označuje dosažení požadovaných výsledků s minimálním výdajem použitých zdrojů, např. energie, materiálu, času, peněz. Porovnávané veličiny nemívají stejný rozměr. Ve většině případů se jedná o ekonomické zhodnocení, kde se dosažený účinek porovnává s vynaloženými náklady. Tak můžeme například zvažovat efektivitu nákladů vynaložených za účelem snížení negativního dopadu odpadů na životní prostředí. V případě, že jsme na jednotku nákladů dosáhli požadovaného, případně ještě více než požadovaného, snížení negativního dopadu, lze vynaložení nákladů považovat za efektivní. Na rozdíl od účinnosti (viz), závisí hodnocení efektivity na postoji posuzovatele, můžeme také hovořit o určité únosnosti daného opatření z hlediska jeho provozovatele.
Vztah mezi často používanými a zaměňovanými pojmy: hospodárnost, účinnost a efektivnost ukazuje následující obrázek:
┌─────────────────┐
│ Vstupy
(inputs) │
│ Hospodárnost
(Economy)
└────────┬────────┘
│
┌─────────┴────────┐
│ Proces
(Process) │
│ Účinnost
(Efficiency) │
└─────────┬────────┘
│
┌──────────┴─────────┐
│ Výstupy
(Outputs) │
│ Efektivnost
(Effectiveness) │
└────────────────────┘
