REACH: EU se chystá otevřít Pandořinu skříňku

Chemický průmysl musí podle nařízení známého pod názvem REACH prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Snaha o novelizaci se podle některých pozorovatelů rovná otevření Pandořiny skříňky.

Schválení nařízení, ke kterému došlo po čtyřech letech v prosinci 2006, předcházela dlouhá a vyčerpávající bitva lobbistů, v níž proti sobě na jedné straně stanula ekologická sdružení spolu s ochránci spotřebitelů a na straně druhé zástupci chemického průmyslu.

Nařízení REACH, jehož cílem je chránit spotřebitele a životní prostředí před nebezpečnými chemickými látkami, se nyní po pěti letech chystá Evropská komise přezkoumat.

"Myslím, že je to začátek, velmi významný začátek," uvedl Jamie Page z Cancer Prevention and Education Society, neziskové organizace, která se zabývá prevencí rakoviny a jež cíle nařízení REACH podporuje.

Více než 100 tisíc chemických látek, které jsou dnes na trhu, by mělo podle nařízení REACH projít testy, jež mají prokázat jejich nezávadnost z hlediska zdraví a dopadů na životní prostředí.

Pomalý rozjezd

Navzdory velikým ambicím bylo dosud prověřeno ale pouze malé množství potenciálně nebezpečných látek. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) se nejprve zaměřila na 47 "látek, které vzbuzují velké obavy" (SVHC). Jde o látky, které mohou být potenciálně karcinogenní nebo mohou mít negativní vliv na reprodukční soustavu.

Podle Page je potenciálně nebezpečných látek ale daleko víc, a prověřování je proto třeba urychlit. "Na trhu je pochopitelně obrovské množství chemikálií - čísla se pohybují mezi 80 a 100 tisíci, takže zatím nám jich několik ubylo, ale hodně ještě zůstává," dodal.

Ekologičtí lobbisté ze skupiny ChemSec Evropskou unii na jaře obvinili, že v případě látek, které mohou narušit činnost vnitřních žláz (tzv. endokrinní disruptory), nejedná dostatečně rychle. ChemSec požaduje, aby k seznamu látek vzbuzujících velké obavy co nejrychleji přibylo dalších 378 látek.

"Kontroverzních produktů je celá řada," souhlasil Page a jako příklad uvedl bisfenol A, jehož používání v kojeneckých lahvích EU nedávno zakázala (EurActiv 26. 11. 2011). Page dodal, že podle některých vědců může být bisfenol A nebezpečný i při jiných využitích, například jako součást povrchu potravinových konzerv.

Některé látky se podle Page z trhu již podařilo stáhnout, "ale je otázka, nakolik je možné tyto látky správně vyhodnotit". O případném úplném zákazu bisfenolu A se v EU stále ještě jedná.

"A pokud jde o metodologie, jimiž se zdůvodňuje, proč tyto látky nestáhnout z trhu - myslím, že trocha více transparentnosti by neškodila," dodal.

Obchodní tajemství

Chemický průmysl se v současné době snaží vyhovět komplexním požadavkům nařízení REACH, ale zároveň bojuje za své oprávněné obchodní zájmy. Společnosti, které své chemické látky chtějí prodávat, si je nejprve musí nechat zaregistrovat u evropské agentury ECHA v Helsinkách. U každé z látek musí uveřejnit detaily o jejich toxicitě a agentura tyto údaje uveřejní na svých webových stránkách.

Jednou ze sporných otázek ale je, zda by údaje o toxicitě měly být skutečně veřejné a zda by z důvodů ochrany práv k patentům nebylo lepší část informací ponechat v utajení.

Sdružení Cefic, které reprezentuje zájmy chemického průmyslu, si nedávno postěžovalo, že pokud budou vedle údajů o toxicitě figurovat také jména firem, které danou látku vyrábějí, budou si z nich konkurenti moci dovodit informace o inovačních strategiích uvedených firem.

Podle nevládních organizací, které bojují za eliminaci toxických látek, by ale veřejnost měla být informována o tom, jaké látky která společnost vyrábí. Firmy by pak bylo možné pohánět k odpovědnosti.

Z revize, kterou Komise chystá na příští rok (2012), by mělo vyplynout, zda se některé součásti nařízení REACH budou měnit nebo zda vše zůstane tak jako dosud.

Vedlejší účinky

Někteří kritici si stěžují, že evropské orgány se nesoustředí na látky, které jsou skutečně nebezpečné. Původním záměrem nařízení REACH je chránit spotřebitele před nebezpečnými látkami, ale kvůli byrokracii se prý nakonec řeší například toxicita kovů, jako je kobalt, s nimiž běžný spotřebitel prakticky do styku nepřijde.

David Weight z Cobalt Development Institute, organizace, která zastupuje zájmy producentů tohoto kovu, uvedl, že REACH "měl chvályhodné ambice", ale má řadu nezamýšlených dopadů.

"Kde máme pochybnosti, to je implementace," vysvětluje Weight. Spotřebitel podle něj do kontaktu s kobaltem prakticky nepřijde, a tudíž se nejedná o látku, na niž by se měla (legislativa) zaměřovat.

Weight věří, že by se tuto otázku mohlo při nadcházející revizi nařízení podařit znovu otevřít. V případě, že by došlo k omezení produkce kobaltu, "bude vliv na zdraví a životní prostředí zanedbatelný," dodal. Byrokratická zátěž podle něj navíc zřejmě poškozuje ekonomiku, neboť nařízení s sebou přineslo nové obchodní překážky. Stejný názor na věc má i britský labourista a člen výboru pro vědu a technologie v britském parlamentu Andrew Miller. Tvůrci politiky by podle něj měli rozlišovat mezi látkami, které nejsou nebezpečné, a těmi, o nichž je známo, že jsou zdraví škodlivé.

Výbor v červnu 2011 zveřejnil zprávu, podle níž legislativa REACH zavedla u některých surovin de facto dovozní cla. Firmy si totiž musí některé strategické suroviny a chemické látky nechat při dovozu ze zemí mimo EU zaregistrovat a to stojí nemalé peníze.

Anthony Lipmann spolumajitel malé firmy Lipmann Walton & Co Ltd., dovážející ze zemí mimo EU řadu strategických materiálů, výboru sdělil, že za registraci u ECHA zaplatil už hodně peněz. Podle Lipmanna musela jeho společnost v jednom případě zaplatit za tzv. Letter of Access (LOA) na dovoz 1000 tun titanu 40 000 eur. Přestože Lipmann dovážel pouze 100 tun, musel zaplatit jako by dovážel desetkrát tolik. "Uvědomte si, že obchoduji s dvaceti látkami. To je neudržitelné," postěžoval si obchodník před parlamentním výborem.

Pozor na to, co vlastně chcete

Zástupce Evropské komise dal během workshopu, který EurActiv v červnu 2011 uspořádal v Londýně, najevo souhlas s některými kritiky. Také podle něj by se v rámci nařízení REACH měly posuzovat pouze nebezpečné látky, a ne ty, které zdraví nebo životní prostředí neohrožují.

Představitel unijní exekutivy se ale snažil přehnaná očekávání tlumit. Revize bude mít podle něj pouze omezený rozsah. Pod podmínkou anonymity úředník komise řekl, že komplexnější revize by se rovnala otevření Pandořiny skříňky. "Pozor na to, co vlastně chcete," uvedl.

"Revize bude založená na zprávě vycházející ze zkušeností s dosavadní implementací nařízení REACH," řekl a dodal, že "zvláštní důraz bude kladen na náklady a administrativní zátěž a jiné dopady na inovace."

Změní se nakládání s inkousty?

Pokud Evropská komise přistoupí ke změnám předpisu REACH, je možné, že se změní i předpisy pro registraci a nakládání s inkousty. My samo-zřejmě tuto problematiku budeme nadále pečlivě sledovat a včas vás o chystaných změnách, týkajících se našeho oboru, budeme informovat.

ZDROJ: SIGN