Výkladový slovník environmentálních výrazů
Energetické štítkování
(energy efficiency labelling programme)
je v současné době již právním předpisem stanovené (lit. 1, 2) povinné označování určitých druhů elektrospotřebičů štítky, na kterých je vyznačena spotřeba energie, kterou během používání spotřebují. Snaha o označování elektrospotřebičů se datuje od r. 1992, kdy s tímto návrhem přišel SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s. Původně bylo označování dobrovolné a užívalo se u: chladniček, mrazniček, praček, bojlerů, myček nádobí a sušiček prádla, později se přidaly další, např. elektrické trouby, klimatizační jednotky a elektronické předřadníky pro zdroje světla. Návrh štítku a stanovení třídy energetické účinnosti spotřebiče vycházely ze směrnice EU 95/13/EG. (lit. 3). Energetické štítkování se šíří na předměty, které samy energii nespotřebovávají, ale jsou schopny ji šetřit, např. okna. U nízkoenergetických domů vyjadřuje energetický štítek celkovou energetickou náročnost budovy.
Literatura:
1) Vyhláška č. 442/2004 Sb., o energetickém štítkování a minimální účinnosti elektrospotřebičů
2) www.uspornespotrebice.cz
3) Procházka, V.: Vyznačování energetické náročnosti domácích elektrospotřebičů štítky, Planeta č. 12, 1996 MŽP
5) Kolářová, H.: Udržitelný rozvoj: Hledání cest, které nekončí, Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, Praha 2006, ISBN 80-87076-02-8
