jevy, které tu v minulosti probíhaly, byly mnohem komplikovanější, pro naše potřeby ale toto velmi zjednodušené schéma postačí.
Důležité je, že podél zmíněných zlomů dodnes vystupuje žhavé magma z velkých hloubek na horní hranici svrchního pláště až relativně blízko k povrchu. Jak se dostává do oblastí z nižším tlakem, uvolňují se z něj plyny, které cestu za denním světlem úspěšně dovršují.
obr: V Soosu je žhavé magma nepříliš hluboko pod povrchem. Informační tabule z rezervace Soos.
Buď samotné v mofetách, jaké známe ze Soosu i jiných míst tohoto kraje, nebo sebou berou podzemní vodu a tak se starají o prosperitu zdejšího lázeňství. Jen v samotném Soosu je na 200 vývěrů minerálních vod a sopečných plynů. Další jsou v širším okolí, například v již zmíněné rezervaci Smaraďoch.
Studium vystupujících plynů je jednou z nejdůležitějším metod vulkanologů: přítomnost některých látek může znamenat zrychlení výstupu magmatu k povrchu.
"Vývěry CO2 v západní části Oherského riftu... jsou spolu početnými projevy seismicity důležitým svědkem toho, že magmatická aktivita tu ještě neskončila," říká informační tabule v přírodní rezervaci Soos. A výmluvný je i další text : "I když magma jen málokdy vystoupí až k zemskému povrchu, nelze zcela vyloučit, že by se někdy sopečná aktivita oblasti mohla znovu probudit..."
Dále na:http://www.novakoviny.eu/archiv/veda/411-sopky-zemetreseni-nemecko-cechy
ZDROJ: www.novakoviny.eu
|
Sdílet článek na sociálních sítích