Naftaři těží plyn pod Břeclaví

Česká naftařská společnost s.r.o. (ČNS) je jednou ze tří společností v ČR, provádějících aktivně vyhledávání, průzkum a těžbu ložisek ropy a hořlavého zemního plynu na území České republiky. V roce 2000 zahájila ČNS průzkum a vyhledávání uhlovodíků v přiděleném průzkumném území Břeclav, které se nachází v okolí města Břeclavi. Výsledkem průzkumných prací byl objev čtyř ložisek ropy a zemního plynu. V současnosti společnost těží ropu a zemní plyn v dobývacím prostoru Charvátská Nová Ves a provádí průzkumné čerpací zkoušky na nově objevených ložiscích hořlavého zemního plynu Břeclav I a Břeclav II východně od města Břeclavi.

V roce 2006 byla zahájena těžba ropy a zemního plynu v dobývacím prostoru Charvátská Nová Ves v areálu těžebního střediska Poštorná. Ropa a zemní plyn jsou dobývány z hloubek okolo 1400 metrů. Plyn je dodáván do středotlaké distribuční sítě společnosti JMP Net s.r.o.. Ropa je odvážena cisternami do centrálního skladu a následně pak vlakovými soupravami do rafinérie. Do současnosti bylo v průzkumném území odvrtáno 8 vrtů, další vrt Poštorná - 11 je v současnosti realizován.

V roce 2010 zahájila ČNS provoz nového těžebního střediska Břeclav, které bude zpočátku využíváno k realizaci průzkumných čerpacích zkoušek na nově objevených ložiscích zemního plynu Břeclav I a Břeclav II v rámci průzkumného území Břeclav I a následně po stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti k jejich řádné těžbě. Před zahájením průzkumné čerpací zkoušky byl uveden do provozu nový VTL (vysokotlaký) plynovod, který vytěženou komoditu dodává do vysokotlaké distribuční sítě společnosti JMP Net s.r.o.. Průzkumná čerpací zkoušky byla zahájena v březnu tohoto roku a bude trvat několik měsíců. Cílem čerpacích zkoušek je upřesnění zásob hořlavého zemního plynu obou objevených ložisek. Těžební středisko je v současnosti dimenzováno na maximální zpracovací denní kapacitu 200.000 kubíků zemního plynu za den; výše denní těžby však bude stanovena až na základě vyhodnocení průzkumných čerpacích zkoušek. Vysokotlaký plynovod je dimenzován na denní přepravní kapacitu až 600.000 kubíků. Dalším projektem, na kterém ČNS pracuje, je konvertování stávajícího těžebního střediska na plynový podzemní zásobník. Zásobník o kapacitě 100 mil. kubíků by měl být dokončen nejdřív v roce 2015.

Těžba v obou střediscích se plánuje na přibližně 25 let. Po jejím ukončení bude území těžebních středisek rekultivováno a vrty zlikvidovány. Celkové náklady na průzkum a investice se pohybují v řádech stamiliónů korun.

Pro ilustraci těžba ve střediscích Poštorná a Břeclav by stačila např. na dodávku tepla pro cca 40.000 průměrných domácností, které používají plyn na topení i ohřev vody a mají spotřebu 2.500 kubíků za rok.

Těžba je výnosná i pro Břeclav. Předpokládaný příjem do městské pokladny po uvedení těžebního střediska Břeclav do provozu je asi 15 miliónů Kč za rok formou poplatků z vytěžených nerostných surovin dle platné legislativy.

Technologie těžby nemá negativní vlivy na kvalitu životního prostředí. V areálu těžebního střediska Poštorná je v provozu systém monitoringu kvality podzemních vod.

Zajímavostí je, že všechny vrty jsou vrtány jako úhybové (šikmé). Příčinou vrtání úhybových vrtů je komplikovaná povrchová situace a rozsáhlá infrastruktura v okolí městské zástavby, která neumožňuje lokalizovat vrtné pracoviště do vytypovaných lokalit. Horizontální odklon některých vrtů přesahuje vzdálenost 800 m od zarážkového bodu. Ropa a plyn jsou v geologických podmínkách jižní Moravy vázány především na pískovcové horizonty neogenního stáří (sarmatské a bádenské souvrství) vídeňské sedimentační pánve. V oblasti jsou těžena jak plynová, tak i ropoplynová ložiska.

Ložiska zemního plynu v ČR jsou schopna pokrýt řádově procento spotřeby českých odběratelů. V rámci dodávek odběratelům však může těžený plyn hrát významnou roli pro pružnější stanovení ceny pro koncového zákazníka.

ZDROJ: Česká naftařská společnost